Smrtonosná past: Opět v akci

Funus jinak vynikající série. Už čtyřka byla sci-fi a McClane v ní za Ramba (kterého v osmdesátkách pomáhal sesadit z trůnu civilnějším přístupem), ale aspoň měla sympatické postavy, švih, vtipné hlášky a spoustu zábavně přestřelené akce. Pětka, sterilní tupý akčňák, má jen jednu parádně fyzickou destrukční autohoničku (hvězdičku za ni) a zbytek je totální tragédie. Zápletka je k smíchu (McClaneův syn jako tajný agent? Černobyl?), dialogy ultrablbé, Willis se okázale nudí a digifinále jsem odzíval. Když už se Skip Woods tak odvázal, že nás vzal i do Černobylu, mohl zařadit i catfight mezi Mary Elizabeth Winstead a motostriptérkou. Tohohle jsem se nechtěl dožít. (14.03.2013)

Smrtonosná past bez Brjůse by nebyla Smrtonosnou pastí, stejně tak jako on by nebyl on, kdyby neměl neustále zkrvavené bílé tílko a přeražený nos. To, že přežije kde co, že je vlastně nesmrtelný, jsem si už zvykla, ale nic se nemá přehánět. Synek se, jak vidím, potatil. Ohraná rodinná zápletka ale už začíná nudit. Jsem zvědavá, kdo další z rodiny ho bude nenávidět a poté, co spolu skočí z paneláku a prostřílí se skrz okenní tabule, si padnou nakonec do náruče. Možná nějaký synovec, babička či dosud tajný levoboček. Akčnost se filmu upřít nedá, to určitě né. Všude plno ohně, střelby, řežby a bojových helikoptér. Rozesmála mě ta honička v moskevských ulicích. To byl hotový masakr snad všech aut, která tam kdy jezdila. Celkově nic extra, avšak film jako sobotní oddychovka ušel. (06.06.2015)

John McClane? Spíš ROFL McLOLane. Vlastně mi přišlo, že Willis je tu jen tak jako omylem, přišel se podívat na plac a aby se neřeklo, tak párkrát zapózoval za kanónem a utrousil sem trochu patosu a tam nějaký ten one-liner. Jinak ze Smrtonosné esence tu zbyla jenom nostalgie pod tučnou vrstvou prachu a útržky hlavního hudebního tématu, které se asi nikdy neoposlouchá a fungovat bude za jakýchkoliv okolností. Finále ve své digitální pompéznosti předčilo i dálnici a chození po stíhačce ve čtyřce a jasně delkaruje, že McClane už fakt zaslouží důchod. Nechte tu sérii dožít s trochou důstojnosti, proboha. Tedy jestli to ještě vůbec jde. (06.06.2013)

Pominu-li tisíckrát opakovanou lež, která se přesto nestala pravdou, tedy že hodní Američané chrání svět před zlými Rusy, tak jsem se skvěle bavil. Evropský zeměpis sice doznal v americkém provedení několika inovací, auta skákala světové rekordy do výšky a co zabloudilo na obrazovku, tak to také vybouchlo, ale taťka McClane neztratil vůbec nic ze svého hláškujícího sympaťáka. Proto mi nečinilo problém velkoryse přehlédnout nesmyslnost tohoto snímku a užít si to s agenty 000 v CIA bačkorkách, kteří ještě neví nic o tom, kterak se vytlačuje obrněný vůz ze silnice libovolným typem Mercedesu. (18.09.2013)

Na dovolenou si nakonec nevyrazil jenom McClane, ale také scénář, jakýkoliv osobní režijní přínos a v naprosté většině také humor (nehledě na logiku, fyziku a techniku - to vážně v době smarpthonů nikdo z tvůrců neví, že když telefonujete, dotykový telefon, který máte u hlavy má vypnutý displej a ROZHODNĚ na něm nesvítí číselník?). Moore je každopádně břídil a především v první polovině je poměrně dost evidentní, že střih se snažil zachránit co to šlo, a že to moc nešlo. Zbytek už mě v podstatě nijak neuráží, ale je to pořád odzívaná řemeslná nuda, místy poměrně dost diletantská. Tohle si legendární John McClane nezasloužil. Černobyl? WTF? Jai Courtney mě ovšem po Jacku Reacherovi bavil i tady a začíná mě aktivně zajímat... (21.06.2013)