Režie:
Harald ZwartScénář:
Jessica PostigoKamera:
Geir Hartly AndreassenHrají:
Lily Collins, Jamie Campbell Bower, Lena Headey, Jonathan Rhys Meyers, Kevin Durand, Robert Sheehan, Jared Harris, Kevin Zegers, Aidan Turner, Jemima West (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Clary je obyčejná patnáctiletá holka, která žije v New Yorském Brooklynu se svou mámou. Má poklidný život jako ostatní, až do okamžiku, kdy se večer v klubu stane vražda a ona je jediná, která ji v zaplněném klubu vidí. Tělo zavražděného se navíc hned vypaří. Clary začne vidět to, co ostatní ne a slyšet to, co ostatní ne. Hned na to po náhlém a nevysvětlitelném zápase s podivným stvořením zmizí i její máma. Při pátrání po ní začíná Clary odhalovat temná tajemství o skrytém světě stínů, který odedávna existuje hned vedle toho našeho. Potkává bojovníky – Lovce stínů - napůl lidi a napůl anděly, kteří po staletí plní roli strážců a ochraňují lidstvo před dalšími obyvateli jejich světa. Před vlkodlaky, upíry a dalšími démony a silami zla. Tváří v tvář všem legendárním tvorům hrůzy se Clary přidává k Lovcům stínů a objevuje v sobě odvahu, sílu a schopnosti, o nichž neměla dosud nejmenší tušení. Stojí před ní úkol najít dávný pohár, jenž by měl být klíčem k nalezení její mámy. Zjišťuje, že její máma také bývala Lovcem stínů a ona sama do skrytého světa démonů a andělů patří. Clary a její noví přátelé a spojenci navíc zjišťují, že čelí hrozbě, která může rovnováhu mezi dobrem a zlem převážit na stranu temna. (Bontonfilm)
(více)Videa (13)
Recenze (491)
Po přečtení zdejších komentářů, jsem tomu chtěl dát pár minut a vypnout to, ale jelikož to jelo v TV a bez reklam, tak jsem u toho až jsem se i já divil, vydržel až do konce a musím říííct, že se mi to dost líbilo. Je to sice takové Twilight sagové, ale něčím si mě to prostě udrželo ve sledování - že by za to mohla kurevsky sexy Lily ? Příběh nebyl špatnej, postavy celkem taky ujdou. Ode mne hodně cenné 4* v tomto žánru. ()
Přiznám se, že než jsem se dostala k napsání svého komentáře k filmu, tak jsem musela nějakou dobu počkat. Musela jsem si totiž nejdříve pořádně uspořádat myšlenky a ne neustále myslet na to, co o filmu napsal Slartibarkfast, jelikož on to vystihl ženiálně přesně. Nic výstižnějšího mě nenapadá. Navíc! mě svým komentářem k Městu z kostí tak rozesmál, že ještě po deseti minutách prostě nejsem schopna se soustředit ... Jeho komentář jsem si přečetla i před zhlédnutím, ale dokonale si všechno spojit a ocenit jsem ho dokázala až teď. Narozdíl od něj dám filmu alespoň hvězdičky tři. Co mě, jako správnou romanticky založenou ženskou, dostalo, byla scéna v jejich soukromém arboretu. Jinak film je stvořen opravdu pro mladé dívky snící o tom pravém nebo pro ty, kteří se do těch let chtějí vrátit aspoň touto cestou. Takže proč ne, každý jsme v tom věku byli, snili a líbily se nám věci, které dnes považujeme za stupidní. P.S. prosím vás nevšiml si někdo jaký tvar má ta tetovačka runy na úklid baráku? ()
Juhů, Tvajlajtoidní mega sračka, která má aspoň sympatičtější hlavní hrdinku a jejího bojfrenda, kterej je ještě víc vyleptanej než Patyzon a z mojí strany by si zasloužil tu držku vylepšit nějakou fyzickou operací, třeba sérií háků a direktů. K tomu maj všichni ještě vyjebanější účesy než Tvajlajti, a dokonce se i občas jako Tvajlajti svlíkaj. Předlohu jsem nečet, ale našel jsem si na wikipedii, že je to prej jako poměrně úspěšná urban fantasy. A právě to, že příběh je ukrytej ve stínech velkoměsta, podle mě dělá City of Bones zajímavější než Tvajlajt, byť je to jinak stejně ukrutná sračka bez nápadu jako uhekaná nuda támhle někde z Kanady, nebo kde se Twilight vlastně odehrával. No ale Lily Colins je prostě Lilly Collins a byť teda vůbec nechápu zákonitosti světa, v němž se příběh odehrává, a za vlasy přitažený mi přijdou ty kecy okolo ukrytýho chrámu, teleportu a incestoidní lásky, stejně se podívám příští rok na druhej díl a s největší pravděpodobností na něj půjdu i do kina. Páč na Lily na velkým plátně stojí za to koukat. ()
Asi v polovině filmu jsem se zvednul a otráveně odešel, když mi došlo, že to vážně není film pro mě. Proto se i zdržuju hodnocení. V momentě, kdy si odmyslíte všechno to pozlátko kolem, a dojde vám, že celá tahle teenagerská produkce je pořád o tom samém - o strachu z deflorace - přijde ta správná chvíle na poznání, že je ztráta času věnovat tomuto typu filmů pozornost, protože si ji nezaslouží. Z filmařského hlediska je to stejná ubohá fušeřina, jakých se dnes točí mraky, a která se s železnou pravidelností opakovaně valí do multikin s razancí dokonale promazaného stroje na peníze, které tečou k úzké hrstce vyvolených. Podporovat tenhle zvrácený koloběh špatného vkusu, apoteózy filmového kýče a hereckého diletantství se mi příčí. ()
Hahaha, Aidan bude hrát s umělými špičáky v puse navěky, chudáček. Ale teď seriózně: Poté, co mě minule velice příjemně překvapily Nádherné bytosti, jsem si řekla (knižní předlohu neznaje), že když už někdo do tohohle filmu obsadil čtyři moje krasavcózní oblíbence (Jonathan, Aidan, Jamie, Kevin - skutečně nebývalá koncentrace, nad tím je potřeba se pozastavit), měla bych mu dát taky šanci, ale bohužel, překvapení se neopakovalo. Ve filmu se nachází několik opravdu podivných replik, zpravidla pronášených Jamiem, mají takový ten flirtovací nádech a v kontextu filmu jsou dle mého velmi nepatřičné. Vnitřním vzkazem je, že dokud člověk nemá tetování a sukni pod zadek, nemůže vykročit do světa dospělých. Vnější zápletkou je dilema mezi dvěma krasavci, ne nepodobný twilightovému zoufalství, ale zde snad o trochu více snesitelný, i když každý z oněch dvou je i zde jistou část filmu od pasu nahoru nahatý. Nejvíc cool část, Tiší bratři a to opravdické Město z kostí, se ve filmu objevuje asi tři minuty, a bad ass mnichové mají dohromady jedinou repliku, což docela zamrzí. Hned jsem si sama pro sebe začala v hlavě osnovat příběh mladého citlivého hocha, který zjistí, že rozumí věcem víc a líp než ostatní a vydá se na cestu, na které skončí v podzemí v sutaně s telepatickými schopnostmi a sešitou pusou a vysává energii z dávno mrtvých bojovníků, a hned jsem se víc bavila. Bohužel to, co mi film doopravdy nabídl, už mě tolik nezabavilo. Nějaké dospění hlavní hrdinky se nekoná, nevím, jestli je to mdlou herečkou nebo špatným scénářem, ale její postava je od začátku do konce víceméně stejná a "cesta", kterou ve filmu urazila, tudíž nemá žádný význam. Místo toho se soustředí na to, s kým má vlastně chodit. A to při vší úctě nemůžu odpustit nikdy. Zde nacházím ten hlavní kámen úrazu - okolnosti můžou být za jistých podmínek pitomé (třeba hotel plný stovek upírů, ze kterého naše nepočetná skupinka hrdinů unikne bez jakýkoliv zranění), ale pokud ani jádro příběhu není opravdové, tak je film odsouzen k zániku. Jo a ještě jsem zapomněla: Příšerně mě iritovalo, že v průběhu filmu tvůrci používali píseň s unylým ženským zpěvem - velmi to vyrušuje při ponoření do předkládaného univerza. ()
Galerie (87)
Zajímavosti (31)
- Když byl Kevin Zegers poprvé obsazen do jedné z hlavních rolí, tvůrci se i navzdory protestujícím fanouškům knih snažili utajit jeho identitu. (Fevas)
- Stephen R. Hart, který ztvárnil postavu bratra Jeremiáše, měl ve svém kostýmu svoji jen špičku nosu a uši, ostatní bylo vytvořeno maskéry. (Kitiara15)
- Stéla Jace (Jamie Campbell Bower) obsahovala silně zářící LED diodu, díky které bylo natáčení s tímto předmětem problémové. Po pár minutách v rukách Jamieho byla velmi horká. (Kitiara15)
Reklama