Producenti

První verze "Producentů", kterou jsem kdy viděl, byla ta z roku 2005. Myslím, že není úplně ono, když člověk vidí prvně remake, ale stejně pak může srovnávat. "Producenti" z roku 2005 jsou klasickým muzikálem, který je švihnut crazy komedií. "Producenti" z roku 2005 nemají msty daleko od crazy komedie, ale pořád je to především satira na to, jak funguje zákulisí vytváření muzikálů, a to se všemi jeho nedostatky a podvody. Max Bialystock získává peníze na svoje špatné hry díky tomu, že uspokojuje bohaté paničky v důchodu, které mu pak podepíší jeho "šečíček", bez něhož nemůže hry produkovat. Právě během jednoho takového uspokojování k němu dorazí Leo Bloom, četní, který mu hodlá udělat pořádek v knihách. A zjistí jednu zajímavou věc. Mohou vydělat obrovské množství peněz na tom, když udělají hru, která bude naprostý propadák. A tak začínají dělat na hře, která se jmenuje "Springtime for Hitler" ("Jaro pro Hitlera"). Věřte tomu, že ústřední melodie vám bude - chtě, nechtě - znít v hlavě ještě nějakou dobu po skončení filmu. Původní "Producenti" nejsou muzikálem v tom pravém smyslu slova. Zpěv se zde objevuje až ve chvíli, kdy se hra nacvičuje, případně když je hra přímo prezentována nejprve velmi nespokojenému publiku. Tam, kde je pro "Producenty" v roce 2005 rozhodující homosexuální pojetí, tam zase Mel Brooks těžil z toho, že 60. léta byly éra hippies a pro film to fungovalo dokonale. Hitler v tomhle provedení byl prostě dokonalý. Mel Brooks nevytvořil film, který je tak plný zvratů, jeho zápletka je přímočará, o to je jednodušší se zaměřit na komediální složku, která zde funguje dokonale. Legendární film, který remake nepotřeboval, ale stalo se. Mnohým divákům asi bude nová verze přijatelnější, ale v jejím provedení vypadá komika jako hloupá groteska. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/arbitrage-interview-male-deti-neznamy.html (02.03.2013)

"Just say "oops" and get out!"     Totálne šialená komédia plná bizarných postáv, zaradená medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Absurdita je tu prítomná v až tak prehnanej miere, že som mal spočiatku dosť rozpačité pocity a trvalo mi dlhšie, kým sa mi podarilo na tú šialenú vlnu nasadnúť. Veď keď si len človek vezme tú iróniu vo fakte, že židovský producent Max Bialystock nakrúca muzikál, ktorý velebí Hitlera, alebo to akým spôsobom ten producent financuje svoje predstavenia! Inak v tomto ohľade ma okamžite napadla kauza Harveyho Weinsteina, len v tomto filme je akoby celá obrátená na ruby. Kým v skutočnosti producent sexuálne zneužíval mladé herečky, ktoré sa museli podriadiť, ak sa chceli presadiť, v tomto filme sa naopak producent necháva sexuálne obťažovať zoschnutými starenami, aby mu tie na oplátku financovali jeho produkcie. Takýto paradox jednoducho nevymyslíš (alebo o tých nekalých praktikách vedeli tvorcovia už vtedy a takto rafinovane to prezentovali?). Ako som už naznačil, po mojich počiatočných rozpakoch prišiel odrazu zlom a od istého momentu (dávanie dokopy tvorivého tímu) mi film začal pripadať vtipný, dokonca som sa až do záveru nedokázal prestať škeriť. Samotný muzikál "Springtime for Hitler" som si už potom celkom užíval, najmä kreácie Lorenza alias Führera ("Lorenzo St. DuBois. But my friends call me L.S.D.") v podaní Dicka Shawna, ktorý mi tu trochu pripomínal Bennyho Hilla.     "Er liebt mich, er liebt mich nicht. Er liebt mich, er liebt mich nicht. Er liebt mich nicht!" "Hey, man. I lieb you. I lieb you, baby. I lieb you! Now lieb me alone." (15.01.2023)

Prvních cca dvacet filmu mi přišla o ničem, prostě jsem neviděl nic vtipného na hysterii dvou zoufalých individuí. Od setkání s autorem toho nejhoršího scénáře, který producenti našli to je ale jedna velká jízda a smál jsme se snad pořád. Samozřejmě nejvtipnější je vrchol filmu, tedy samotné vystoupení. Za celkovou ztřeštěnost dávám nakonec filmu plný počet. Je to podle mě jeden z mála filmů, který můžete vidět i několikrát do roka. "Don't be stupid, be a smarty. Come and join the Nazi Party". (30.03.2014)

Film, který nedokážu zhodnotit. 90 procent by stálo za pár facek, je to uřvaná, exaltovaná trapárna plná plytkého humoru. V těch 10 zbývajících procentech jsou ale ukryty skutečné perly - vynikající hudební kousky (Love Flower), hlášky ("Hitler with a song in his heart"), úžasně kontroverzní choreografie tanečních scén, u kterých jsem se několikrat zakuckal smíchy ... "Němý film" podruhé rýžuje na podobném schématu a jako celek je rozhodně lepší a vyrovnanější (možná je to tím, že to Brooksovo pitvoření lépe sedí ke konvenci klasické grotesky). Podruhé bych se na to dívat nechtěl, už teď ale vím, že se k některým scénám budu v budoucnu vracet. (30.07.2011)

Nadviažem na DaViDa´82 - mne sa strašne rátala aj LSD-ova pesnička o "Love Power" :-D Proste pecka! "Walkin' down the sunny street, givin' pretty flowers to the people that we meet. And I give a flower to the big, fat cop, he takes his club, and he beats me up. I give a flower to the garbage man, he stuffs my girl in the garbage can. And I give it to the landlord when the rent comes 'round, he throws it in a toilet, and he flush it down. It goes into the sewer, with the yuck runnin' through her. And it runs into the river that we drink. World, you stink!" (06.12.2007)