Le Havre

Strasne me bavi Kaurismakiho spinavy a umouneny vizual, kde vsechny steny v pozadi jsou oprejskane, vsechny postavy jsou zjevy jak z sherwoodu. Jeho styl vypraveni s minimalnimi hereckymi vykony a podivnym pohybem postav je zvlastne vtahujici. Takze je opravdu unikatni zazitek sledovat tento film. Jedine, co se mi nelibilo, je reziserovo cernobile videni sveta, ktere se snazi komunikovat. I kdyz jde o velke zjednoduseni, tak se s tim uplne neztotoznuji. Jako film to je ale fajn. (07.08.2017)

Krásný francouzský (fr-finský) film u kterého lze jen odhadovat dobu, ve které byl natočen a ve které se odehrává (pakliže si to předem nepřečtete :). Hezká exkurze do života obyvatel Normandie a vůbec do francouzského života a problémů s imigrací, do kterých se zapletou i místní. Interiéry a exteriéry jsou vyšpičkované tak, že nevíte zdali se nacházíte v 60. letech nebo v současnosti, a to dodává filmu ještě větší kouzlo. Navíc ta francouzština! 95% (07.07.2011)

Opravdu vznešený film. Krásné statické záběry kamery, oldschoolový nábytek, barvy. Pomalé nikam nespěchající záběry. Žádná zbytečná slova a fráze. A co je nejlepší, překvapivý dobrý konec. Vskutku filmové umělecké dílo jak má být. (12.07.2012)

Výborný snímek, u kterého snad až zarazí rok vzniku. S největší pravděpodobností nejsilnější zážitek, jaký jsem v letním kině zažil. Spolu s blížící se bouřkou to bylo celý nabitý něčím... nezapomenutelným. (09.02.2013)

Le Havre je mesto, ktoré miluje futbal, víno a more, Ale Le Havre je aj jeden strašne príjemný film. Má síce len 93 minút, ale aj keby mal 452 minút tak na Marcela sa vydržím dívať. Tento film priniesol neskutočný pokoj mojej duši. Celé to žije strašne okúzlujúcou atmosférou. Cez deň postavy pracujú a večer si dajú pohárik vínka. Marcel kúpi chrumkavú bagetu a ku tomu zeleninu, no neskutočne je to krásne. Toto bolo vytvorené s nefalšovanou láskou ku filmu. (14.06.2013)

Hodně aktuální téma současné doby, podáno asi až moc romanticky a naivně. Omluvou může být rok vzniku, ovšem v současné době to působí místy až směšně. Nicméně je to natočeno velmi dobře a stylem, že člověk skoro neví v které době se to odehrává. Nejvíce to vypadá na pohodová šedesátá léta. (19.11.2015)

"Don't call me Sir." "We haven't been introduced." "My, my. A civilized family." "Father was a teacher." "Marcel Marx. Call me Marcel." "Oui, mon Général."     Veľmi pozitívny, rozprávkovo naivný príbeh z prostredia prístavného mesta plného svojráznych postavičiek (vrátane roztomilej štvornohej Laiky). Príbeh plný láskavosti, ľudskej spolupatričnosti a láskavého humoru okoreneného správnou dávkou sarkazmu. Filmu výrazne pomáha všadeprítomná výborná hudba, či už ide o príjemne melancholickú francúzsku hudbu s akordeónom, o blues, alebo o rock. Napriek všetkým kladom som sa nevedel zbaviť pocitu akejsi studenosti (žeby závan chladného fínskeho vánku do francúzskeho teplého podnebia?). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (17.04.2022)

Práce s kamerou a se světlem by vydala na plný počet hvězd, stejně jako celková stylizace filmu, bohužel, kombinace utahaného tempa (dvakrát jsem u filmu usnul), zvláštně napsaných dialogů a poměrně špatných titulků (za které samozřejmě tvůrci filmu nemůžou) u mě celkový dojem sráží. (03.04.2012)

Kaurismäkimu som dával vysoké hodnotenia asi len v rámci festivalového opojenia. Le Havre som ale pozeral sám a dosť som sa nudil. Príbeh nezaujal, bol pomerne plochý a zvraty zvratmi pre mňa rozhodne neboli. Všetko vychádzalo až nakoniec všetko vyšlo. Tiež som veľmi nepochytil dobu, v akej to akože bolo ladené, lebo ak to mala byť súčasnosť, tak ma Le Havre veľmi neláka veru. (22.01.2013)

Tohleto je kousek precizní filmařiny, co se dnes jen tak nevidí. Film stojí na jednoduchém základu jednoduchého příběhu, natočeným ale takovým stylem, až zůstává rozum stát. Výsledkem je strašně příjemný, pohodový a sympatický příběh, ve kterém sedí vše naprosto dokonale, s velkou dávkou humoru a absurdity, s happy endem, který působí opravdu sympaticky a až komicky. (16.07.2011)

Jéééé, tak to byl po dlouhé době neuvěřitelně pozitivní film. Posmutnělá sociální pohádka pro dospělé s patřičnou dávkou nadsázky a jemného humoru, krásnou hudbou a s pouze jednou jedinou negativní postavou. Jeane-Pierre Léaude, nikdo tě v Le Havru nemá rád! (20.01.2012)

Evangelium podle Akiho (28.01.2012)

Hodnotit kvalitu Kaurismakiho filmů mi už přijde jako nošení dříví do lesa. Typická barevnost - nejen filmu, ale i postav, které poněkud více hovoří než jsme u režisérovy tvorby zvyklí, přesto se starou známou výpovědí v očích. Důkaz, že film o lidskosti nemusí být vyplněn tradičním hollywoodským patosem. Moc pěkný příběh, který pohladí na duši a vyvolá povzdech, proč k sobě nejsou lidé slušní. (21.01.2013)

Pro mě je to plných pět. Jedním slovem krása, láska, obětavost. Skvělá pohádka na dobrou noc, která potěší a pohladí po duši. (15.12.2013)

Já se až bojím hodnotit a hlavně bodovat. Mě osobně asi poetika Akiho maličko míjí, ale byly chvíle, kdy jsem si vyloženě chrochtal blahem. Po "kovbojích" je to můj druhý Kaurismäkiho film a tenhle se mi líbil víc. V konečném důsledku, ale musím říct (a dobrovolně uznávám, že je to asi čistě moje chyba a nemám asi dost nakoukáno, abych tento styl docenil), že to bylo trochu o ničem. Ale jak říkám, asi to ani nebyl záměr, aby to bylo "o něčem" a beru selhání našeho setkání v Le Havre čistě na svá bedra. Už jen proto, že je Le Havre totálně konzistentní v tom, čím je, a je očividně, že Kaurismäki natočil přesně to, co chtěl. PS: to je komentář o hovně, jak na to teď koukám. PPS: hlavní elegán je úžasnej a chtěl bych s ním zajít na calvados. (05.09.2018)

_CINEMA MUNDI_ Film, jehož největší předností je, že si na nic nehraje. Nesnaží se být příliš artový, nesnaží se ždímat emoce za každou cenu, nesnaží se za každou cenu ze zajímavého prostředí a příběhu tahat nějaká moudra a poučování. Jedná se "jenom" o komorní drama s jednoduchým příběhem, příjemnými herci a (spoiler?) nejnečekanějším happy endem, který jsem asi kdy viděl. 80 % (07.03.2012)

Le Havre má v sobě hřejivé kouzlo lidského dobra a ochoty pomoci bližnímu svému, což jej vyčleňuje od jemu žánrově a obsahově podobných snímků. Quite nice. (26.03.2012)

Tady asi ví někdo něco, co já ne... (08.03.2013)

Kaurismäkiho film je nejen lehce absurdní pohádkou o tragikomičnosti života v níž vystupují chudí, ale šťastní lidé, kteří si navzájem pomohou a vše dobře dopadne... ale také výborným a trefným výsměchem dnešním (nejen) filmům s jejich předramatizovanými ději a vyhrocenými emocemi. Náběh na klišovitě tragický konec s prázdnou postelí v nemocnici... a následné zkonstatování toho, že je vše v nejlepším pořádku, finsky nezúčastněným hlasem (který v nedokonalé francouzštině nádherně vynikne). A já se nedojímám, ale nahlas směju a mám chuť režiséra obejmout a říct mu, že je super. (04.02.2012)

Jako kdyby Florian Henckel von Donnersmarck natočil Nezvaného hosta. 70% (01.04.2012)