Nebezpečná metoda

Po technické stránce filmu nelze nic vytknout. Pěkná výprava, kostýmy, kamera a příjemná hudba Howarda Shorea. Cronenberg se snaží být přesný v detailech a chce být dokonalý po té formální stránce, jenže ve výsledku z toho vznikl strašně odtažitý film, který neobsahuje vůbec nic alespoň trochu osobnějšího. Nejvíce mi chyběla větší propracovanost vztahů ať už mezi Freudem a Jungem, nebo mezi Sabinou a Jungem. Ani jeden z těchto vztahů nemá pořádnou hloubku a na diváka nemá absolutně žádný dopad. Největším plusem filmu jsou herecké výkony. Viggo Mortensen a Michael Fassbender jsou výborní a jejich společné scény jsou dobré, škoda, že Vigga je ve filmu poměrně málo. Velký oříšek představuje Keira Knightley, která měla ve filmu nejtěžší roli, při které šlo lehce spadnout do přehrávání, Keira to ale podle mě zvládla a i ona především ve druhé polovině podává výborný výkon. I přes výborné herecké trio je však pro mě Nebezpečná metoda docela zklamání. (01.02.2012)

Od Cronenberga bych čekal nějakou divočinu v podobě ustřelených hlav, či aspoň explicitních sexuálních kreací a ono nic. Resp. určitá snaha o druhé zmiňované tu je, ale spíše se kolem toho jenom tak artově chodí, než aby se něco dělo. A tak nám divákům nezbývá nic jiného, než se opřít o bravurní herecké výkony, citlivou filmovou estetiku, výborné dobové kulisy a nebývale dobře uchopenou psychologii, zručně převedenou na filmové plátno. Kdy filozofické debaty a dýchánky nepůsobí nudně a komplikovaně, ale přesně naopak a dokonce mají pěkně prosím i vynikající pointy. Jen je to celé trochu studené a příliš vyumělkované. (15.12.2013)

Téměř asexuální pohled na chtíčem zmítanou Keiru Knightley za použití nebezpečné metody cukru a biče. Vážený švýcarský doktor Jung se zaplete se svojí přitažlivou mladou pacientkou, pro níž jsou tělesné tresty ten největší rajc a hlavně pro její tělíčko, které ještě nezakusilo přítomnost mužského elementu. A ženatý Jung si vede ve své psychoanalýze zdatně, ovšem jen do doby, kdy zjistí, že mu jeho milenecký vztah s tak trochu pošahanou pacientkou přerostl přes jeho geniální hlavu a sobecké ego. Pak se mimoděk setká s proslulým Freudem, spřátelí se, pokecají o snech s "freudeovsky" osobitým výkladem, a pak se jejich cesty rozejdou, protože přece jen jsou to dvě velké osobnosti, které hlásají svoje názory a neradi přiznávají svoje případné osobní i vědecké prohry. Kdoví, třeba tak nějak mohlo probíhat setkání pánů psycho-vědátorů, a i když je film inspirován divadelní a románovou předlohou, Christopher Hampton svůj scénář přizpůsobil potřebám filmu, a lehce, a někdy i trochu víc úchylný David Cronenberg to pěkně natočil. Jen on, a ještě pár dalších režisérů, umí podat sexualitu takovým způsobem, že v podstatě banalita se změní na poutavé vyprávění, i když je to převážně v konverzačním duchu. Osobně tyto konverzačky nevyhledávám, ale tohle bylo něco jiného, a v případě Cronenberga se většinou vyplatí udělat výjimku a zajít si na jeho film do kina. Hlavně Keira Knightley by měla za svoje ztvárnění lepé ruské židovky Sabine Spilrein dostat nějakou cenu. Její proměna, až od legračního vysouvání sanice v sanatoriu až po ambiciozní ženu, přesvědčenou, že v životě je nejdůležitější nalézt sexuální rovnováhu, je vážně fascinující. Trochu upozaděně oproti její kreaci zůstává Michael Fassbender jako Jung a i Viggo Mortensen jako Freud, nedávající ani jediný záběr bez doutníku, a i když oba nehovoří svojí rodnou řečí, ale jen angličtinou s přízvukem, stejně neměli proti skvělé Keire nejmenší šanci zaujmout. Cronenbergova cesta do hlubin lidské sexuality a nenaplněné lásce není filmem pro každého a rozhodně netvrdím, že film má spád, anebo v něm není nouze o dramatické, a někdy trochu zbytečné vedlejší dějové linky (sexuální závislák Otto Gross), ale v globálu mě film zaujal svým neobvyklým zpracováním, dokonalým zachycením počátku 20. století a perfektním hereckým výkonem herečky, která je film od filmu stále lepší. 100% (03.02.2012)

Cronenberg podává krátký náhled do stěžejních myšlenek Freuda a jeho žáka Junga naprosto divácky vstřícnou a jednoduchou formou, což je v podstatě vzácný a vítaný dar, v porovnání se složitě formulovanými přednáškami o psychoanalýze, či literárními odbornými pokusy o výklad jejich díla. Přitom díky dechberoucímu herectví všech tří ústředních person a mistrně napsaným dialogům, které dávají hlavu a patu (což ve filmové produkci dneška není často pravidlem :o) a mnohdy poskytují i skrytou pointu, shledávám Cronenbergův film i divácky atraktivním. (06.02.2012)

Boleto to, bolelo. Nesmírně těžké dialogy sráží i ty slušné herecké výkony (i když Keira překvapivě nevěrohodná), pečlivou výpravu nebo dokonalé kostýmy. Všechno totiž trpí pod akademickým vedením režiséra, který ještě nedávno velmi rád šokoval nějakou excelentní scénou nebo detailem. Vždyť i samotné sexuální praktiky vyznívají děsně naškrobeně – žádná pudovost, nezkrotnost, vzrušivost. Krotký Cronenberg = trpící divák!! (18.02.2012)