Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (284)
„Ti hoši vyrývali nožíky do školních lavic obrazce. - Jaké obrazce? - Geometrické! A mě napadlo učit chlapce i děvčata pohromadě. A vidíte, ti chlapci s tím prostě přestali. - Tomu nevěřím. - Přestali. A když jsem se jich ptal proč, víte, co mi odpověděli? Protože zjistili, že to tak NEVYPADÁ!“ Poslední Cimrmanova hra je taková hezká tečka za tím naším případem. Ono ostatně také co dělat od tvůrců Smoljak a Svěrák že? Po léta mystifikovat národ se jim přeci příčí! Seminář plný humoru a hra plná skvělých gegů. Smál jsem se skoro od začátku do konce. Škoda, že je to poslední hra. Teď už si budeme muset vyhledávat geniální srandu jinde. „Útěk může být součástí strategie. Pro vojáka je největší hanebnost de...? - Degradace. - To taky. Ale mnohem horší je de...? – Debilita. - To taky. Ale ještě horší je... - Demokracie. - To je taky pěkný svinstvo, samozřejmě! Ale ještě něco horšího: dezerce! – Měl jsem to na jazyku.“ (80 %) ()
K lístku jsem přišel jako slepý k houslím. Do práce mi zavolal kamarád, jestli nechci jít večer na České nebe do DJC. Tomu jsem se samozřejmě nebránil, tudiž jsem dostal lístek, na který se stojí fronty přes noc, jen tak, mírnix týrnix. Těšil jsem se. Poslední hra, konečně něco nového, ne pořád ty staré "nudné" hry, které zná člověk slovo od slova nazpaměť... Ano, pořád je to typický Cimrman, typický inteligentní humor, typické hlášky, ale už to nějak není ono, už to je asi trochu křeč. Děj hra v podstatě nemá, postavy akorát sedí a vzájemně si nahrávají na vtipy. Ty jsou sice povětšinou dobré, některé dokonce vynikající (s odhlédnutím od vtipů praotce Čecha typu "Bedřich Podmáslí, pardon, Smetana" apod.), leč celkový dojem byl poněkud rozpačitý. Objektivně bych šel určitě níže, leč nějak nemám to srdce... 90% ()
Denní mana: Polévka: rajská, hlavní jídlo: Evina jablka v županu, moučník: Biskupský chlebíček, nápoj: svěcená voda. Mistr Jan Hus: „Jen se na mne šklebí a posměšně chrastí sirkami!“ Radecký: „Toho Bůh dá nebude, aby český král z boje utíkal!“ „Útěk může být součástí strategie“. „Pro vojáka je největší hanebnost de...“ „Degradace“. „To taky“. „Ale mnohem horší je „de...“ „Debilita“. „To taky“. „Ale ještě horši je...“ „Demokracie“. „No, to je taky pěkný svinstvo! Samozřejmě, je, ale ještě něco mnohem horšího! Dezerce“. Jan Hus: „Pane Bože, copak nemáme nějaké nehořlavé úsloví???“ Nech mi bratia Česi odpustia, slovenský divák máličko tápe v tých menách historických postáv. Ale hra skvelá, zasmejete sa, nádherné dielo aj o tom, ako sa Cimrman takmer stal českým kráľom. ()
Po těžkým průs..švihu jménem Švestka a Afrika, v nichž cimrmanova dramatická tvorba nabrala směr do oceánu balastu, se duo Smoljak-Svěrák překvapivě důstojně rozloučilo se svým publikem. České nebe není skvělá hra a ani zdaleka nepatří do zlatého fondu cimrmanových kusů. Kostra příběhu chybí úplně a výstupy jednotlivých figur spíš připomínají sérii skečů prokládanou připitomělými zpěvy a tanci. Z čerstvého záznamu je patrné, že si jevištní drámo ještě nestačilo "sednout" a list nefunkčních fórků nebyl pročištěn. Jenže po stránce komediální to i přes všechnu nevyladěnost kupodivu funguje. Cimrmanův definitivní odchod se tak na 70% vydařil. A tohle číslo bylo nad všechna moje očekávání. Inu jak říkáme my cimrmanologové: "Nemusí pršet, stačí když kape." ()
Svět se v podstatě dělí na cimrmanology a ty ostatní, kteří nepoznali bezbřeze vynalézavou duši a schopnosti našeho velikána Járy Cimrmana a jejich život je tak přirozeně chudší. Hra České nebe je pravděpodobně završením mapování Cimrmanova života a v podstatě také divadla jako takového. Až věděcká přednáška mě velmi bavila, jako vždy byla nabyta četnými, mnohdy šokujícími odhaleními či možná lépe řečeno vysvětleními. Samotná hra byla jako balzám, především role Husa s jeho hořlavými rčeními, včetně posměšného Zikmunda, byla dokonalá. Nezbývá než doufat, že se někde objeví další stopa génia Járy Cimrmana.____________ 5. června 2012 jsem navštívil divadlo, kam jsem měl půl roku dopředu objednané lístky. DVD je fajn, ale živé představení má jednoduše větší šmrnc... ()
Galerie (10)
Photo © Originální Videojournal
Zajímavosti (17)
- Autoři uvažovali, že v „České nebeské komisi“ zasedal i František Palacký. Jenže nakonec ho ze hry vyřadili, protože nenašli moc míst z jeho života, které se vžili a ví o nich každý (jako např. upálení Jana Husa, zabití Sv. Václava jeho vlastním bratrem atd.). „My jsem si uvědomili, že ono toho s ním moc není. Napadlo nás, že se dříve říkalo, že někdo ‚mele jako Palacký‘, ale to je tak všechno. Navíc jeho citát: ‚Byli jsem před Rakouskem, budeme i po něm,‘ jsem použili už v „Dobytí severního pólu“,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
- Práce na hře České nebe se hned od začátku potýkaly s problémy. Nejdříve to byl film Vratné lahve (2007), který se musel točit, čili na psaní nebyl čas a v divadle hrál pouze Ladislav Smoljak. Pak však onemocněl a Zdeněk Svěrák natáčel a hrál v divadle zároveň. K práci na hře se vrátili koncem roku 2007. (mnaucz)
- Hra měla premiéru 28. října 2008, tedy v den 90. výročí vzniku Československa. (Olík)
Reklama