Režie:
Jitka NěmcováScénář:
Josef KlímaKamera:
Martin ŠecHudba:
Tadeáš VěrčákHrají:
Kristýna Boková, Václav Jiráček, Ivan Trojan, Michaela Staňková, Jenovéfa Boková, Martin Štěpánek, Tomáš Hanák, Dana Morávková, Milan Šteindler, Petr Čadek, Lina Wagnerová, Marcel Dekanovský (více)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní film Josefa Klímy Jseš mrtvej, tak nebreč vzniká podle jeho stejnojmenného detektivního románu. Ve vězení umírá muž, který byl před dvaceti lety nespravedlivě odsouzen, zatímco skutečný vrah žije po celou dobu na výsluní společnosti. Před blížící se smrtí pátrají jeho nejbližší po pachateli vraždy, spáchané ještě v totalitním režimu.
Kromě napětí, překvapivých dramatických zvratů a nenásilného poutavého psychologického přesahu nabízí příběh působivé ohlédnutí do atmosféry konce nedávné epochy. V retrospektivách z předrevoluční Prahy osmdesátých let, v totalitním režimu, vyznačujícím se mimo jiné nedostatkem zboží všeho druhu, sledujeme našeho hrdinu. Vysokoškolský student Petr Liška (Fox) našel své místo v řetězci kšeftařů a podvodníčků a tak má spoustu peněz i spoustu kamarádů, dopřává si všeho do sytosti a jeho život je nekonečná řada mejdanů. Úspěšný vekslák pohrdá obyčejným životem obyčejných smrtelníků, z jejichž kapes se peníze přelévají do jeho nenasytného trezoru. Vše je zalito sluncem až do okamžiku, kdy Petr najde svého komplice a nejlepšího kamaráda Pavla (Džigo) v kaluži krve. Pavlova smrt je příčinou zásadního zvratu v Petrově životě. Petr se vyděsí, že by ho policie mohla zatknout jako podezřelého z vraždy, což by hlavně pro jeho další kšefty znamenalo velké nebezpečí a tak se rozhodne sám vypátrat vraha. Potřebuje se na pár dnů někde schovat, protože po něm jde nejen policie, ale i bezohlední, drsní a nelítostní věřitelé – podvodníčci a kšeftaři. Úkryt najde u bývalé spolužačky a kamarádky Jitky, v opuštěném domě na vesnici v blízkosti Prahy. Jitka je křehká inteligentní dívka, která neztratila ideály a Petr je zaskočen její neuvěřitelnou životní zkušeností, velkorysostí a moudrostí.
Vedle napínavého pátrání (s mnoha překvapivými zvraty) po Pavlově vrahovi, při němž se mladý muž neostýchá využít dokonce „spolupráce“ Jitčiny sedmileté dcery, sledujeme pozoruhodné setkání dvou lidí, kteří by vedle sebe nikdy nežili, kdyby je nečekané okolnosti nesvedly dohromady. Prožíváme s nimi dramatický vztah dvou odlišných bytostí se zcela odlišnými životními názory a hodnotami.
Překvapivé rozuzlení případu vystihuje absurditu některých elementů přeměny komunistické společnosti do kapitalistické „nové doby“. Velmi působivým prvkem filmu je vnitřní hlas hrdiny, který s odstupem času hodnotí a komentuje dramatické události své minulosti. Jak se dá u Josefa Klímy předpokládat, finále je velmi blízké realitě života naší společnosti.
(oficiální text distributora)
Recenze (51)
Koho dneska zajímá příběh z veksláckého prostředí (teda kromě pár majitelů pražských hotelů a restaurací, kterým utěšeně roste bříško a pleš)? Obsoletntní téma, jinak ale celkem obstojně zpracované, nudil jsem se jen chvílema. Nechutná hlavní postava, kterou vedle úchylů, co znásilňují holčičky v parku, může ztvárnit jedině Václav Jiráček (ale pak už taky nic jinýho), a na druhou stranu krásná Liška Boková, jenom jsem se nemoh ubránit pocitu, že pro takovýto film je její krásy škoda. ()
Velice kvalitní český film ve zkratce o tom, jak se lidé, kteří řídí naše osudy za těch dvacet dva let po revoluci vlastně vůbec nezměnili. Vlastně po nich změnu ani nemůžeme chtít. Protože film nám ve velice poutavém příběhu ukazuje, že to jsou koneckonců titíž lidé, kteří osudy lidí v české zemi řídili i dávno předtím, než jsme na náměstích cinkali klíči. Film mi nápadně připomínal "Czech Made Mana" - vlastně to byl takový "Czech Made Man", jenže nikoliv v komediálním, nýbrž veskrze dramatickém pojetí. Vekslák najde v bytě zastřeleného kamaráda a když z domu odchází, uvidí jej z balkonu jiného domu dívka. Shodou všech, člověk by řekl, absurdních okolností, si jde na doživotí za vraždu sednout nevinný člověk. Jenž v kriminále na smrtelné posteli vypráví svůj příběh. Je vůbec možné omilostnit člověka, který sice vraždu nespáchal, ale který je obětí všehoschopných lidí, kteří si nechutně tykali jak s dobou před, tak i porevoluční? Ve filmu byl navíc nastíněn zajímavý kontrast mezi naprosto rozdílnými typy lidí: Na jedné straně vekslák, jenž neuznával nic než peníze a pohodlný život. Na straně druhé dívka starající se o svou dceru a uznávající vyšší, tzv. duševní hodnoty. Málokterý český film jsem sledoval s takovým zaujetím. ()
Někoho napadla pětiminutová figurka "podplacená právnička pracující pro Hrad" a snažil se kvůli tomu vymyslet krimi se zbytečnou vazbou na veksláctví v 80. letech (které je tam připláclé jen pro zajímavý fakt, v praxi nic moc neuvídíte). Režisérku navíc napadlo, že bude starší verze Jiráčka chraptivě vyprávět, což vyvolává spíš záchvaty pobavení. Nemělo vůbec tenhle vykonstruovaný scénáristický paskvil smysl točit. A představte si, že po dvouapůlhodinovém utrpení divák dostane odměnu - identitu jedné z postav hrdinka "vypátrá" tak, že se nesmyslně vrátí po chvilce někam, kde už neměla být a zaslechne jí žvanit své odhalení do telefonu matce. Naprostá katastrofa natočená přes vyblité barevné filtry. ()
Zdařilý námět, ale nad provedením hodně váhám. Jiráčka už jsem měl možnost posuzovat ve filmech Hodinu nevíš... a Jánošík - Pravdivá historie a považuji ho za velmi dobrého herce, to zdůrazňuju především proto, že v Jseš mrtvej, tak nebreč se mi prostě nelíbil. Úplným negativem je fakt, že se tvůrci rozhodli použít "Bokovku-Lišku" dvougeneračně a Jiráčka prostě jen namaskovali (a hodně debilně), ale nejvíc vadí zvolený způsob vyprávění retrospektiva (ta je v pořádku) střídaná chrčením se slavíkem ve špitále v současnosti. Namalovaná nenamalovaná Kristýna neměla zrovna vděčnou roli, Trojan opět v pozici zkušeného, nezaujatého ale velmi ochotného angažovaného odborníka, Štěpánek v poslední roli (vypadal už chudák příšerně) a úplně zbytečný Hanák. ()
Nejvíce mě překvapil Václav Jiráček, kterému jsem zatím nikdy nepřišel na chuť. Ale tady bych mu nemohl vyčíst nic. Je to celkem zajímavě vyprávěná detektivka, ve které vystupují celkem životné postavy, prostředí a chování lidí působí reálně, jen ta píseň „Moje Bohemia“ mně s každým dalších poslechem připadala horší a horší. Celkově velmi slušné (70%). ()
Galerie (41)
Zajímavosti (6)
- Na obraze, který ukrývá sejf v Džigiho bytě, je znázorněn herec Jakub Kohák. (milad80)
- Natáčelo se převážně v Praze a to v lokacích Libeň, Ruzyň, Pankrác nebo Troja. (Terva)
- Snímek byl nominován na cenu Prix Europe v kategorii TV Fiction. (Rosalinda)
Reklama