Rosa Luxemburgová

První polovina se odehrála ve stylu nezáživné akademické nudy historických filmů Otakara Vávry ze 70. a 80. let. Druhá hodina přinesla výrazné zlepšení, ale na víc než slabší tři hvězdičky to není. -------- Film se promítal v českých a slovenských kinech pod oficiálním distribučním názvem Rosa Luxemburgová. V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1985. (11.05.2019)

Tento film o Rose Luxemburgové natočený v polovině 80. let v západoněmecko-československé koprodukci funguje tam, kde o 14 let starší východoněmecký film "Navzdory všemu" o Karlu Liebknechtovi selhává. Zatímco liebknechtovský projekt se soustředí na (poněkud šablonovitě podanou) ideologickou stránku věci a libuje si v davových scénách ponechávajících minimum prostoru pro vnitřní svět hlavních postav, luxemburgovský projekt se naopak až úzkostlivě zaměřuje na hrstku hlavních hrdinů (zejména ústřední partnerskou dvojici Luxemburgová - Jogiches) a jejich vnitřní a intimní život, jejichž prostřednictvím jsou teprve nazírány jejich politické postoje a jejich společenská angažovanost. Film o Rose Luxemburgové - který se dokonce nebojí poukázat ani na některé (jakkoliv třeba nečetné) názorové rozpory mezi Luxemburgovou a Liebknechtem (v jedné scéně ke konci filmu Luxemburgová vyčítá Liebknechtovi, že hovoří v novinových frázích - jako by tušila film, který o něm jednou bude natočen :) - tak působí výrazně věrohodněji. Při porovnání obou filmů - bereme-li s jistou dávkou zjednodušení jeden jako reprezentanta "socialistického" východního bloku a druhý jako reprezentanta "buržoazního" západního bloku - se rovněž ukazuje (přinejmenším v tomto případě) neplatnost úvahy sovětského filmového teoretika J. S. Gromova, který ve své knize, jež vyšla v 70. letech v překladu i u nás, apeloval: „Proti reakčně mytologickému hrdinovi nutno postavit Hrdinu, opravdovou významnou lidskou osobnost, která koná velké a ušlechtilé činy. Ideologický spor s buržoazní kinematografií to je, v rozhodující míře, spor o hrdinu a spor hrdinů. (…) Soudobý kapitalismus objektivně nemá osobní zájem na opravdově heroických osobnostech, jsou mu cizí a nepřátelské." (08.06.2014)

Problém vidím hlavně v absenci jakéhokoliv kontextu. Ve filmu je těžké se vůbec časově orientovat, což se děje většinou podle šedosti hlavy hlavní hrdinky. Postavy odříkavají zanícené projevy jejichž obsahy ale není možné k ničemu ve filmu vztáhnout. Úplně chybí nějaké prokreslení doby a z toho plynoucí zaujetí postoje k legitimitě toho, co tam Rosa (v přestávkách mezi vylučováním mramoru) vášnivě prezentuje. To by nemuselo nutně vadit kdyby film dělal ještě něco jiného. Nevím moc pro koho snímek je, lidem, co jsou v tématu dobře orientovaní nic nového nepřidá, i jen pro nějaké zhmotněné už existující představy je to příliš strohé. Těm, co pak o Rose nic neví to důvod proč by se o ni měli zajímat taky nedá. Ale celkově se to zkouknout dá, krom zmíněného to špatně natočeno není. (29.11.2021)

Komplikovaná struktura a osobně zřejmě velmi do postavy vžitá Barbara Sukowa; docela poctivá práce, odvážná politická intence tvůrkyně (a ráznost, s jakou diváka nutí s revolucionářsky naladěnou aktivistkou prvních dvou desetiletí minulého století soucítit: nechává ji psát dopisy, číst své názory a závěrečných několik minut s černým plátnem a emočně napjatou hudbou má být místem, kde pro samé slzy nad smrtí (zavražděním) hrdinky člověk nebude schopen vstát ze sedačky - žel, zřejmě to nikterak nezafungovalo; a v tom je hlavní "prohra" snímku). (19.11.2010)

Podobné filmy: Mladý Karl Marx https://www.csfd.cz/film/433606-mlady-karl-marx/komentare/ Che https://www.csfd.cz/film/234144-che-guevara/komentare/ Stalo se v Turíně https://www.csfd.cz/film/25552-stalo-se-v-turine/komentare/ Atentát v Paříži https://www.csfd.cz/film/15872-atentat-v-parizi/komentare/ (29.04.2019)