Ženy sobě

Ženský Fight Club. Nejen pro ženy, kterým předchozí filmy Apatow Productions přišly moc falocentrické. Pravidla zůstala podobná, pojetí hry občas více tíhne k (poměrně přesvědčivému) dušezpytnému dramatu. Radikální změnu prodělalo obsazení. Namísto mužů neochotných dospět sledujeme zralé ženy, pro které má - jak konečně vidno bez oklik, vytáček a výmluv vlastních většině romantických komedií - "bromantické" přátelství osoby stejného pohlaví též ohromný význam. Dospělost scenáristek prozrazuje jejich obcházení běžných dějových zvratů ze žánrově spřízněných filmů. Problémy si holky vyřeší mezi sebou a v sobě, muži jsou jen nepříjemným (týpek z Mad Men) nebo milým (týpek z Ajťáků) bonusem. Protagonistkou příznačně není nevěsta (celá svatební linie funguje hlavně jako MacGuffin), ba ani žena vždy pohledná a výhradně ctnostnými vlastnostmi obdařená. Annie musí obhájit svůj post nejlepší kamarádky nastávající nevěsty, která by v jiném filmu byla hlavní hrdinkou. Chybující a tím autentická je zásluhou scénáře i polo-improvizovaného herectví Kristen Wiig. Kdykoli má potřebu, zakleje, není imunní vůči projevům opilosti, leze-li jí přetvářka krkem, dá to najevo. Feministky by mohly hořce konstatovat, že je to nakonec stejně muž, kdo řídí a žena, kdo se nechává vézt (a že se Annie ze svrabu vyhrabe díky družičce připomínající gesty, grimasami i náklonností k oplzlostem Rickyho Gervaise). Na nahou pravdu Hollywood zatím zjevně připraven není, ale stejně jde o pokrok. Kdyby ze sebe Paul Feig dostal tu televizi a jeho film se nedrobil v řetězech různě povedených komediálních skečů, občas jako z gross-out komedie, občas jako z inteligentní konverzačky, kdyby se nebál odstranit některé sice povedené, ale pro vyprávění postradatelné vtipy, píšu teď o nejlepší americké komedii od Zbouchnuté. 75% (09.07.2011)

Tak jsem včera s hrůzou zjistil, že polovina mojí topky patrně fetuje! No dobře, uznávám, že když se odporná, tlustá kráva vysere do umyvadla, přičemž dvě další pipky u toho poblijou hajzl, může to u zarytých exkrementalistů vyvolat salvy dusivého smíchu, ale 4 hvězdy, jeden jako druhý???!!! Za co? Nesympatické, afektované, přehrávající slepice, balancující dvě hodiny mezi Blbým a blbějším, Deucem Bigelowem a Děsným bijákem, tedy mezi trapným, tragickým a ostudným, s přehledem dostaly Apatowovu fekální produkci na absolutní dno žumpy a já pouze lituji, že jsem si předtím taky něco nešlehl a nenaladil se na vlnu retardovaných brigošů s vytříbeným syslem pro tumor. Příště raději zabiju čas tím, že si budu na hajzlu vrážet pod nehty špendlíky. Bude to děsná zábava a určitě u toho nebudu tolik trpět! Nejtrapnější zvěrstvo, co jsem kdy v životě viděl, které určitě musím vypálit své domině a škemrat, aby mi to pustila znovu, jakmile budu mít v prdeli násadu od smetáku. (23.09.2011)

|| Scenár: Annie Mumolo, Kristen Wiig | Hudba: Michael Andrews | Produkcia: Judd Apatow, Barry Mendel, Clayton Townsend | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Relativity Media, Apatow Productions | Rozpočet: 32,5 miliónov $ | Tržby: 289,245,834 $ || Malo to aj svoje svetlé momenty, ale emócie, ktoré prebiehali vo mne v priebehu sledovania oných samoúčelných, odporných fekálnych scén ma odradili aj od dopozerania. A veru, nemám potrebu túto moju epickú, neodpustiteľnú chybu ani napraviť. 25% | Blu-Ray, HU DTS | (24.06.2011)

Někde hodně, hodně hluboko v tomhle roztahaném předimenzovaném maglajzu se skrývá vcelku slušná černá 80 minutová komedie o sebelítostivém loserovi, který si nepřestane posírat život až do okamžiku svého katarzního pádu na dno, a překvapivě fajn zachycení normálního babského kamarádství, které se na plátnech ocitá jen málokdy. V současné podobě ovšem abyste tohle všechno hledali pod mikroskopem. (17.07.2016)

Jo, todle je Apatow podle mého gusta! Stále to mohlo být lepší, kdyby si to zrežíroval sám, po docela dlouhé pauze, kdy v jeho produkci vznikaly filmy spíše podprůměrné, je toto krásný návrat ke kořenům. Ženské jsou úchvatné a Melissa McCarthy si toho Oscara vlastně docela zaslouží... No a Chris O'Dowd je tu opět brilantní, Hollywood mu svědčí... (07.02.2012)