Vendeta

Film dost dobře pracuje s napětím, nikdy jsem se nenudila déle jak jednu scénu, o psychologii ani nemluvím, málokdy se mi stane, abych u postav přebíhala ze sympatií k antipatiím a naopak. Jak jsem Vetchého postavě ze začátku fandila, tak jsem ji v průběhu filmu začala nesnášet, abych ji ke konci zase docela chápala, s klukama v opačném pořadí myšlenkových pochodů zrovna tak. Mládež tu neměla mnoho prostoru, takže ani křečovité herectví, jaké u ní v českém filmu bývá zvykem, se nekonalo. Roztřesenou kameru mimořádně chválím, jen podpořila pocit tísně. Ač to není nejpříjemnější pokoukání, když nad tím člověk přemýšlí hlouběji, samotný film se podle mě hodně povedl a devadesát minut uteklo rychleji jak kdejaká krátkometráž. PS: Ten obsah psal snad nějaký zarytý fanoušek Mementa a mozaikových filmů, že celý děj filmu tak dokonale zpřeházel :D (17.05.2014)

Co to mělo být..!? Vendeta batolete. Scénář totálně selhal. Emocionální vypětí Ondry Vetchého na mě působí dojmem bezbranného staříka, jemuž přijdou starostlivé dětičky odpomoct od ubohé částky starobního důchodu. Vendeta má totiž jeden zásadní nedostatek… pořádně nabuzenýho chlapa. Verbale pusť se do nich!! (19.10.2012)

Je to žánrový film, které se u nás příliš nedělají, a když už tak s nevalnými výsledky. Výkony čtyř neokoukaných tváří pokulhávají. Za obstojným vizuálem pokulhává vše ostatní a máte i pocit, že jste to někde viděli. Vidíme bulvár jako sex, úplatní policisté . Mnoho dějových nelogičností , kostrbaté dialogy. Logika je víc podřízena příběhu.Tvůrci znázorňují hranici mezi pomstou a zločinem, což je zajímavé téma. Mozart je použit v brutálních scénách, básně Skácela v závěru.Je to taková hra na hloubku. Konec je nejednoznačný, (23.04.2020)

Tenhle kousek se musí jako debut (navíc český) líbit. Přijít s něčím novým v tématu pomsty (hlavnímu hrdinovi byla spáchaná prasárna na dceři) je hodně obtížné. Divák může předem udělat akorát to, že nebude číst recenze a sledovat trailery. Debutujícímu Miroslavu Ondrušovi se podařil úderný rozstřel, který pak směřuje sice do očekávaných míst, ale stejně spolehlivě splňuje evropský standard. Na jednu stranu je úctyhodné, že nevypráví chronologicky, na druhou škoda, že v téhle přímočaré hře nejsou jeho pokusy o psychologickou drobnokresbu ani zdaleka stoprocentní. Na potřebné pilování dialogů jsme si v tuzemských končinách už tak nějak zvykli, leccos ale spolehlivě zakryjí herci. Od zajímavé oběti Lucie Šteflové, přes úplatného policajta Igora Chmely, hajného Oldřicha Kaisera po opět velmi přesvědčivého, sténajícího i trpícího Ondřeje Vetchého. I dalším postavám vesměs věříme, že na plátně se dějí slušné věci, které chtějí, aby divák neměl čas vydechnout. Vydechne, přesto v něm leccos zůstane. I díky ostřílenému kameramanu Martinu Štrbovi je příběh, který občas trpí nesmyslnými momenty a slušelo by mu trochu doslovnější finále, o poznání výživnější. Přepálené čtyři hvězdy, ale u domácího kousku člověk (když to za to stojí) leckdy to oko přivře!! (21.12.2012)

Na Vendetu jsem se dlouhou dobu těšil. Než jsem se ale stihl dočkat, zjistil jsem, že tvůrci dali pole působnosti rozklepané kameře, což mě ponejprvá vyděsilo, ale dokud jsem film neviděl, nechtěl jsem předběžně kritizovat. Po shlédnutí ale můžu říct, že konečně...po dlouhé době, se u nás objevil nějaký velice jednoduchý thriller, který nedbá na příběh, ale na atmosféru, která je mimochodem v tomto filmu výborná. Právě díky atmosféře filmu jsem si dokázal celých 86 minut užívat. Vetchý, Kaiser, Chmela předvádí naprosto skvělé výkony a já jsem rád, že když se chce, tak to jde. I s rozklepanou kamerou, která se sice klepala, ale zkousnout se to dalo. Pořád to nebyla bůhví jaká akce, kde by mě to vysloveně sralo, ale napínák to byl. (20.08.2012)