Velké oči

Tim Burton si rád romantizuje hrdiny pokleslého umění, díky jeho Ed Woodovi svět nezapomněl na béčkového (spíše céčkového) poloamatérského filmového neuměla, z něhož Burtonova imaginace vytvořila zbožňování hodnou postavu a z jeho režijních hokuspokusů kultovní dílka v hledáčku filmových nadšenců z celého světa, stejně jako teď idealizuje osudy Margaret Keane, jejíž dílo si přivlastnil její bonvivánský manžel. Problémem je, že za pár let někdo bude muset natočit další životopisný film a vysvětlit v něm, jak je možné, že výše zmíněné filmy natočil tentýž umělec, respektive kdo se v případě Velkých očí za Tima Burtona vydával! Kam zmizela ta typická burtonovská manýra, kde jsou všechny ty originální nápady a ten typický režijní a výtvarný rukopis? Neboť Velké oči jsou v podstatě standardní hollywoodský snímek, který v sobě nemá nic z předešlých Timových filmů. Asi budeme brzo svědky dalšího skandálního uměleckého odhalení! :-) (06.02.2015)

Big Eyes je totálně neburtonovský Tim Burton, ač velké oči ho přece jen prozrazují. Ona, začínající malířka žijící v komplikované době amerických 50. let, on úspěšný malíř toužící po slávě, penězích. Musím říct, že příběh Velkých očí není špatný, ale není to příběh filmový. Ale možná je to tím, že na Timu Burtonovi miluju jeho hry s divákem a jeho fantazii a obojí se tomuhle filmu nedostává. (24.02.2015)

„V MÉM ŽIVOTĚ BYLO PRÁZDNO. A TO TEĎ ZAPLNIL WALTER…“ /// S postavama, jejichž práce nebyla kritiky valně přijata, mají scénáristi Scott Alexander, Larry Karaszewski dobrou zkušenost. Podle jejich scénáře už Tim Burton natočil životopis ED WOOD (1994). Filmovej osud Margaret Keane má přiblížit utrpení (blonďatý) umělkyně, která v sobě našla sílu a vzbouřila se. Sice zůstala furt blondýnou, ale ani ty nemůžou v Americe takovejhle soud prohrát. Taky je to o umění se prodat. Vždy a všude. Jako z příručky. Řek bych, že tohle se dalo spíš zkazit, než na tom vytřískat ovace davu. Burton předvádí svoji intimnější, umírněnější polohu, nežene se do přehnanejch vizuálních orgií. Jen občas popustí uzdu a třeba naplní supermarket lidma s obrovskejma vočima. Kvůli těm smutnejm dětskejm vočíma si určitě látku vybral. Za nima si totiž můžeme představit jakejkoliv (smutnej!) příběh. Film dvou herců. Půvabný (a hloupoučký) Amy a vychcanýho Christophera. Tak to má bejt. O skutečnejch Margaret a Walterovi Keane. Můžeme kroutit hlavou, můžeme se podivovat, ale skutečnost byla taková, takže vyčítat něco autorům je mimo mísu. A stejně, jako oni neřeší, jestli jde o dobrý či špatný umění, nemá smysl řešit, jestli jde o kýč. Napsal ho sám život, takže si stěžujme jinde. Třeba u pravý Margaret Keane. 3a½! Takže du vejš. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti 2.) Máme doma velký voči. 3.) Thx za titule ,,bloodspill“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.02.2015)

Burtonov zrejme jediný ´´svetlý´´ a antirozprávkový ( rozumej štýlom prednesu ) snímok, ktorý bol zrejme jeho akousi slabšou chvíľkou a pozastavením sa nad vlastnou kariérov. Táto otočka ale nejak nezafungovala. Všetci chceme stále toho istého Tima a je to jeden z niekoľkých rejžov, ktorý proste bez svojich trademarkov nedokáže plne uspokojiť jadro svojho diváctva. (19.09.2022)

Svěží a umírněný Burton (skoro televizní), ale chybí tomu silné (v případě Burtona autorské) momenty (takové, jako je třeba zastavení vidličky před kamennou tváří kritika umění), nejde ani tak o zápletku, jako spíš o hrdiny, a na ty se výborně kouká (Waltz i Adams!), takže film uteče bez škobrtnutí. 70% (29.01.2015)