Nákaza

"Ensemble piece" o smrtící pandémii ála Steven Soderbergh. A je to dá se říci dokumentárním stylem natočená procedurální podívaná o tom, jak se postupuje při objevení epidemie hodně ošklivé chřipky a pokusech ji zvládnout. Ale ne tak docela - Soderbergh totiž v rámci výstavby šokujícího děje sleduje i konkrétní "obyčejné" lidi, ale nedělá to tak, že byste se s nimi mohli sžít, nebo že by nedej bože páchali nějaké hrdinské skutky ve stylu katastrofických velkofilmů. Aby to nebylo málo, Nákaza také "drží prst na tepu doby", když umně využívá postavu investigativního bloggera, který do bohulibých snah WHO a národních vlád svými konspiračními teoriemi a vlastní agendou soustavně háže vidle. Co rozhodně stojí za zmínku, je skutečnost, že Soderbergh nijak nepřikrašluje to, co by v analogické situaci nastalo (a co se mu ve filmu děje), tj. rozpad společnosti, návrat k zákonu džungle, a hlavně to, že by o životy přicházeli mladí, staří, ženy, děti, prostě všichni bez výjimky. V kombinaci s vědomím, že "hlavním hrdinou" filmu je nijak zvlášť virulentní patogen, přenášející se fyzickým kontaktem, a že by tudíž mohlo být mnohem, mnohem hůř, to celé působí velmi znepokojivě. Soderbergh respektive scénárista Burns to ještě navíc koření morálně spornými rozhodnutími, a v zásadě neukazují jedinou výlučně "dobrou" postavu. Je mi jedno, nakolik režisér selhal v pokusu natočit kontroverzní kritiku systému, a nakolik se zalekl přílišných odklonů od diváckých očekávání. Contagion totiž i tak funguje, a nutno říct, že řada momentů v něm je opravdu překvapivá. Rozhodně jsem se nedíval naposledy, takže dám spokojených (znepokojených-ale-co-s-tím-asi-tak-naděláš) 80%. (23.03.2015)

Je zvláštní, kolik lidí o Nákaze píše jako o realistické, když přitom obsahuje několik stylizovaných, subjektivizovaných scén z pohledu nakažených, rytmizuje děj videoklipovými montážemi, roztřesenou kameru nechává někde u Greengrasse ve studiu a celkově si je dobře vědoma vlastní filmovosti a svých předobrazů. Role nových médií se tu nebere v úvahu jen v tematické rovině, ale taky té formální - flashbacky nejsou motivované vzpomínkami, ale existencí videozáznamů z bezpečnostních kamer a v určitých pasážích film na moment plynule přechází do dokumentárního módu, když ke sdělení informací najednou použije zjevně nediegetického vypravěče. Jako žánrový experiment to funguje perfektně a myslím, že o něco podobného se tady ještě nikdo nepokusil. Je to precizně seskládaná dekonstrukce systému v krizovém stavu, v němž se informace šíří rychleji než infekce a konspirační teorie vznikají z nedorozumění. Víc než jak to všechno skončí, je tady důležité, co se při tom děje. Soderbergh prostě nešetří nikoho, a možná že s těmi hvězdnými jmény to je působivější, než kdyby se tu v rámci zachování realismu pohybovaly samé neznámé tváře. Ten úvodní vypravěčský "podvod" s Gwyneth Paltrow každopádně účinkuje skvěle, a to i přestože jsme o tom spraveni v traileru a dopředu víme co čekat. Více v recenzi a ještě v této analýze. (21.10.2011)

Jude Law za zlomyslného vypočítavce a svini (jeho postavu nelze zapomenout); Gwyneth Paltrow předvádí nejpřesvědčivější záchvat v dějinách kinematografie; neuvěřitelně působivý soundtrack. Zbytek už je jen lehce nadprůměrný thriller se snadno rozpoznatelným rukopisem režiséra a několika povedenými mrazivými scénami. A Bryan Cranston: kdekoliv se ten týpek objeví, dělá film lepším. (22.10.2011)

Sodenbergh raz a znova kašle na konvencie a prináša divákom zaujímavý pohľad na pandemickú skazu vírusového ochorenia. Film bez hlavného hrdinu, bez emočného kontaktu s postavami, bez hlavnej dejovej myšlienky. Len rýdze spracovanie neľahkej látky, premyslené do posledného detailu a miestami som mal naozaj pocit, že keby sa niečo podobné naozaj stalo, presne takto by následne vyzeral hraný dokument. Remeselne veľmi dobre odvedené, no miestami naozaj veľmi nudné a keďže sa rád zžívam s postavami, a tu na to nebol priestor, tak aj pomerne dosť chladné a pre mňa nedivácke. 65%. (22.10.2013)

Pokud má polovina žen AIDS a druhá prasonetopýří chřipku, přestává platit klasická tuberkulózní poučka, že se maj píchat jen ty, co kašlou. Ve výše uvedeném případě má jeden rozhodně zaručenou delší životnost u těch s lézemi. Teda jestli nakonec stejně nechytnou tu chřipku. Ale to už se příliš filosoficky zamotávám. Typická Soderberghovina. Ten chlap je prostě mistr ve svém oboru! Dokáže si nacpat před kameru snad každou profláklou hollywoodskou držku, sehnat macatý rozpočet a pak rutinovaně natočit nudný a neosobní film, na který zapomenete snad ještě před závěrečnými titulky. A takhle mu to prochází už hezkých pár let. Je to jednoduše frajer nebo Bruckheimerův nemanželský synek? (13.12.2011)