Kříž cti

„Vraťte mi to, prosím.“ - „Musíme se postarat o oheň, zapalovač si nechám.“ - „Byl to dárek od táty k mým patnáctinám. Dal mi ho pro štěstí.“ - „Hodně štěstí, kapitáne. Až budeme odcházet, vrátím vám ho. Máte mé slovo…“ A slovo poručíka wehrmachtu má svou váhu. Anebo ne? Uvíznout v nehostinné, zasněžené, norské pustině bez zásob nevyvolává moc nadějí. Ale muset sdílet jediné místo, kde se dá nějak živořit, s nepřítelem, to už zní vražedně…Jak přežít s někým, s kým nejste schopni ani stolovat? Zápletka je jednoduchá, možná až prostinká na to, aby se kolem ní dal vystavět příběh o 90 minutách. Jenže tvůrcům se to podařilo. A přitom nemáte pocit nastavované kaše. Bavila mě atmosféra nedůvěry a napětí, kdy z jedné či druhé strany může přijít podraz. Stejně jako to pomalé navozování důvěry, respektu a postupně i přátelství. Jenže válka tam venku stále zuří a izolace nemůže trvat napořád…závěrečná pointa pak vyvolá požadované emoce. A já byl až na určité méně uvěřitelné detaily spokojen, takže za mě to budou solidní 4*. (23.01.2022)

Zážitek popisující názor k filmu je dle skutečné události! Mám rád druhou světovou válku ve všech možných podáních. Z kladných reakcí jsem si vybral netypické norskošvédské drama o dvou skupinkách nepřátel, kterým se stane společným útočištěm jedna chatka uprostřed nicoty v Norsku. Sestřelili se navzájem, tak trpí a začíná neuvěřitelně válečné NIC! Nuda, kterou jsou už dlouho nezažil. Tupé postavy bez špetky charisma, atmosféra naprosto nezajímavá a především absolutně nicotné dialogy, které potvrzuji absurditu, celého zpracování, jinak zajímavého tématu. Největším kladem pro mě jsou závěrečné titulky, které říkají, co se stalo se skutečnými vojáky po jejich skutečném prožitku. Tak by to klidně stačilo! (20.08.2013)

Krásný válečný/protiválečný film se odehrává uprostřed kouzelné norské přírody. Všude jen sníh, v pustině chata, kde hledají úkryt tři Němci a dva Britové. Vzájemně se sestřelili, oba národy jsou spolu ve válce, ale tady jde o holý život. Film mi připomněl ruské válečné drama Kukuschka z roku 2002. Děj je podobný, ale Kříž cti není tak poetický ani laskavý. Přesto je to film, který stojí za to vidět. (08.04.2013)

Solidní, protiválečný a pravdivý příběh ze druhé světové války. Skoro celý film se odehrává v chatě, přesto nenudí. Pochválit musím především výkony herců a některé kvalitní dialogy. Konec, který byl možná trochu odfláknutý poukáže na osudy jednotlivých aktérů tohoto boje o přežití. Pro mě zcela určitě film, na který jsem rád narazil...7/10. (04.10.2012)

Hezký počasí, fakt ... Jedna z mých vyseknutých poklon směřuje ke všem vojákům posledních dvou světových válek, už za schopnost přežít ty šílené sibérie bez obligátního "nechte mě tady". Další obdiv už patří pětici mužů, která dokázala, že na prvním místě jsou lidé, pak teprve národnosti a nakonec nepřátelé. Bylo zajímavé sledovat vyzdvižené typické národní vlastnosti, zvyky a pohledy na svět, i jak si každý brání to své a přitom se nevědomky navzájem obohacují. Bohužel, snímek neměl tu šťávu, jakou bych od válečného dramatu čekala, což mě dovolovalo (zřejmě i díky inspiraci skutečnem) v klidu a bezpečí dospět až k happyendu, který byl nakonec překvapením, neboť jsem ho čekala ještě happyendovější... (14.02.2013)