Lorax

Bídný animák. A to mám přitom kreslené filmy hodně rád. Lorax se ale dost nepovedl. Děj byl okopírovaný ze sta jiných filmů, takže člověk přesně věděl co se kdy stane a jak to všechno skončí. Něco takového bych možná ještě odpustil, ale k tomu to bylo velmi nevtipné a navíc ošklivě naanimované, takže nakonec podprůměr. 35% (16.02.2017)

Ne vše,co kdy stvořil Dr.Seuss mi přijde úplně normální (třeba takový Kocour v klobouku),ale tohle je vizuálně hodně povedená a nad míru zábavná záležitost,která si takhle nízké hodnocení nezaslouží.Vtípky vydařené a vyberou si jak děti,tak dospělí,což se tvůrcům animáků ne pokaždé povede.Nakonec mi ani tolik nevadilo,že druhá půlka je naprosto do očí bijící ekoagitka (knížku neznám,takže nevím jak moc to takhle Dr.Seuss chtěl)...70% (22.07.2012)

Ekologická agitka s animací jako z úspěšnějšího hitu Já, padouch musela děj jinak celkem útlé knížečky podstatně natáhnout. Navzdory mírným otravnostem a faktu, že titulní Lorax je sice ochráncem lesa, ale vlastně nic nesvede, to není taková katastrofa. Záleží na rozpoložení. A na tom, jak moc člověka baví zpívající ryby a srandovní medvíďata. (06.12.2012)

Šrapnel vypálený z tábora Udržitelného rozvoje do zákopů Neviditelné ruky trhu. Místy docela přesvědčivý, místy dětinsky zjednodušující až odpudivě demagogický, tak či onak hodně originální v tom, jak pracuje s dobovou estetikou nevkusu a snaží se ji obrátit proti „nepříteli“. Pokud se v ní tedy zrovna sám po pás nebrodí. V jistých momentech (krom nejhumpoláčtějších ekoagitačních pasáží především písňové vstupy, jejichž strašlivá hudební jalovost je v češtině ještě umocněna rutinními reklamně-textařskými rýmovánkami a bárbínovsky nanicovatým pěveckým dabingem) jsem měl chuť zalézt pod sedadlo a nebýt, aby mi o chvíli později začaly připadat jako součást jakési rafinované poloparodické hry. Cvrčkové se bavili – ten menší (9) se mohl uřehtat a evidentně ho to hodně dostalo emocionálně, ta větší (11) projevovala uspokojení spíše intelektuální. Táta velmi váhal mezi třemi a čtyřmi, hlavně s ohledem na odvahu až drzost otravovat děti s nepokrytým moralizováním, ambivalentní povahou jednoho z hlavních hrdinů a poměrně složitou vyprávěcí strukturou a schopnost udržet přitom jejich pozornost a zájem, a taky kvůli dokonale ulítlému zpracování, ať už bylo to balancování na hraně kýče a metakýče záměrné nebo vzniklo kouzlem nechtěného. Řekněme chlup pod ***1/2. (13.05.2012)

Ale jo, zajímavý nápad jak zpracovat aktuální (a dlouhodobý) problém s udržitelným rozvojem a celkově i ekologií. Je znát, že to dělali tvůrci "Já Padouch" - tam byli žlutí Minioni, v Loraxovi máme cool rybky a medvědy. Také se musím přiznat, že asi jako u jednoho z mála (možná jediného) filmu mi tam nevadilo proložení zpěvem. Takřka pokaždé mě to u filmu irituje a ruší, ale tady to bylo celkem šetrně přidáno. (03.05.2013)