Havran

Podarený thriller z rady filmov, v ktorých až do konca hádate kto by mohol byť vrahom. Zápletka, ktorá nadväzuje na príbehy z pera Edgara Allana Poa je nielen inovatívna a pomerne lákavá, ale aj dobre spracovaná. Tí, ktorí sa tu chcú doťahovať o to, nakoľko sa film nedržal faktov, pre tých mám zlú správu, pretože film nie je historickým eposom. Podobne neuspel tento rok aj Lincolnov životný príbeh. Tí, ktorí sa vedia povzniesť nad podobné detaily a oceniť originalitu tvorcov, tým sa dostane do rúk skvelá zimomriavková detektívka, v ktorej nechýbajú nečakané zvraty a John Cusack konečne po dlhej dobe v dobrej hereckej forme. Štvrtá hviezdička síce s prižmúrenými ušami, ale občas musím doceniť aj takéto menšie filmy, ktoré ostali podľa mňa výrazne nedocenené. 75%. (02.07.2013)

Len preto, že tam niekoho pretne kyvadlo na polovičku ako grilované kura v "novinovom" stánku, neznamená to hneď, že ide o horor. Vo filme sa viac kecá a vysvetľuje, PREČO a ZAČO. Až ma to miestami uspávalo. Ide skôr o kriminálny thriller so štipkou napätia, opisujúci príbeh E. A. Poa, ktorý napomáha vyšetrovateľovi vrážd pri pátraní po sériovom vrahovi, ktorý hľadá inšpiráciu práve v poviedkach už spomínaného spisovateľa. (11.08.2012)

Ano, ano, ano! Trilionkrát viděná zápletka (vyšinutý psychopat vraždící podle Bible, živlů, zvěrokruhu apod.), a přesto tak nějak správně okořeněná. Krev, brutalita a ponurost 19. století holt dělají své a navracejí "Ravenovi" to, co ztrácí lacinějším vzezřením. Cože to? Že jsem divná, když se vyžívám v brutalitách? Možná, ale každý, kdo Poa někdy četl (a neshledává jeho dílo brakem), mi dá za pravdu v tom, že cenzura by byla naprosté zlo... No, nic proti Havranovi, ale mnohem raději mám Jámu a kyvadlo, takže za větší důraz na toto dílo bych se určitě nezlobila.:-) Cusack dobrý. (04.01.2016)

Hororová detektivka, která měla potenciál stát se buď naratologickou lahůdkou (převádění fikce v realitu a opačně), nebo brakovou ptákovinou roku (krvavé mordy, žena v ohrožení, chlastající protagonista). Nakonec jde jenom o úmorně mechanické hromadění motivů z děl E. A. Poea. Prostředkem k rozluštění záhady je samotný spisovatel, který detektivovi několikrát poradí, na co vrah tou kterou indicií naráží, aby pak pátrači společnými silami a s ohromující neomylností vydedukovali, kterým směrem pokračovat dál (zkratkovitost „logických“ vývodů v něčem připomíná Šifru mistra Leonarda). Hlavní dějová linie není náměty Poeových povídek protkána, jsou do ní jednoduše naházeny. Jedna poeovská narážka vytlačuje další, namísto toho, aby byly skládány do sebe a teprve ve výsledku vedly k dopadení vraha, čím padá potěcha z postupného odhalování pravdy. Ta se v závěru jednoduše zjeví. Každý převod Poeovy teorie do praxe je postavami nadto přiřazen ke konkrétnímu literárnímu počinu, někdy i s krátkou historickou explikací, takže se nemůžeme těšit ani z toho, že bychom sami poznávali, ze kterého zdroje tvůrci zrovna čerpají. Dynamická vazba mezi autorem a jeho dílem, kterým je zde vrah sám, nabízí přehršle nosných témat, z nichž ale scenáristé nedokázali žádné smysluplně rozpracovat. Nevytvářejí ani snahu mást nás možností, že by mohl vraždit samotný spisovatel, jehož vnitřní démoni jsou vinou křečovité, násilně implementované romantické podzápletky velmi krotké. Čím vrstevnatěji se scénář snaží Poea charakterizovat, tím méně je hrdina přesvědčivý, nejzábavnější je tudíž hned počáteční demo verze jízlivého a sebestředného alkoholika. Méně přímočarý přístup k zadání „film na motivy knih E. A. Poea“ naznačuje teprve závěrečný dialog, nastolující otázku, kdo je vlastně autor a kdo čtenář. Namísto promyšlené hry s vícero vypravěči, jejíž pravidla Poe mistrně ovládal, nám McTeigue nabízí jenom velmi neinvenční a málo temnou detektivku. S pár zbytečnými gore výpady a akčními scénami, jejichž přítomnost by omlouvala teprve mnohem výrazněji komiksová výtvarná stylizace (film chce vypadat trochu jako Ospalá díra, ale na postprodukční přibarvování obrázků už zřejmě nezůstaly peníze). 50% (23.04.2012)

Čekal jsem krá, krá kravinu a obvyklé holywoodské prznění a dostal jsem docela krá, krá krásný průřez Poeovými povídkami zaobalený do kulantního, temného napínače. Jen obsazení Honzy Hnusacka bylo krá, krá krapet neuvážené, protože je to krá, krá krajně nesympatický neherec, jenž předvádí svůj standardní výkon, jako by mu vrazili do zad krá, krá kramli a vodili ho po place. Ale krá, krá jebat. Na rozdíl od zdejších sebestředných kritiků se dokážu nad takovéto prkotiny povznést a kdo nesouhlasí s mým hodnocením, je zkrákrákrátka jako obvykle pěkný debil. Pardon, chtěl jsem říct, že si nevidí na špičku nosu. (01.08.2012)