Mientras duermes
Kým spíš
Sleep Tight
Režie:
Jaume BalagueróScénář:
Alberto MariniKamera:
Pablo RossoHudba:
Lucas VidalHrají:
Luis Tosar, Marta Etura, Alberto San Juan, Iris Almeida, Pep Tosar, Petra Martínez, Margarita Roset, Oriol Genís, Carlos Lasarte, Manel Dueso, Xavier Pujolràs (více)Obsahy(2)
César pracuje jako vrátný v bytovém domě v Barceloně. S úsměvem otevírá dveře nájemníkům a vyřizuje jejich stížnosti. Není to sice ta nejlepší práce na světě, ale on o změně místa neuvažuje. Jeho práce mu totiž umožňuje poznat všechny nájemníky domu, jejich denní harmonogram a zvyky. Ví o všech jejich příchodech a odchodech, zná jejich slabé stránky i tajemství. Může dokonce ovládat jejich životy, jitřit otevřené rány a ponořit se do nich. A to vše, aniž by proti němu vzniklo jakékoliv podezření. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (507)
SOILERY. Fobie ze společného bydlení? Tomu bych rozuměl. Jisté zklamání u mne během první půlhodiny produkoval boj s lichým očekáváním, že uvidím horror nebo alespoň thriller - nic jiného jsem od autora [REC] očekávat nedokázal. Jakmile se mi podařilo přeorientovat se na drama, vše bylo skoro v pořádku. Tedy - skoro. Hlavní hrdina a jeho představitel, na nichž to celé tak trochu stojí, jsou samozřejmě sympaťáci - husté obočí, věncem nešťastně zdůrazněná pleška – znáte ten typ, který si podle filmařů prostě nezaslouží ocitnout se v kladné roli. Přestože manipulace s divákem do do hypotéz se tvůrcům docela daří, na úrovni psychologie nelze hovořit právě o drobnokresbě. Přirovnání k jinému muži za přepážkou - jistému Batesovi – kterým se výše zhusta operuje, neobstojí. Hlavní hrdina na rozdíl od rozpolceného, černobílého tranďáka s nožem odkrývá karty daleko před koncem filmu, paradoxně bez toho, abychom jeho tajemství přišli na kloub, neboť v okamžicích, kdy se divák odpoutá zády od sedačky a naklání se k plátnu, aby mu neuniklo ze zpovědi ani slovo, se scénárista obloukem vrací k mystice zla. Podvod nebo pojistka pro další díl? Obojí? Na druhou stranu jsem ve chvílích nudy odpozoroval, že snímek zapůsobí docela jinak na muže než ženy, kterým to, jestli jim pod postelí nečíhá individuum s chloroformem, které po nocích brousí bytem a znehodnocuje kosmetiku žíravými přídavky, leží na srdci nějak víc. Především s ohledem na velmi vyvedenou formální stránku, zlou atmošku starého činžáku a la „Tenant“ a nebojácný konec za tři-a-půl (zaokrouhleno nahoru). ()
Nevšedně natočený film, kde se opět projevuje kvalita španělské filmografie. I když mi byla hlavní postava celý film nesympatická, stejně mě film vtáhl natolik, že jsem hltal každou následující scénu s očekáváním, jak se osud zvrhlého, psychopatického domovníka vyvine...velké plus za překvapivý závěr, kdy mi vyloženě spadla brada a za přirozenou krásu jeho oběti... ()
Španělé opět bodují. Komorní thriller o domovníkovi, který má zvláštní úchylku se schovávat pod postel, ale jen ne pod tu svou. Nebudu vyzrazovat nic o příběhu, protože co se mi na filmu především líbilo bylo, že do polovinu filmu není jasno, o co hlavní postavě vlastně jde. Uvědomil jsem si, jak domýšlivost dokáže být klamná (prakticky jakákoliv úvaha o motivaci postav byla v mém případě klamná-Clara, Matka v nemocnici a hlavně teda motivace hlavního hrdiny). Což je ve výsledku velice pozivitivní, protože vám dokazuje, že film dokáže překvapit i s tak jednoduchou zápletkou. ()
Je to za tři a půl šternu. ()
Poprvé, když jsem tento film viděl, těšil jsem se na horor. To zklamání z toho, že jsem horor nedostal, pouze thriller/drama mě pěkně naprdlo a podhodnotil jsem film pouze 1*. Po shlédnutí Intimní pasti, což byla totální pitomost, jsem musel tento film přehodnotit úměrně k hodnocení již zmíněné IP. Proto jsem tomu dal hnedka o 2* navíc. Nyní jsem si tento film pustil s tím, že se na to podívám z pohledu dramatu...a ono je to opravdu skvělé. Být to inspirováno skutečnou událostí, tak nevím, jak bych se na konci filmu na místě Mimi zachoval. --->80% ()
Teď jsem opravdu rád za 2 věci: 1) v paneláku naštěstí nemáme domovníka 2) pod postel se mi nikdo nevejde. Takhle parádní psychárnu jsem dlouho neviděl a Luis Tosar opět excelentní výkon. Ale stejně se pod tu postel radši podívám... ()
Kvalitná úchylárna na španielsky spôsob. Vrátnik ktorý má kľúče od každého bytu, každý večer ide pod posteľ jednej nájomníčky, počká kým zaspí a potom vylezie a vyvádza nepekné veci. Keďže on sám nemôže byť v živote šťastný, uspokojuje ho aspoň to, keď ani ostatní okolo neho nie sú šťastní, o čo sa sám patrične pričiňuje. Latinsko-americké filmy už zďaleka nie sú len telenovely. Potom čo príjemne prekvapili argentínske Divoké historky, nesklamalo ani španielske Kým spíš. ()
nejhorší je že i takoví jedinci jako je César se vyskytují i v reálu.Film ukazuje kam až je člověk schopen zajít aby ukojil svůj chorý mozek..Takoví "lidé"nejsou schopni rozeznat sílu zla které působí.Luis Tosar svou postavu zhmotnil famózně .Doufám že bez úhony.Konec mě fakt dostal..... ()
Obrovské překvapení, mistrovská práce s herci a grandiozní finále. Od španělského filmu něco naprosto nečekaného.. ()
Příliš mnoho minut na tak málo dusnější atmosféry, která je navíc z většiny času příliš křečovitě vykonstruovaná a vše působí uměle, přehnaně a zároveň strašně nudně. I když se film snaží budovat zajímavé momenty a několikrát se mu to i povede, tak to okamžitě shodí ze stolu nějakou nelogičností. ()
Velmi originální snímek. Jenom škoda, že to nebyl vůbec horor, ale jenom thriller. Každopádně na jeden večer moc fajn. Nejvíc bodů si to odnáší určitě za tu originalitu. 75/100 ()
Dřevní fanoušky horroru tohle asi nepotěší, ja to spíš psychologická sonda, ale fakt dobře udělaná. Představitel je správně slizký a úlisný, ale ne přehnaně. Jaume Balagueró mě přesvědčil, že umí točit i "hlubší" filmy bez potoků krve. ()
Další výborný hollywood-ass-kick, z dílny španělské produkce. Skoro si říikám, že by mohla ve Španělsku ještě trochu stoupnout nezaměstnanost a vystupňovat se sociální nepokoje, protože tamní filmařině ta společenská situace očividně prospívá, když jsou schopní točit čím dál skvělejší psychárny. Jaume Balagueró sáhnul po dvou dílech nářezu REC k lehce jemnějšímu tématu (byť zachoval bytový dům jakožto hlavní prostředí) a ukázal možná nejrealističtějšího psychopata, co kdy spatřil světlo plátna. Luis Tosar docela zářil už v Cele 211, ale tady si hlavní roli nepřejícího hajzla vyloženě vychutnává. To s jakým klidem a výborně předstíraným zájmem dokáže rozbrečet starou paní, to je na potlesk. A vyděračská malá holčička se taky moc povedla. Další nehollywoodský film, který ukazuje, jak se dá za málo peněz vyrobit spousta strachu. ()
Tak tohle je fakt pořádný psycho!!! Narazit na podobnýho šílence, to je fakt smůla! A že tohle byl opravdu HODNĚ velkej magor!!! Výborně zahraný, výborně vymyšlený, zajímavě zpracovaný... ()
Za prvé, není to "horor". Je to celkem originální thriller. S dost originálním hudebním doprovodem, často se hudba úplně neshoduje s dějem, ale vůbec to nevadí. Spíš vše staví do jiného světla. Film zvláštním způsobem vysvětluje, co vše je schopný udělat nešťastný člověk (až magor). Doufám, že na takovýho já nenarazím:)) A taky že ne vždy vyhrává dobro. A že i se zlem se člověk musí naučit žít. A co se mi hafo líbilo, byl ten dům! Opravdu interiérový skvost, hlavně vstupní hala. ()
Dal bych i pět, ale musím se přiznat, že jsem měl chvílemi tendence se nedívat, jak jsem byl nervozní. Takhle se přece záporné postavě nesmí fandit! To je špatně! :) Navíc, když se vám nelíbí, kam to spěje... ()
Tenhle režisér že točil REC? Tak tady šel na můj vkus s laťkou hodně dolů. Španělské horory určitě ano - no tohle je spíš drama. Komentář píši s párdenním odstupem a musím říct, že se mi toho už hodně vykouřilo z hlavy. Námět byl zajímavý (ujetý domovník-recepční), ale rozhodně ne originální. Drama to asi bylo, ale taky už jsem viděla větší. Postavy se tradičně chovají nelogicky a celé je to víc filmové než reálné. Blábol to nebyl, to určitě ne, ale obávám se, že po dalších pár dnech už se mi Mientras duermes vykouří z hlavy víc než doteď, ne-li docela. ()
BRAVO! Přesně takto má vypadat psychothriller. Zpočátku pohled na člověka, co se chystá spáchat sebevraždu skokem z budovy. Myslíte si "neskákej, všecko se dá nějak vyřešit". Střih, chlápek se probouzí vedle své přítelkyně/manželky/milenky a odchází do práce. Ale ouha, nic není tak, jak se zdá být. Chlapík bude docela úchyl, pomyslíte si po několika minutách, ale ouha podruhé, to by bylo slabé slovo. Jak se mění děj, mění se i divákovy pocity. Znovu scéna s plánováním sebevraždy, jen s tím rozdílem, že tentokrát si neříkáte "neskákej", ale "skoč, ty hnusnej parchante!" Ale ono to jde ještě dál. Mrazí vás až v kostech a z toho závěru nejen to - máte pocit, že proskočíte obrazovkou a toho hnusnýho hajzla z obočím Groucho Marxe vlastnoručně zabijete, než znovu spáchá něco podobného.... Tady nemohu jinak než ohodnotit plným počtem. Dechberoucí, úžasné, promyšlené, skvěle zahrané, jedinečné! ()
Vztyčený prostředníček všem filmům, které mají cosi jako "korektní" postavy a happyend. P.S. Po Julia´s Eyes v krátké době další španělský zásah do černého na poli psychothrilleru. Každopádně, do Španělska se raději nestěhovat, zřejmě je to tam samej uchylák :) ()
Nekoukejte se na Mientras duermes jako na horor. Očekával jsem strach, schovávání se pod peřinu, zakrývání očí od prvního záběru. Ne. Tenhle film je dokonalým dramatem s extrémně děsivým finále...až si říkám, že jsem rád, že nemám v domě recepci, za kterou by seděl domovník. ()
Související novinky
Španělé, kam se podíváš
Španělská kinematografie se v posledních letech díky několika talentovaným tvůrcům s velkými hity stala velkým dodavatelem kvalitních hororů a thrillerů. Tento trend se dále rozvijí s tím, že přední… (více)