Violet & Daisy

Film členěním do kapitol, lehce brakovým vzhledem a absurdními dialogy tak trochu připomíná tarantinovky. Geoffrey Fletcher se pokusil o umělečtější pojetí, a neřeknu že selhal, ale ani se nedá říci, že by uspěl. Nápad dát do role profesionálních zabijáků náctileté holky, přičemž ony tak nejen vypadají, ale dokonce se i odpovídajícím způsobem chovají, a okolí to vnímá jako něco normálního, v sobě může obsahovat hned několik metafor. Scénář ani jeden z těchto motivů - ani žádný jiný, pořádně nevyužil, ale nakonec se našel v poctivém vztahovém dramatu. James Gandolfini utáhl celý film - a to ani moc nepřeháním. (28.05.2014)

"To je úplnej arzenál. Je tady i malej glock do kabelky. Do tý modrý, víš?" Těžko přetěžko zařaditelný film, který má tak prazvláštní atmosféru, že mě dokonale nadchl. Nevím, kdy naposledy jsem viděl tak ohromné smíchání tolika odlišných žánrů. Violet a Daisy rozhodně nejsou akční film, je to spíš vtipy odlehčené melancholické dramátko o přátelství a jeho ceně, které navíc úchvatně vypadá a může se chlubit bezvadným hereckým trojlístkem Alexis Bledel - Saoirse Ronan - James Gandolfini. To, co tihle tři dohromady předvedli, nemá obdobu a chybu. (30.03.2014)

Film mi svojí nenucenou originálností a lehkou absurditou ze začátku trochu připomněl Amelii, nevím proč, protože logicky spolu nijak nesouvisí. Kvůli motivu jsem si zase vzpomněla na snímek Hanna (taky se Saorise), ale ani kvalitám tohoto snímku se Violet & Daisy neblíží (a zaostává opravdu značně). Na rozpačitém pocitu, který mám se podílí i to, že Saorise Ronan mám hodně ráda, ale Alexis Bledel mi z nějakého podivného a záhadného důvodu nebyla nikdy sympatická. Čím déle jsem se dívala tím víc se moje prvotní zvědavost a celkem i spokojenost se snímkem měnila na nudu, nudu, lehké opovržení a údiv nad tím čím vším se dá už tak roztáhnutá primitivní zápletka natáhnout ještě víc a zase nudu. Ke konci se to možná trošku zlepšilo. Škoda že bezduché postavy "zabili" i náznak zajímavých dialogů, které se sem tam objevily. S hodnocením jsem někde mezi jednou a dvěma hvězdičkami. Jednoduše, je to podprůměr, kterému se pro příště vyhnu velikým obloukem. (19.01.2015)

Což o to, zápletka zní docela zajímavě, holky zabijačky jsou zprvu načrtnuty taky slibně a člověk se pomalu těší na prima napínák. Jenže režisér si asi řekl, že by bylo príma zahrát si na dalšího Tarantina a natočil tak zcela nezajímavý film s nefungujícími dialogy, jenž se režisérovi rozpadá před očima jako domeček z karet. Ani ti snaživí herci (Alexis Bledel bude ty teenagerky hrát snad ještě v padesáti) to bohužel nejsou schopni zachránit. (17.12.2013)

,,MÁM TĚ RÁDA, DĚVČE. DOKONČETE AKCI, NEBO PONESETE NÁSLEDKY. MÁTE HODINU..…“ /// Namířit a stisknout spoušť zvládne dneska každý děcko. A tyhle dvě cácorky s vizáží patnáctek a chováním dvanáctek nejsou výjimkou. Po úvodní akcičce se mi chce zařvat – TO URČITĚ, ale držím hubu, páč kdyby to jako mělo parádní průběh, tak bych pak mohl vypadat jako kretén. Váj a Dejz, dvě puberťačky, který jsou kurevský zabijačky – jak vám to zní? Odpovím za tebe… – jako píčovina! Předpokládám totiž, že máme stejnej sluch. Nakecaj toho víc než 2 upírky a výsledek je stejnej. Jen prostě svý bolístky schovávaj za assassinství. A tak se tam válej s (budoucí) obětí a kecaj a kecaj, abych pochopil, že cesta do nitra holčičí duše vede přes několik litrů červený barvy a mrtvol. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když ,,POGO“, tak jedině ,,Tanec krvavejch fontán“. 2.) Zrovna jsem zamilovaná do Barbie Sunday. 3.) Thx za titule ,,Euler“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (29.11.2013)