Love

Nerád by som preháňal, ale tento film patrí medzi najlepšie slovenské filmy aké som kedy videl. Svižný a reálny dej, zasadený do súčasnosti + veľmi dobre zvolené herecké obsadenie. Istý moment som rozmýšľal nad plným počtom hviezdičiek, ale predsa len mám rešpekt voči luxusným filmovým záležitostiam, ktoré sú označené ako 5***** (20.07.2012)

Konečne sa to podarilo! Konečne vznikol na Slovensku zaujímavý film, z ktorého som mal dobrý pocit. Svojou priamočiarosťou a snahou ukázať reálne vzťahy a uveriteľný príbeh je to jednoducho sympatické dielo. Výrazné zameranie sa na mladého diváka je dobrým reklamným ťahom. Toto je film o mladých - pre mladých. V tom sa skrýva aj veľké mínus filmu. Vypadá totiž nedospelo, neotesane a odrastenejšiemu komplexnejšiemu publiku nemá veľmi čo ponúknuť. Ako skromná drsná žánrovka zo Slovenska príjemné (konkurencieschopné aj v Čechách), no v porovnaní s produkciou iných filmovejších štátov zanedbateľné. (23.01.2012)

Pokud znáte ze slovenské tvorby třeba seriály Kriminálka Staré mesto nebo Nesmrtelní, nic nového vám tento snímek nepřinese. Nervózní hnutí kamery na každém kroku, tepající Bratislava, mladí v barech a disko klubech, opilí, tancující, zfetovaní, zelené filtry, moderní hudba, špinavé byty... Řeknu vám, do Bratislavy bych na základě znalostí z podobných seriálů a filmů raději nejezdil. Pokud jde tedy konkrétně o tento snímek, z Kriminálky Staré Mesto si vzal filtry, cukající kameru a tepající Bratislavu, hlavně v noci, z Nesmrtelných velmi volnou parafrázi nějakého toho klasického díla. Máme zde holčičí trio, které bydlí na kolejích nebo nějaké svoboďárně, máme zde mladíky, kteří fetují, chlastají a přivydělávají si nečestným způsobem. Jeden z mladíků se zamiluje do jedné dívky z kolejí, a když při jedné akci dojde k tragédii, přehodnotí svůj život. Konec, tečka. Vzhledem k tomu, že vlastně o postavách víme asi tolik, jako kdybyste náhodně zavítali do Radost FX v Praze a někoho náhodně vybraného nějakou dobu pozorovali, jsou vám osudy postav nejen ukradené, ale zcela zaměnitelné, ničím zajímavé - a neosobní. A když dojde k tragédii, řeknete si jen, že si o tom celou dobu koledovali a že je s podivem, že se tak nestalo dřív. A že se dva mají rádi? Jasně, bezva, láska všechno překoná. Víc by mne ale zajímal film o těch dvou po třech letech. Začal on normálně makat? Nevyčítá ona jemu kriminálnickou minulost? Stačí jim peníze? Ale to už by musela nastoupit nějaká psychologie postav, a ne jen televizní a charakterová klišé, takže dejte pokoj. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/love.html (25.06.2012)

Pokus o generační film. Taková Fontána pre Zuzanu pro 21. století. Je jistě zajímavé sledovat, kam se slovenská mládež (nebo spíš její reflexe) posunula za těch 25 let a jak velká propast se otevřela mezi mladou slovenskou generací pozdních 80. let a dneška. Což o to, dalo se to čekat. Co se ale čekat nedalo, to je ona nesourodá dualita reprezentovaná už dvojím významem obsaženým v názvu - Lóve - jednak romantika, jednak gangsta. Ve výsledku divný koktejl. Tyhle dva žánry prostě nejdou dohromady. Navíc je celá zápletka (hlavně ke konci) přitažená za vlasy. A schematismů je tu opravdu moc. Pak tu je ještě formální stránka filmu - Jakub Kroner by chtěl být moc slovenský Guy Ritchie, ale je spíš takový lepší Tomáš Magnusek. Těžko uvěřit hercům, když jejich herectví často působí tak amatérsky, těžko uvěřit romantické lince filmu, když si režisér v rozhodujících pasážích vypomůže přehnaně patetickou hudbou, těžko uvěřit výchovnému konci atd. atd. Nápad s průmyslovou kamerou či zobrazením scény coby počítačové hry už byl jindy a jinde použit xkrát a Lóve nepřináší ani nový a originální kontext jeho použití. Každopádně to úplně špatný film není, ocenění zaslouží hlavně odvaha točit cíleně pro mladé, i když příště by to chtělo nějaký hlubší koncept. Stačilo by třeba jen vypreparovat tu romantickou dějovou linii, gansterka jde panu Kronerovi zjevně o level líp... (12.09.2012)

Slovenský příspěvek do prožitkové - na okamžité emoční odezvě postavené - kinematografie až příliš prozrazuje věk svého autora (24), který jde někdy na věc moc hrr, jindy zdržuje vysvětlováním zjevného. Oproti hybridním splácaninám pro všechny a pro nikoho ale Love současně jasně dává najevo, na kterou skupinu diváků cílí. Život je zde pojímán jako počítačová hra, v níž síla jednotlivých zážitků, povětšinou viscerálních (bitka, pitka, pipka), vítězí nad pevnou narativní linií. Není důležité k něčemu dlouhodobě směřovat, ale užít si přítomnost. Na film s adrenalinem v krvi však Love nezvykle mnoho situací řeší natahovanými dialogy, jejichž několik minut by šlo vizuální zkratkou vměstnat do pár vteřin. Absenci akce všité do příběhu Kroner zdatně maskuje povrchní efektností. Dlouho se neděje nic dramatického, je to jen takové vcelku příjemné dlení s hrdiny v jejich přirozeném prostředí, když už se ale děje, pak něco naoko velkého, s hudebním podkresem jako z finále veletragické opery. Film by nebyl love story, nemyslet rovnoměrně na diváky obou pohlaví. „Huličské“ scény z brlohu dvojice kámošů jsou tak prokládány „drbacími“ scénami z dívčího pokoje na internátu, aby posléze došlo k vytouženému spárování. Postavy tuhle bezbolestnou výplň volného pátečního večera nekomplikují upozorňováním na nám zjevné díry v logice (bizarní hotelová epizoda), nezanášejí naivní vyznání lásky hlubokomyslnými úvahami nad konečností bytí a vyjadřují se slovy a gesty, která jsou primárně cool (cokoliv už to slovo znamená). Přirozený je slovník alespoň tehdy, baví-li se spolu osoby téhož pohlaví, což s sebou zejména u chalanů nese netušené množství modifikací slov „kokot“, „piča“ a „jebať“. Tři důvody, proč mám rád slovenštinu. Sympatický je mi ale i zbytek filmu. Možná navzdory jeho prostotě, možná právě díky ní. 60% (06.01.2012)