Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Hrušínský v groteskním příběhu muže, který se náhodou ocitl v nejvyšších mocensko-politických kruzích a stal se tak účastníkem nebezpečné hry.  Kdo je ten suverénní muž, který s neobvyklou elegancí a překvapující profesionalitou začal jednoho dne obsluhovat na recepcích nejvyšších vládních a stranických špiček? Odkud se vzal, jaké má úkoly a kdo ho jimi pověřil? Těmito otázkami si budou ve filmu lámat hlavu členové tajných služeb, důležití i nepodstatní poskokové mocných, kteří jsou přesvědčeni, že znají každý článek důmyslně neprůhledného řetězu vztahů a kompetencí centrálně řízeného státu. Než dojde k překvapivému odhalení tajemného ceremoniáře, žijícího dvojím životem, zdaří se mu ještě poslední kousek: monstrózní mystifikace (mimochodem založená na skutečné události z konce padesátých let minulého století), jejíž důsledky nemohou být jiné než tragické. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (42)

quixote 

všechny recenze uživatele

Trochu kafkárna, trochu Spalovač mrtvol, ale Jan Hrušínský se bohužel, co se hereckých kvalit týče, otci ani zdaleka nevyrovná, a to přesto, že tady podal jeden ze svých nejlepších výkonů ve filmu. Film je občas trochu nudný, jindy znepokojivý, jako by se neuměl rozhodnout, jestli jde o černou anekdotu, anebo ho máme brát smrtelně vážně. Obrazy z recepcí i pohřeb jsou sice zajímavě natočené, ale dalo se z nich vytěžit ještě víc. Dalším plus filmu je výběr hudby. ()

Khotzilla 

všechny recenze uživatele

Skvělý námět, zoufalý scénář a zachraňují to herci. Výsledek podobný televizní inscenaci. Je sice pěkné, že tu je vcelku obstojně ztvárněná doba, ve které se odehrává příběh, a že ze sebe jinak průměrní herci jako Krampol, Klem či Hrušínský ždímou maximum, nicméně nemastný a neslaný výsledek způsobuje, že po skončení už vše přestává kohokoli zajímat. Když porovnám třeba roli Jany Švandové s podobnou rolí Elišky Balzerové v Pěstích ve tmě, je ten rozdíl propastný... A pochvalovat si, že jde o "intimní příběh" u něčeho, co se označuje za thriller, je třešnička. Fakt by mě zajímalo, zda by všichni ti, kteří tu rozhazují hvězdičkami, byli ochotni se na to podívat nejen třeba třikrát či čtyřikrát, ale alespoň druhý den znovu... ()

Reklama

carl.oesch odpad!

všechny recenze uživatele

Sračka a takže nepřekvapí, když autorkou scénáře je polepšená komunisticko disidentská hysterka Kantůrková, hlavní roli hraje "miláček žen" Hrušínský a celé to splácal z režijního hlediska dohromady Jiří Věrčák...je zajímavé, jak se nikdo nedokázal ani ve filmu a ni v literatuře popasovat s životem běžných lidí v této době. Dočkáme s toho někdy? A někde? ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Zda se na film podívat či ne, je pouhou variantou hamletovské otázky. Tady proti sobě stály vesměs negativní kritiky na čsfd a Eva Kantůrková jeho scénáristka. Nakonec musím dát za pravdu "negativistům", především kritice Jitky Cardové, která nešetří ani hlavního představitele, stejně jako bych ho v tomto případě nešetřil ani já sám. Její výraz "typová klišé" mi tu přijde vhodně použitý. ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Hrušínského tvár, oprostená od akejkoľvek mimiky s totálne nehereckým prevedením len dala pomyselný klinec do rakvy tohoto nemastného - neslaného filmu . Katastrofálny scenár a hlavne príšerný strih . A pritom námet to bol vynikajúci. A propos ... Nebol to náhodou TV film. Celkovým prevedením tak vyzeral ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Hlavní hudební složku filmu tvoří Goldbergovské variace Johanna Sebastiana Bacha (BWV 988, Klavírní cvičení spočívající v Arii s rozličnými variacemi pro dvoumanuálové cembalo). Ústředním tématem je právě opakující se Arie a jednotlivé rozličné variace (veselé i smutné, rychlé i pomalé) jsou potom podbarvením konkrétních odpovídajících míst filmu. Použita byla přelomová nahrávka slavného kanadského klavíristy Glena Goulda z r. 1955. (alonsanfan)
  • Pohřební scéna se točila v barokním kostele sv. Jana Křtitele v Osově. Většina místních obyvatel však o ničem nevěděla. Záběry, kdy František (Jan Hrušínský) navštíví "poprvé" svou matku, se točila na nádvoří osovského zámku. V době filmování se na tomto místě skutečně nacházem domov důchodců. (HJ-FILIP)
  • Film vznikl na základě povídky Evy Kantůrkové z knihy "Černá hvězda". (sator)

Reklama

Reklama