Gorily v mlze

Ty jo, tak jestli takle vostrá byla i skutečná Diana, tak klobouk dolů. Takle se na ně musí, na ty neposlušný pytláky, pro který není problém vyvraždit celou gorilí smečku. Sigourney si to asi hodně užívala, páč mi přišlo, že ve většině scén fakt seděla vedle vopravdickejch goril a né jen u nějakejch kožešin, takže za tohle obrovskej respekt. Já bych si teda vedle gorilího samce nesednul, ani kdyby měl v ruce brčko a v druhý pifko. Zajímavá byla slovní přestřelka mezi ní a ministrem(nebo co to bylo za týpka). Vona samozřejmě jen opice, opice a von zase, že když se prodá jedno mládě do ZOO, tak z toho budou prachy = jídlo pro celkem dost černoušků. Tak kde je pravda? :o). Tímhle stajlem jakým se člověk stará o přežití zvířat to jednou dopadne tak, že na světě budou jen komáři a spousta černochů :o). Takže se už vlastně nemůžu dočkat budoucnosti... Jo a ještě bylo zajímavý ten samej den vidět Siguorney ve Vetřelci, takovej zajímavej kontrast. (26.07.2017)

Máme tu přitažlivý živočišný druh na pokraji vyhubení, obtížné podmínky života ve střední Africe, statečnou ženu, která neváhá z lásky ke zvířatům obětovat dosavadní život a vzdát se pohodlí civilizace ve prospěch boje za práva zvířat... Může se najít pacholek, který dá za film s takovým námětem pouhé dvě hvězdičky? V mém případě opravdu může. Snímek je totiž dějově řídký jako má stolice po nákaze salmonelou, má přetaženou stopáž, kterou jsem si bohužel prodloužil i tím, že jsem v první půli třikrát usnul a musel příslušnou část filmu absolvovat znovu. Scénář je velmi průměrný a celkově Gorily v mlze vyloženě těží z poselství filmu a mýtu kolem Dian Foessey. Její životní příběh patří přesně k těm romantizujícím pohádkám, které se tak dobře poslouchají tisíce kilometrů od místa děje, a s absencí znalosti reality. Dian Foessey byla ve skutečnosti značně rozporuplnou osobou, kdy scénář sice některé její úlety lehce načrtnul, ale zdaleka nepopsal v celém jejich rozsahu. Byla to sebestředná osůbka, která se zamilovala do goril takovou tou nekritickou láskou milovníka zvířat, který si své miláčky pouští do postele a jí s nimi z jedné misky. O problémy zemí, kde přebývala, se nezajímala a mezi místní komunitou se pohybovala s lehkostí slona v porcelánu. Všudypřítomná chudoba a podvýživa černošských dětí ji vzrušovala mnohem méně než úhyn jediné gorily z tlupy, kterou sledovala. Protože obětovala své vášni osobní život, stala se pro ni ochrana goril posedlostí a vedla soukromou válku s pytláky, na kterou nakonec doplatila. Koncem života se z ní stala v podstatě semetrika, se kterou bylo možné jen obtížně vyjít. Sigourney Weaver svou postavu pochopitelně silně zlidšťuje a vylepšuje. Herečka za sebou měla v té době už pár veleúspěšných komerčních hitů a sklízela tučné honoráře, nicméně, jak už to chodí, toužila po nějakém festivalovém úspěchu a ocenění Akademie. Ty se ale obvykle za hlavní role ve sci-fi hororech nedávají. Hlavní role v autobiografickém dramatu tohoto ražení pro ni byla cílevědomým kalkulem při cestě za Oscarem. Vytěžila z toho, pokud vím, aspoň nominaci. Můj celkový dojem 45 % je ovlivněn vztahem ke skutečné postavě Dian Foessey, byť jí neupírám podíl na záchraně jednoho živočišného druhu. Příznivci Greenpeace a vyretušovaných životopisných vyprávění si klidně mohou přidat dvě hvězdičky. Mimochodem, na smrti Dian Foessey nebylo nic záhadného. Dokonce mám pocit, že vrah je dnes už znám. (21.01.2010)

Skutečný příběh legendární mladé antropoložky Diany Fosseové (Sigourney Weaver), která uskutečnila osamocenou výpravu do afrických hor na záchranu ohrožených horských goril před krutostí největšího predátora - člověka. Podařilo se jí změnit vše, co bylo o těchto nádherných zvířatech napsáno a popsáno. Diana Fosseová získala v roce 1974 doktorát ze zoologie na Cambridgeské univerzitě. Její láska ke gorilám byla v ostrém kontrastu s nenávistí vůči pytlákům. Pytláky nemilosrdně pronásledovala. Brala jim osobně zbraně.Tvrdě bojovala i s místními úřady. Svou cílevědomou obětavost a statečnost krutě zaplatila. Byla zavražděna 26. prosince 1985. Hlavu měla rozseknutou mačetou. Podařilo se jí zachránit jeden živočišný druh téměř před vyhynutím. Hlavně její zásluhou nejsou horské gorily jen několika obrázky na starých zašlých fotografiích. Dnes je situace ještě horší. (03.10.2008)

Mám teď nějaké africké období - takže po několika knížkách jsem taky po letech znovu zkoukla Gorily v mlze - a pořád to funguje, krásný životopisný film. S.Weaver by si toho Oscara tenkrát zasloužila. A jsem ráda, že to natočili v osmdesátých letech, protože dnes by do toho určitě obsadili Nicol Kidman a ta by to jen celé zkazila :-) (13.02.2006)

,,VEĎ LEN PRED CHVÍĽOU STE TVRDILI, ŽE SÚRNE POTREBUJETE NIEKOHO, KTO SPOČÍTA GORILY VRCHOVSKÉ. TAK PREČO NIE JA? A VIEM AJ RÁTAŤ: 1,2,3..." __ ,,Gorily v hmle" sa do môjho povedomia dostali už asi pred dvadsiatimi rokmi v rámci cyklu ,,skutočný príbeh", ktorý vysielala v nedeľné večery Markíza. Spolu so ságou o ,,Votrelcoch" patria medzi najznámejšie diela Sigourney Weaver, hoci až doposiaľ som z filmu videl zakaždým ide podaktoré scény vrátane záveru. Keď už konečne môžem film posúdiť z celkového hľadiska, je predovšetkým potrebné napísať, že ide o zaujímavé dielo, ktoré dokáže diváka zaujať počas celej svojej dvojhodinovej dĺžky, pričom herecký výkon Sigourney Weaver vyniká predovšetkým v poslednej polhodine, kedy sa výrazne mení jej charakter na fanaticky zapálenú ochrankyňu ohrozených primátov. Pokiaľ by som mal ku filmu nejaké pripomienky, týkali by sa zobrazenie väčšej tragickosti ubúdania goríl vychádzajúcej z jeho názvu. Predchádzajúce konflikty s priekupníkom v neustále sa stupňujúcej vedľajšej dejovej línii napokon môžu viesť ku záveru, kto mohol stáť za jej tragickým koncom. Režisér Apted nechal všetko zahalené v hmle, aby si každý divák na danú vec vytvoril vlastný názor. (6551. hodnotenie, 168. komentár k filmu) (13.04.2018)