Selma
Selma
Režie:
Ava DuVernayScénář:
Paul WebbKamera:
Bradford YoungHudba:
Jason MoranHrají:
David Oyelowo, Carmen Ejogo, Common, Tom Wilkinson, Giovanni Ribisi, Tim Roth, Oprah Winfrey, André Holland, Omar J. Dorsey, Lorraine Toussaint (více)Obsahy(1)
Pravdivá kronika líčící průběh bouřlivých tří měsíců v roce 1965, kdy Dr. Martin Luther King vedl riskantní nebezpečnou kampaň cílenou na zajištění rovného volebního práva a postavil se tváří v tvář násilným protivníkům. Grandiózní pochod ze Selmy do Montgomery vyvrcholil podepsáním zákona o volebním právu prezidentem Lyndonem Johnsonem a znamenal jedno z nejvýznamnějších vítězství pro hnutí za občanská práva. Film vypráví příběh o tom, jak uctívaný vůdce a vizionář Dr. Martin Luther King a jeho bratři a sestry z černošského hnutí docílili společenských změn, které navždy změnily dějiny. (mac000)
(více)Videa (43)
Recenze (78)
Tenhle film se mi hodně zamlouval. Ani ne proto, že reálně ukazuje situaci v Americe 60. let, ale spíš proto, že reálně ukazuje, jakou nenávist - nesmyslnou nenávist! - může člověk vůči druhému člověku cítit. V tomhle i v tom, jak je snímek názorný v násilí, z něj činí něco víc než jen obyčejný historický a životopisný film, který se překvapivě nevěnuje smrti Martina Luthera Kinga, ale jednomu úseku jeho života a života černochů v Americe. ()
Selma aka Lincoln pre tohtoročnú sezónu Oscarov. Ďalší stroho sfilmovaný dejepisný výklad a ešte aj tá učebnica dejepisu na základnej škole je oproti Selme záživnejšia. Selma je film, ktorý ide takmer ruku v ruke s Lincolnom. To je scénu po scéne rozpohybovaná látka z hodín dejepisu (v amerických školách, nie našich), do ktorej bolo vybraných pár základných myšlienok o utlačovaní černošskej menšiny v 60. rokoch v USA a ktoré nesiahajú ďalej ako za všeobecné povedomie, ktoré o udalostiach má bežný človek. Filmu tak chýba nejaký prekvapivý moment a iba prednáša už sto krát počuté. Dej sa navyše zameriava na veľmi obmedzené obdobie Kingovho života, kde neponúka širší pohľad na udalosti a túto pomerne krátku etapu (aj keď zásadnú, to neupieram) rozmazáva dlhé dve hodiny. Samozrejme za doprovodu černošských gospel piesní. To už sa ani nedá nazvať klišé, ale skôr absolútne sterilnou, neprekvapivou, predvídateľne natočenou dejepisnou prednáškou. Po filmovej stránke lineárna, nezáživná a úplne obyčajne vyrozprávaná a zrežírovaná biografia, respektíve iba časť života Martina Luthera Kinga, ktorá aj napriek téme ktorú spracováva nedokáže vyvolať ani záchvev akejkoľvek emócie (za černošské etniku síce hovoriť nemôžem, ale minimálne u nikoho iného to nemôže emočne fungovať). Na zabitie času počas hodín dejepisu asi vhodné, ale inak zbytočné. Oscarové nominácie v tomto prípade skutočne len zo zvyku, respektíve z politickej korektnosti kvôli téme ktorej sa film venuje, ale nie kvôli kvalitám samotného filmu. Dokonca ani výkon Davida Oyelowa mi neprišiel nijako oslniví, Martina Luthera Kinga Jr. mu je síce veriť od prvého momentu, ale celé dve hodiny uhrá s jedným výrazom. Ale to bude skôr chyba látky, ktorá mu neponúka možnosť nejako výrazne zažiariť. CELKOVO: 2* (4/10) ()
Už ABE LINCOLN v roku 1863, vydal vyhlásenie o zrušení otroctva, onedlho na to je úkladne zavraždený, podobný osud čaká o viac ako 100 rokov - MARTINA LUTHERA KINGA, ktorého zavraždili v Memphise roku 1968 ! Po Lincolnovi stále ešte nemajú Afroameričania pokoja, lebo ich v jednom kuse otravuje KKK, čiže KU KLUX KLAN, ktorí v 20. rokoch, 20. storočia používali biely plášť s bielou kapucňou a zapálený kríž, a považovali sa za BIELYCH RYTIEROV... Terorizovali ich, potom prichádza v 60. rokoch, zapálený Afroamerický baptistický kazateľ, aktivista a bojovník, za ľudské práva, nositeľ nobelovej ceny za mier, Dr. MARTIN LUTHER KING... Populárnejší ako MALCOLM X, ALE vo filmovej verzii, je len malý náznak jeho aktivít v súkromí, človek s dvomi tvárami, ktorého nazývajú aj takto : plagiátor, pokrytec, komunista a sexista ... ! V klasicky detskej ilustrovanej encyklopédie, kde mám M. L. K, tam nie je žiadny náznak nejakej zápornej vlastnosti tohoto, podľa mňa schopného človeka, ktorý bojoval za rovnoprávnosť černochov s pomocou demonštrácii vzdorovali neustálym útokom zo strany ťažkoodencov, ktorí z nich mali boxovacie vrecia !!! Prišli pritom klasické úmrtia od strany AGRESOROV, oni pokojne prišli, NIJAKO sa absolútne nebránili, len čakali, pokým sa rozbehnú na nich s obuškami a budú ich mlátiť hlava - nehlava ! To sa niekomu nepáčilo, a tak ho F. B. I napichla, chceli ho skompromitovať, zneškodniť a pod ... J. Edgar Hoover mal také páky, ktoré by ho mohli zmiesť z povrchu zemského, stačilo by len lusknúť prstom ? Alebo presviedčanie vo Washingtone prezidenta Lyndona Johnsona, aby mali, právo voliť ! TOTO všetko tu je, zo súkromia, aký bol, takmer nič, len opýtanie sa jeho ženy, či ju miluje ? Či nespí s inými ? Mňa najviac dostáva to, čo nemal film HITCHCOCK s HOPKINSOM, a to je hlavný predstaviteľ DAVID OYELOWO, ktorý nie je až taký nováčik, ale podobnosť s Kingom, je veľká, dáva do toho charizmu, je odhodlaný, ale nemá priestor byť skutočným Kingom ! Režisérka AVA DUVERNAY, je samozrejme černoška, ansámbel samých černochov... Budem spokojný, ak by napríklad odborníci na politiku STONE a GREENGRASS, jedného dňa prišli s úplne inou verziou, akou disponuje Ava DuVernay a scenárista, mohol by to byť pohľad, ktorý by dal KINGA na úplne iné svetlo, v akom ho vidí väčšina spoločnosti. Z jednej strany bojoval za právo na slobodu, na strane druhej, aký bol v skutočnosti, to ja neviem... Pôsobivý film, ktorý má bravúrny song GLORY v záverečných titulkoch ! Odnesiem si tento song a príbeh idei muža, ktorý toho dokázal veľa, pod plášťom skrýval samé tajomstvá, ktoré raz vyplávajú na povrch ? ! ()
Vyčítať filmu vychádzajúcemu z reálnych udalostí, jeho historickú vernosť mi príde ako čistý nezmysel. Samozrejme je pravda, že mu to možno uberá na akčnosti či zábavnosti, ale realita môže byť niekedy aj "nudná". Ja osobne som však hodiny dejepisu mala v škole rada a takýto druh výučby si kedykoľvek rada zopakujem! Videné v rámci projektu 52 films by women. ()
Galerie (33)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (8)
- Filmový představitel Kinga, David Oyelowo, se snažil získat roli celých 7 let. (Dementra)
- Snímek Selma je vůbec prvním filmem dokumentujícím život Martina Luthera Kinga, který se objevil v kinech. (Dementra)
- Podtitul filmu "One Dream Can Change the World" odkazuje na slavný projev Martina Luthera Kinga Jr. "I Have a Dream", který byl přednesen 28. srpna 1963 ze schodů washingtonského Lincolnova památníku. (Tristan Rafael)
Související novinky
Oscary 2015 - výsledky
Oscarová plichta. Víceméně. Americká akademie umění a věd vybrala nejlepší film minulého roku a je jím Birdman mexického režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritu. Birdman získal celkem čtyři sošky,… (více)
Oscarové nominace 2015
Oscarové nominace jsou na světě. Letošní 87. ročník bude především duelem Grandhotelu Budapešť a Birdmana, jež čeká zápolení o devět sošek. Osm si jich může odnést Kód Enigmy, šest Chlapectví nebo… (více)
Nezáživná, nudná až otravná reklama na negry plná srdcervoucích gospelů, slizkých a nenávistných bělochů a kultivovaných a vzdělaných čokoládových sympaťáků, co se jen snaží mírumilovně vydobýt volební právo pro negramotného strýčka Toma, kterému to je sice normálně úplně u prdele, ale když mu bratr Doktor Kudlanka přinese korálky a zrcátko, na povel i zabečí a odhodlaně bojuje za všechny ty ideály, ať už to slovo znamená cokoliv. „Tvůrci“ však nějak opomněli fuckt, že všude byla prdel o dvou půlkách, a dost nestranně nám servírují jen tu vyvoněnou karamelovou „realitu“. Z žumpy zapomnění kvůli tomu vylezla dokonce i bulvární hyena Oprah, která dodnes zaslouží tak maximálně otřískat držku o práh. A tak se například nedozvíme, že ten slavný mučedník Džimilí Džexn, jehož údajná „vražda“ vlastně spustila ty Královy střevní pochody, nebyl ve skutečnosti až takový sladký a téměř evropsky vypadající černoušek jako věchýtek, nýbrž dost hustá gorila, která prý při zatýkání sahala po zbrani. Než mě zase nějaký ten sveřepý ochránce lidských práv či zarytý kocábista obviní ze svého obýváku v árijské čtvrti z rasizmu, chtěl bych podotknout, že jsem pro jakoukoliv integraci a asimilaci jakkoliv vybarvené menšiny, například ťamany považuji za naprosto pohodové opičky, pokud tato žije v souladu s kulturou a morálními zásadami majority. Jinak je samozřejmě nikdo nenutí, Afrika nebo Pandžáb jsou dost velké na to, aby je pojmuli zpět a umožnili jim obsypanými mouchami živořit dle vlastních představ. A teď je, myslím, ta pravá chvíle na památná slova guvernéra Alabamy Wallace, která zazněla v 01:47:00: „Nejdřív chtějí sedět vepředu v autobuse, potom chtějí ovládat parky, pak veřejné školy, volební právo a nakonec požadují sociální dávky bez práce.“ Vcelku mrazivá analogie. Už teď tu máme Samkovou a je jen otázkou času, kdy se objeví nějaký Dezider X či snad nedejbože Žán Kalvín Žiga Džipsyking a dají nám tu naši oprávněnou netoleranci pěkně sežrat. Pamatujete, jak jsme je před pár lety strašlivě týrali pětadvacetilitrovou sociálkou a porušovali jejich lidská práva, protože jsme se nechtěli vzdát barevných kovů jen tak zbůhdarma přivádějících elektřinu do našich obydlí a ani rádií z našich Oktávií? Naštěstí tehdy zasáhla ta úžasná, altruistická a tolik tolerantní Kanada a s velkým mezinárodním humbukem jim otevřela svou náruč a sociální srdce. Hrozná politická ostuda. Rok se s rokem sešel, Kanaďanům začaly mizet kanálové poklopy a hrdí Římané tam odmítali veškerou nabízenou práci, protože jsou přece se svými obvyklými sedmi třídami zvláštní školy na pomocné stavební práce, mytí aut nebo kopání za Telekom příliš překvalifikovaní, což nepochybně porušuje jejich základní práva a pošlapává jejich svobody, a najeli tam tedy na svůj léty praxe k dokonalosti dotažený obvyklý chléb vezdejší – čorki a socialku. Ti hodní Kanaďáné z toho byli naprosto rozčarovaní, vždyť je přeci zachránili před brutální genocidou v nějaké východoevropské prdeli, nevděčníky jedny!! A tak nám je začali potichoučku s díky vracet a pro jistotu do zvýhodněného balíčku přidali i ty, co už tam byli před tím velkým Exodem. Nevím jak vy, ale já nezaregistroval jedinou z těch bezpáteřních mrdek, tedy pardon, chtěl jsem ve skutečnosti říct „ani jediného člena naší politické reprezentace“, která by se proti tomu jakkoliv ozvala. Co naplat, soudobý trend benevolentní politiky EU z nás chce mít roztomile Sdružené barvy Benetonu obývající jeden velký šťastný Chánov, mimo který bude nadále žít jen ta nádherně tolerantní a tolik pragmatická garnitura, která s šestnáctičlennou rodinou Červeňákových v životě nebydlela ani ve stejné čtvrti, natož v jednom baráku. No nic, trochu jsem dnes šádvelovsky ujel, tak sorry, je čas už jen podotknout, že ta zkurvená, afektovaná a nudná zrůdnost pro artové anální dobrodruhy s názvem Birdman musí být okamžitě zničena, a jít do prdele. () (méně) (více)