Slepý bankéř (S01E02)

Druhý diel je s omnoho pomalším začiatkom ,ale za to s ohromným koncom. Zo začiatku sa to môže zdať ako nepodarená výplň ,ale časom sa začnú veci rozbiehať ( dajte tomu tak 10 minút ) a máte super epizódu na svete. Námet ,ktorý neohúril nápadom ,ale scenárom a prevedením dokáže vždy rozveseliť náročného diváka. Ak vás na začiatku tohto (ako to nazvať? Mini-filmu? asi...) neodradili scény ako si tam Sherlock skáče po kancelárii a premýšľa ako je možné ,že náš Spider-man to dokázal vyliezť tak vás neodradí nič a už sa to bude len unormálňovať a zoseriózňovať ( nevytvoril som náhodou nové slová? ). Ak mám byť úprimný začína sa mi to páčiť. Narozdiel od prvej epizódy sa tu spolieha najskôr na jednoduchý ,suchý Britský humor a neskôr sa prejde do toho typického dráma momentu ,do ktorého som skok ani poriadne nepostrehol. Jednoducho to prešlo plynulo a uvedomil som si to až na konci. Ak budú ďalej rozoberať Moriartyho budem od radosti skákať až po plafón. 85% Dokážem oceniť pašerácke príbehy. Zatiaľ super seriál a niekedy ma fakt udivuje moja ignorancia nad skvelými seriálmi. (04.12.2019)

Slepý bankéř nabízí zápletku s čínským gangem pašeráků. Sherlock se dostává díky okolnostem k zločinu vražd se spletitými symboly. Cele to působilo méně geniálně jako v úvodním díle, ale naopak závěr se podařil skvěle vygradovat. Možná tentokrát více o náhodě, ale o to akčnější. Navíc ta mystika kolem Moryartyho strašně funguje......8/10 (14.12.2016)

Je zřejmé, ře i Sherlock je jenom člověk, tudíž i jemu se situace tu a tam lehce vymyká z rukou, což sice může být pro nezúčastněného diváka zábavné ... ovšem pro zainteresované aktéry mohou být následky každého z takových - byť drobných zakolísání nevratné. Nicméně ... "vysoce výkonný sociopat" neobyčejně flexibilně přizpůsobil styl své práce zcela nové - a pro něho osobně až dosud nepoznané situaci, v níž se neočekávaně ocitl už v pilotním díle: Má parťáka, který ho bere takového, jaký je ... parťáka, kterého poznamenala válka - a možná i proto se po svém dokáže vyrovnat se všemi ... řekněme nestandardními způsoby a výstřelky svého spolubydlícího. Krom toho ... zdá se, že na pozici "úhlavního" nepřítele se nenápadně, leč převelice cílevědomě dere úplně jiná persona nežli ta, která tak sama sebe dílem ne(sebe)kriticky a dílem sarkasticky ocejchovala minule. (03.02.2017)

*** a půl poníka ------ Naděje v individuální ocenění zmařeny, přidávám se k hromadě sníženého hodnocení. Méně humoru (např. Sherlockovy sociální interakce s jedinci schopnými sarkasmu a respektu zároveň), méně závislostí, více nudy, nepovšimnutá hudba. Hezká kamera. Uvěřitelná přítelkyně. Chybějící Lestrade (Wrong!). Chybí mi atmosféra... jakákoliv. Schází napětí, schází očekávání. Je to Moffatem? U Doctora se cítím podobně, čím dál v sériích, tím silněji. A přitom - těch nápadů, krucifix! Hodlají vyházet všechna tajemství najednou? ------ Zpátky. Přemýšlím, zda k Sherlockovi není třeba průpravy. Mít rozsáhlejší zkušenosti ve čtení anebo sledování detektivek, možná bych jej ocenila spíš. A možná také ne. Neklid přijde, kdykoliv tempo děje zvolní; nikdy jsem nedokázala udržet pozornost u "starých dobrých klasik", s výjimkou Colomba (místy to byla fuška, ještě že Peter Falk nemá chybu). České detektivky leží bez ladu a skladu v paměti sedmiletého dítěte, neviděla jsem drtivou většinu Hitchcockovy práce ani Sherlocka v podání Jeremyho Bretta, Poirot mě - poměrně k jiným nabízeným drogám - k uzoufání nudí. Takže možná jo - možná mi chybí patřičný zápal. (NEBO HUDBA. Kéž by byla hudba lepší.) Downeyho Sherlock je nezastíraná akční komedie, srovnávat jej s tímhle nemá smysl. Co je opravdu zlé: nečetla jsem Doyla. To stoprocentně napravím. ------ Chci se bavit i bez průpravy. Moffata považuji přinejmenším za záruku legrace. Někde. Nějaké. Většinou. Tak kde vězí? Sherlock od BBC sice zatím nestačí k tomu, abych byla unešena, ale epizod je málo a The Great Game slibuje zajímavý děj. Jsem více než ochotna to risknout. (24.04.2016)

Začína to dokonale, vyšetrovanie je taktiež napínavé, aby to ku koncu prešlo k lacným banalitám a zameniteľnej tuctovosti. V druhej časti série však ani nie je ešte priestor na pociťovanie nejakého sklamania, pretože je to stále nové, neohmatané a visíme na každom Sherlockovom slove, geste, pohybe. V skutočnosti jediným skutočným prešľapom je neschopnosť dvojice ochrániť Číňanku v múzeu a ich následná ignorácia pocitu viny. (03.01.2016)