Coriolanus
Režie:
Ralph FiennesKamera:
Barry AckroydHudba:
Ilan EshkeriHrají:
Gerard Butler, Ralph Fiennes, Jessica Chastain, Brian Cox, Vanessa Redgrave, Lubna Azabal, Slavko Štimac, Radoslav Milenkovič, John Kani, James Nesbitt (více)Obsahy(2)
Vyhnaný římský hrdina se spojí se zapřisáhlým nepřítelem, aby se pomstil městu... Moderní filmová adaptace tragédie Williama Shakespearea.. Na začátku děje je Coriolanus nejlepší bojovník, který vybojuje vlastnoručně a sám vítězství Říma nad městem Corioli, patřící Volskům. Je to velice schopný chlapík, v rozhodujících momentech však vždy z úst vypustí něco, co by si mohl odpustit anebo neudělá to, co se udělat patří. Římané jeho upřímnost nesnesou a vyženou ho. Coriolanus odchází k nepříteli a v čele jeho vojska táhne na Řím. Dá však přednost mírové smlouvě, kterou s Ŕímem nakonec uzavřou. Jeho noví přátelé však nejsou s takovým řešením spokojeni a nazvou ho zrádcem. Najednou si vzpomenou, kolik jejich lidí zemřelo kdysi jeho rukou. Vrhnou se na něho a zabijí ho. (TV JOJ)
(více)Recenze (120)
Po dlhom čase som mal problém dopozerať film. A to mám vojnové rád, aj keď sa niekedy nedržia historických udalostí. No ale čoho sa držal Coriolanus, netuším. Ralph Fiennes sa asi snažil o niečo priekopnícke, netradičné, no pre väčšinu divákov je jeho pokus zmätkom a poškvrneným mena jedného dramatika. To prevedenia a kamera - jednoducho tragédia, ktorú nedoporučujem! ()
Shakespeare servírovaný za syrova. Zdánlivě nesourodé spojení realistického pojetí se současnosti a archaických, vznešených slov ažbětinského dramatika nakonec překvapivě funguje. Co na v některých komentářích zmiňovaném přehrávání? Tohle je divadlo a nikdo nikdy netvrdil, že to divadlo být nemá. Fiennes se podíval na méně známou Shakespearovu hru nově, s čistýma očima. Poselství zůstává, aktuálnost hry není nijak zmenšena ani 400 (nebo kolik) let od jejího vzniku. Coriolanus ji "jen" obaluje poněkud netradiční formou (na Shekespeara) a tato aktualizace klasiky se mu daří téměř na výbornou. Nevidím zas takový rozdíl oproti Titovi od Julie Taymor. Ta také klasika aktualizovala a to mnohem odvážněji. Coriolanus se povedl, překvapivě povedl, i když k dokonalosti ještě něco chybí. ()
Pojetí je odvážné, to se musí nechat. Vkládat vojákům do úst Wylfrýda Šekspýra je úlet, ale vcelku rychle jsem se s tím srovnal. Ralph Fiennes si za své úsilí, jak režisérské tak herecké určitě čtyři hvězdy zaslouží. I když...pro názornou ukázku úsloví "pro dobrotu na žebrotu" asi není třeba sledovat dvě hodiny Coriolana. 75% ()
Nie je to perla ,no film ma spracovanim zaujal.V pohode som ho stravil a nenudil som sa pri nom. Cize odo mna 49% ()
Coriolanus je adatácia Shakespearovej hry v modernom podaní. Fiennes si na svoj režisérsky debut zobral veľké sústo. Našťastie nebola to taká katastrofa ako by sa mohlo zdať. Kvalitný úvod navnadil divákov. Film nemá nejaké strhujúce tempo, skôr sa treba zamerať na herecké výkony. Fiennes a Redgraveová jednoznačne kraľujú. Dialógy písané vo veršoch sú príjemné spestrenie v dnešnej dobe plnej bezduchých blábolov. Butler dostal žalostne málo priestoru, čo je škoda. Snímok je však pozeratelný, neublíži. 3 z 5 ()
Tak toto bolo za trest!....Shakespearovské diálogy mi riadne liezli na nervy, a film akokoľvek sa snažil, si nedokázal ku mne (ako ku divákovi) nájsť cestu. ()
První a velká moje chyba bylo asi to, že jsem si film pustil s dabingem. Věřím, že ten hodně ubral celkovému dojmu. Přesto, první hodina mě skutečně nebavila a nechápal jsem, jak si vůbec mohl Fiennes myslet, že takhle se dá dílo předělat. Jména, názvy, všechny rozhovory, popisy, vše v původním znění víceméně a k tomu štěkající kulomety, auta, kvádříčka a televize. Nemyslel jsem, že by to mohlo fungovat a několikrát jsem za první hodinu měl chuť to vypnout. Ještě, že se tak ale nestalo, protože druhá půlka mě z nějakého důvodu vtáhla do děje a oslovila. Stejně tak i konec. Výtečný výkon Ralpha Fiennese a Gerarda Butlera. Přesto je celkový dojem takový rozpačitý. ()
Chápu uměleckou ambici Ralpha Fiennese přijít s něčím nestandardním ve své režijní prvotině. Zjevně ovlivněn svou divadelní minulostí se rozhodl naroubovat "Šejkspíra" do jakési nadčasové budoucnosti s dialogy na kterých si vylámaly klávesy i dobří titulkáři při překladu. Už vidím ty vykulené diváky jak sedí u tohoto filmu v očekávání rázného bijáku s Gerardem Butlerem, kde se to má (podle traileru) hemžit akcí, zápasením, krví, epickým válečnictvím, baladickým poselstvím mýtického hrdinství a podobným patosem trailerových šamanů, co nemůžou ukázat pravdu, že tohle je blábol... I já jsem nevěřícně kroutil hlavou a říkal si "proč". Co s takovým filmem? Na festivaly s ním? Do britských filmových klubů. Královně k výročí? Prosím nechte Shakespeara divadlu a nebo Kennethu Branaghovi a neznásilňujte ho nesourodými moderními adaptacemi . ()
Nesedělo to. Ralph Fiennes se poprvé chopil režie a dosadil sebe do hlavní role. Podle mě je Ralph dobrý herec, ale tady prostě přehrával (histerie, div mu nevypadli oči s ďůlku) To se, ale týkalo pár scén, jinak bylo v poho. Naopak třeba Vanessa Redgrave, která hrala jeho matku byla za 1. Nejvíc film stahoval samotný nápad, zasadit příběh Shakespeara do vojenského sporu. Kde neustále řešili meče a celý jazyk neseděl do vojenského žargonu. Prostě sám nápad ubíjel celý příběh i když se na to koukalo docela dobře. Roztřepaná kamera a někdy velmi nudné scény bych ještě vystříhal. Je to prostě takový vojenský mišmaš s uřvaným Fiennesem a tichým Butlerem, co si nechá všechno líbit. ()
Válka. Hlas lidu. Pomsta. Postmoderní Shakespeare. Drsný. Těžký. Temný. Toporný. A možná trochu legrační. Úžasný (vždycky byl). Berme nebo nechme být. Osobně se mi celá záležitost líbí velice velmi (včetně interkontextuálních narážek a hodně šibeničních vtípků); jen Gerardem Butlerem si nejsem úplně jista (ale nevadí...) Jako režijní debut odvážné a překvapivě silné.--------------- Přes lehký opar nadšení, pravím vám: Toť Titus není a proto Coriolanus vítězný věnec nezdědí :-P ()
A to jsem se tak těšil. Vypadalo to jako trošku lepší televizní inscenace (což právě není poklona pro Fiennesův režisérský "um"), Butler, Cox i Redgraveová se snažili, seč mohli, leč Ralphík všechnu tu snahu nechal ležet někde ve škarpě, škubající ve smrtelné agónii po znásilnění gladiem. Že z Vosků udělal křížence Albánců s romským etnikem, čert to vem, mohl to celý klidně natočit v kulisách Star Wars (ostatně na Vadera by to vlastně i sedělo:), ale navždy mu budu spílat, že Shakespearovi nerozumí. Používá jazyk přelomu 16. a 17. století, původně stylizovaný pro hru zasazenou do období o ještě další téměř 2 tisíce let staršího, a jako pěst na oko to zasadí do světa 21. století, kde nic z toho absolutně nedává smysl. Generálové dneska nechodí do boje, nechlubí se svými jizvami, stejně jako lidé v západním světě (zde reprezentovaný Římem) neškemrají o chleba. Buď to měl hodit třeba do novověku, jako to udělal Brannagh s Hamletem, ale naše moderní společnost už nezná taková slova jako čest, hrdost, pýcha - mají úplně jiný význam. Ale to všechno by se dalo ještě vysvětlit, kdyby Fiennes nebazíroval na původní textové úpravě. Co je divnější, než moderní vojenská jednotka dobývající dům, na niž při tom velitel křičí "Jen kupředu!" ? Prostě absolutně nesourodá, divně natočená hovadina, u níž mrzí víc absolutní nepochopení pointy Shakespearovy hry než promarněný lidský i jiný materiál... a že ho bylo. 20%. ()
Převod klasické hry W.S. do současnosti musel být od počátku risk. Výsledek je takový, že se na to nedá koukat. ()
hodnotenie 44% ma veľmi prekvapuje, ale je pravda že Coriolanus je ťažko stráviteľná hra a je skutočne len pre extra shakespearuchtivých- jedno jej však nemožno uprieť, má nesmierne silný message o demokracii a neskutočne napísané postavy. Fiennesov Coriolanus je tvrdý, drsný a miestami trochu príliš divadelný (to sa nevolá prehrávanie! AD POMO), Redgrave ako Volumnia bola fenomenálna a príjemne ma prekvapil Butler ako Aufidius, hoci ja osobne v tej postave vidím staršieho herca. prepis do súčasnosti tomu veľmi pomohol a len podčiarkol veľkú aktuálnosť tejto hry, jnádych balkánskeho konfliktu veľmi sugestívny. ()
Toto konvertování žargonu je neuvěřitelně trhlé, alespoň s mého pohledu. Vadilo mi to tak hodně, že jsem film vypnul a to se mi nestává často. Nápad dozajista zajímavý, leč divně pojatý a nedomyšlený. Působí to jako slepenec dvou rovin, tady obraz moderní doby s přilepenými dialogy. ()
Hned při závěrečných titulcích jsem začal přemýšlet, pro koho je tento snímek vlastně určen a zároveň, komu bych ho mohl s čistým svědomím doporučit. Pro koho je určen, jsem věděl prakticky hned. Pro sebevrahy. Ti, co se totiž rozhodují, zda-li skočit z věžáku, či ne, po tomto filmovém zážitku už nezaváhají a půjdou do toho po hlavě. I já jsem totiž začal přemýšlet, jestli tohle mám v tomto životě zapotřebí. Komu tento „skvost“ ale doporučit už bylo horší, neboť odpověď NIKOMU mi přišla v tomto případě až příliš laciná, nakonec jsem na to ale přišel. Tomu, kdo tvrdí, že už viděl všechno a nic ho již nemůže překvapit. Coriolanus je totiž natolik ojedinělý filmový počin, že s něčím takovým se prostě nikdo nesetká mockrát za život. Naštěstí. Válečné drama na námět jedné ze Shakespearových her, celé ve verších. No nezní to ojediněle? Zní! Zní to ojediněle, ale zároveň i šíleně, děsivě a zcela mimózně k tomu? A to vše to je. Já upřímně netuším, co Ralpha Fiennese vedlo k tomu natočit něco takového, ale že to je hodně blbej nápad, musel tušit už i on od začátku. Filmu tedy rozhodně nelze upřít, krom originálního zpracování, i jistá působivost atmosféry a stylovost, ale co je to naplat, když je to vážně neskousnutelné peklo. Já osobně jsem to dal na čtyřikrát, vždy po půl hodinkách, při větší dávce bych totiž musel jít hledat taky nějaký ten věžák, herci, respektive jejich postavy tam plácají nehorázný hovna, a to navíc tak „strhujícím a přesvědčivým“ způsobem, že to chvílemi působilo jak parodie, zápletka je pak tedy skutečně ryze shakespearovská, nicméně z tohoto provedení se musí otáčet v hrobě a to veršování k tomu všemu je opravdu nezapomenutelné, ovšem v tom nejhorším možném smyslu. Já osobně tedy doufám, že s něčím takovým se už v životě nesetkám, a Odpadové hodnocení jsem žádnému filmu ještě nedal snad s takovým gustem, něco takového by totiž vážně nemělo vznikat. ()
Leonidas s Voldemortem po sobě vrhají Shakespearovy verše a střílí ze samopalů na srbském sídlišti, které má být Římem...Fiennes prostě není Branagh nebo Taymor... ()
shakespearovský příběh, mluva i postavy zasazené do moderního světa samopalů a nožů. věděl jsem do čeho jdu ale bohužel mě to nebralo tolik jak jsem doufal, že bude. fiennes samozřejěm brilantní práce jak před kamerou tak za ní. vím, že to má svou kvalitu pro nadšence anglického spisovatele, ale ja to docenit neumím. uvodní valečná akce fajn, ty hecovní monology byly příjemně kontrastní, když si vezmeme že takhle se mluvilo kdesi ve "středověku", když tam lítal mel gibson s modroým ksichtem. divadelní představení i rozhovory jsou však velmi těžko stravitelne pro komerčního diváka a to nemluvím o těch v pubertálním věku. abych to shrnul, perfektní práce pouze pro určitou část publika. ()
Síla - neuvěřitelná síla! Jeden z nejsilnějších filmových zážitků poslední doby! Kdo není schopen strávit kombinaci tanků, výbuchů, uniforem a vázané řeči Shakespearovy, ten tenhle film nikdy nevezme. Taky mi to chvíli trvalo, ale postupně začínal mít film takové grády, že... Will nikdy nenapsal nic špatného a i když tento film má neskutečné množství "chyb" (spíše věcí nezfilmovatelných!), jako celek působí neuveřitelně uceleně a je vidět jasný autorský záměr - politika byla vždy svinstvo, lidé nikdy nebyli hodní nebo zlí, lidské charaktery nejsou černé nebo bílé - tohle je život - každý má své cíle a volí pro ně ty nejlepší možné prostředky. U každé Shakespearovy hry se dá najít vždy jedna jediná dominantní vlastnost, kterou se snaží zobrazit v jednání postavy a jejího okolí - tady je to jednoznačně pýcha. Takže pokud už máte za sebou hry "Podlost", "Láska", "Zrada", "Závist", je načase dát si tuto "Pýchu"... :) ()
Po herecké stránce skvělý film, hlavně Ralph Fiennes. Nicméně strašně mi vadily ty původní dialogy. Ze začátku to ještě bylo zajímavé, ale postupem času to bylo čím dál víc únavnější...škoda ()
Související novinky
Dny evropského filmu zahájí držitel Stříbrného medvěda
Program filmové přehlídky 19. ročníku DEF přinese přes 40 snímků z více než 25 evropských států. Dny evropského filmu zahájí 12. dubna 2012 v pražském kině Světozor dánsko-český historický snímek… (více)
Po pravde, ako som videl to hodnotenie tu, rátal som, že azda to znamená, že minimálne je to menší prúser. Mám už skúsenosti s podhodnotenými i nadhodnotenými filmami na ČSFD ale toto je mega prúser v tom prvom prípade. Odfajčiť Coriolanus tvrdeniami, že film je "čudný, shakespearovský, ťažký, divný" a inými podobnými nezmyslami bez podloženia neoprávňuje absolútne k zlým hodnoteniam, skôr ukazuje filmovú gramotnosť komunity, ktorá tu tento film nezaslúžene potopila. Pretože to, že je Coriolanus divný, čudný a Shakespearovský má svoj zámer. V režijnom podaní Ralpha Fiennesa, čoby jeho debutu, navyše brilantne spracovaného. Áno, má to svoje muchy, ale určite nespočívajú v teatrálnosti alebo nezvyčajnosti. Ak niekto používa na tento film rovnaké meradlo ako dajme tomu na hollywoodsku produkciu, tak mieša hrušky s jablkami. Coriolanus systematicky a veľmi inteligentne prevádza Shakespearovskú hru do súčasnosti pričom sa nebojí použiť aj Shakespearovský scenár, zvyšuje to spomínanú teatrálnosť a v konečnom súčine to aj demonštruje poctu klasike ako aj jej pointe. Tu sa musím zasmiať keď som v jednom komentári tuto na stránke čítal, že film nemá pointu. Na to sa dá povedať len jedno - naučte sa vnímať! Coriolanus je o politike, zasadením do moderného sveta len chytrým spôsobom podčiarkuje pravdy, ktoré boli jasné už v Shakespearovskej dobe a vôbec, aj v dobe Starého Ríma, skrátka vždy. Mimo to je to po filmárskej stránke aj značne netradičný zážitok, ktorý však neoprávňuje k odpísaniu filmu s nič nehovoriacim "je to čudný film!". A v čom je to netradičné? Okrem divadelného scenára divadlo pripomína aj výprava. Prostredie Ríma nie je nijako špecifikované, vidíme tradičné mestské kulisy s nespokojnými ľuďmi (väčšinu času teda) no predsa sú tu prostriedky, ktoré jasne ukazujú, že nejde o podobu mesta ale o fakt, že mesto tvoria ľudia, čo predsa vraví aj sám scenár. Réžia nekladie dôležitosť scenériám ale ľuďom, pri scénach s ich veľkými počtami ich kamera "nevie pobrať naraz", stráca sa medzi nimi lebo tvoria mesto. Možno práve štylisticky veľmi osobitá stránka Coriolanusa odradila väčšinu k obyčajnému konštatovaniu, že je to somarina. Dúfam, že raz začnete dávať každému filmu presne to, čo si zaslúži. Pretože po objektívnej stránke Coriolanus splnil prakticky všetko, čo chcel - priniesol do modernej doby klasickú Shakespearovskú hru so scenárom hodným Shakespeara, rozjatril politiku a jej nemenné problémy, polemizoval nad úlohou ľudu a jeho ľahkým ohýbaním a takisto systematicky rozvíjal svoju hlavnú postavu do tých najmenších drobností (vďaka Fiennesovi a Redgraveovej za fantastické výkony). Vytkol by som azda len občasnú nudu ale to už s teatrálnymi divadelnými postupmi vo filme chodí, nie je to zápor, ktorý by objektívne podkopával hodnotu filmu, skôr ukazuje ako objektívne je Coriolanus zrežírovaný vo svojej podstate a pointe. Celkovo nie je vo filme takmer žiadna scéna zbytočná a to sa nedeje každý deň. Píšem už dlho takže len hodím poslednú pochvalu Johnu Loganovi za výborne adaptovaný scenár a vzďaľujem sa. 80% () (méně) (více)