Nebezpečná metoda

Chtějí-li psychiatři svádět intelektuální klání, tak ať to dělají. Chtějí-li léčit, tak směle do toho. Chtějí-li spolu souložit, tak v tom jim také bránit nebudu. Ale ať za sebe nenastrkují mé oblíbené herce a nenutí mne tím, abych se na to díval. Ono je to totiž natolik nudné, že mi z toho přestaly zabírat prášky proti agresivitě a začal jsem nekontrolovaně mlátit hlavou do zdi tak silně, že jsem se uvedl do stavu naprosté příčetnosti. Tímto končím s léčením. (01.09.2012)

V Cronenbergově filmografii poměrně logický (po)krok. Od praxe, tzn. obskurních nezávislých hororů za pár peněz (Shivers, Rabid, Mláďata), potažmo obskurních hororů za více peněz (Videodrome, Mrtvá zóna, Moucha), se propracoval k teorii a začal s kapitálem velkých hollywoodských studií točit uhlazená dramata. Podvratnost dřívějších metafyzických tělesných hororů (žánr, na který má copyright) se z jeho posledních filmů nevytratila, je jenom umněji skrytá a tím nebezpečnější. Podobně jako temné myšlenky. Bezpečně zasuté v našem podvědomí, dokud je z něj na začátku 20. století nezačali vyšťourávat dva pánové. Metoda otců psychoanalýzy byla soudobými pozorovateli vnímána jako léčba mluvením. Pacienti hovořili, Freud a Jung poslouchali. Nebezpečná metoda tento postup přejímá s tím rozdílem, že po většinu filmu hovoří Freud s Jungem, zatímco poslouchat budeme my. Neuhýbavým, přesto distingovaným slovníkem a jemnými náznaky jsou rozkrývána Cronenbergova oblíbená témata sexuální represe a destruktivní síly lidského chtíče. Nejvíce fascinující vývoj prodělává otcovsko-synovský vztah mezi oběma muži, pro něž se existence toho druhého postupně stává hnací silou a zároveň něčím, co by nejraději popřeli. V duchu poučky, podle které musí lékař sám onemocnět, aby věděl, co léčí, je Nebezpečná metoda klinickou studií neortodoxního milostného trojúhelníku. Základnu tvoří Jung, muž s obdivuhodným apetitem, který se s ohledem na druhé neomezuje ani v jídle (s Freudovou rodinou u stolu), ani v sexu (za svou nevěru zjevně necítí lítost). Více než pro něj samotného je proto tento egoismus zničující pro další dvě osudové osoby jeho života, pro Sabinu, prodělávající přesvědčivou a pro vyprávění směrodatnou proměnu z pacientky v lékařku (viz první a poslední záběr filmu), a pro Freuda. Pouze s nimi Junga příznačně vidíme na loďce, kterou mu daruje manželka. Pro diváky obeznámené se základními psychoanalytickými koncepty poskytuje srozumitelně zakomponovaná freudiánská symbolika vodítko k orientaci v bludišti tužeb, jimiž se postavy nechávají ovládat (Otto Gross, zosobněné libido, by mohl být Jungovým nespoutaným id, zatímco autoritativní Freud představuje jeho restriktivní superego). Nebezpečná metoda je dramatem do důsledků promyšleným minimálně na dvou rovinách, přičemž ta vrchní – k porozumění – prozrazuje režisérovo mistrné ovládnutí klasického narativního stylu. Žádný střih nepřichází nazmar, kompozice záběrů je působivě úsporná díky velké hloubce pole, rozmístění figur v prostoru reflektuje vztahy dobrovolné i vynucené podřízenosti a dominance mezi postavami, vyprávění plynulé a soustředěné, sešněrování milostné a pracovní linie téměř dokonalé. Kanadský podivín pro mne tímto definitivně postoupil do kategorie velkých režisérů. 85% Zajímavé komentáře: Bluntman, Mertax, Tayen, Hwaelos, Omnibus, SeanLSD (13.01.2012)

Mě se to nelíbilo, hrozně "těžký" dialogy, které mě připomínaly komentáře mattyho, shadwella a dalších, s tím rozdílem, že do toho filmu to patřilo a člověk si nemyslel, že hlavní postavy se chtějí před ostatníma jenom předvádět. Celkově mě tenhle slovní průjem s vůní ženskýho románku dost nudil. Jediný co nemělo chybu byla filmařská práce, opravdu tady kulicha dolů, film je natočen i zahrán naprosto bezchybně. Pro uživatele Piterson - napiš adresu a příště ti pošlu omluvenku, za své hodnocení. Prej "Měli byste si dát nějaký kurzy, abyste chápali, co je pro filmový snímek důležité a co nám hodnotit ani nepřísluší, protože o tom nic nevíme!". měl si ještě dopsat, "aby ste filmy chápali tak jako já, protože jedině tak je to správně". Za tenhle výrok fakt díky, jasnej aspirant na frk roku, ty čmeláku přechytralej. Obecně mě tady fascinuje neschopnost zdejších rádobychytráčku a všeználků přijmout za fakt, že někomu se hold ten film prostě nelíbil a nazdar, místo toho je zde klasický "malý hodnocení dává jen blbec co čekal S/m praktiky a nevyzná se v tématu" fakt škoda že už nevychází humorný týdeník Dikobraz, zdejší panoptikum by tam mohlo mít dvoustranu. (02.02.2012)

Mám rád tyhle "kecací" filmy, mám rád Michaela Fassbendera (pro kterého byl rok 2011 vskutku průlomový), miluju Keiru Knightley a obdivuju Vigga. Mortensena. A Dangerous Method není kupodivu tak složitý film, jak by se podle tématu mohlo zdát, (přeci jen, film o psychoanalýze by mohl být mnohem složitější, takže bychom si my, laikové, z toho moc nevzali) to je způsobeno tím, že film není zas tolik o psychoanalýze samotné, jako o vztahu mezi postavami (Freud x Jung, Jung x Spielrein) a tím u mě film vyhrál. Nevím, do jaké míry byl film autentický, nečetl jsem žádný Freudův či Jungův životopis, ale takhle nějak jsem si vždy představoval, že ti dva trávili čas. Kouřili jeden doutník za druhým a bavili se (i u oběda, kde je celá rodina) o práci. Škoda, že některé detaily byly trochu odfláknuté (postava Vincenta Cassela měla dostat trochu více prostoru) a já osobně bych se více zaměřil i na samotného Freuda. Ale to je tak jediné, co filmu můžu vytknout. 80 %. (05.08.2012)

Lahůdkové herecké výkony tří hlavních představitelů, na poměry a styl Davida Cronenberga velice umírněná, střízlivá režie. Co je však zásadní, Nebezpečné metodě se myslím podařilo vkusně a stručně představit ony dva v mnohém tak podobné a přece podstatně odlišné pohledy na to, jak funguje lidská mysl, potažmo duše. A jsem rád, že Cronenberg stejně jako já, poměrně otevřeně straní Jungovi. 80% (04.12.2014)