Nevinnost

Po Kawasakiho povadlé, estébácké žvanivce, u níž by skapal nudou snad i držitel světového rekordu v čumění do zdi, smetl Jarchovský na hromadu zbytky střelného prachu a Hřebejk po dlouhé době opět vítězně zařehtal! Sice bych to dilema, jestli zaříznout či nezaříznout podloudného, domácího prcala vyřešil po konzultaci s lebkou trochu bezcharakterněji, ta afektovaná, nesympatická, blonďatá pizda měla na můj vkus trochu moc prostoru a utopil bych ji tak v páté minutě a absolutně netuším, proč tam byl ten slintající down, když mezi sponzory zářila jen Planeta opic a žádný Jedličkův ústav, ale i tak se jedná o naprostý majstštyk, který mě jen utvrdil, že preventivním przněním čtrnáctek nic nezkazím, protože si i bez toho budou stejně vymýšlet pičoviny. Tak mi, holki, klydně pyšte dál! (01.05.2013)

Ta představa rodinných dialogů a sladkobolné nálady je ve mně zakořeněná hrozně hluboko. Tak hluboko, že bych Nevinnost nikdy nepřipisoval tvůrčímu duu Hřebejk-Jarchovský. Scénář druhého jmenovaného se totiž z nevinného melodramatu mění v komplexní vztahově-tragickou fresku, kde má každý dialog své pevné místo a žádná postava v něm nefiguruje jen tak z principu. Trailerové lákání na českou Lolitu se pak pojednou zdá velmi ošidné. Navíc způsob, jakým příběh ukáže svou pravou povahu, je na české poměry až nevídaný. Samotný Hřebejk scénář netáhne dolů žádným obvyklým měknutím, jeho náhled je tentokrát maximálně trefný v dusivém obrazu, který zdůrazňuje nezvykle osobní přístup k charakterům. V kombinaci s výbornými hereckými výkony (vede tradičně neselhávající Ondřej Vetchý a typově dokonale padnoucí Hynek Čermák, kterému byl snad Láďa psán na tělo) jde o menší tuzemskou filmovou událost, která se dostavila do kin potichu a nenápadně, ale o to víc teď může růst. 85% pro drama, na které by si troufl málokdo. (13.01.2011)

Tak jako voda Máchova jezera, která se na konec nad Lídou zavře*, uteče i drama puntíkovaného závěsu, vytažené z růžové knihovny vily Věry Chytilové. (*omlouvám se, ale původní název fimu měl být S pravdou ven) Za co? (04.03.2012)

Asi nejlepší Hřebejkův film (co jsem zatím viděl). I když bych si dokázal představit, že by to mohlo být ještě o dost lepší. Obvyklá schematičnost a příběhová povrchnost dua Hřebejk-Jarchovský zde byla příjemným způsobem problematizovaná. Typický patos snadné společenské empatie byl sražen na minimum. (12.02.2013)

Hřebejk se s doposud u něj neprobádaným žánrem popasoval velmi dobře. Vykreslil zde skoro až temnou atmosféru a po Kawasakiho růži opět potvrdil, že umí výborně pracovat s psychologií postav, s čímž mu pomáhá i výborné obsazení, kde překvapují hlavně neokoukané tváře. Hynek Čermák v roli detektiva exceluje a doufám, že ho v budoucnu budeme vídat na plátně častěji stejně jako Annu Linhartovou, po delší době velmi talentovanou mladou herečku. A pochvalu si zaslouží i Jarchovský, který napsal opravdu výborné dialogy, které je radost poslouchat. I přes tuto chválu mi ale po shlédnutí filmu zůstala v puse jakási pachuť a to hlavně kvůli posledním cca 20 minutám, které předešlý výborný film posílají skoro do kopru. Chápu, proč to tam tvůrci dali, ale v tomhle stavu ten twist vypadá jak totálně vycucaný z prstu a je naprosto nefunkční. Jinak jde o další Hřebejkův nadprůměrný film, kterým se už snad nadobro dostal ze všech těch srágor jako Medvídek a Nestyda. (09.11.2011)