Královská aféra

Dávám jenom *** hvězdy, ale s těžkým srdcem. Konec filmu mne přitiskl do sedadla a z kina jsem vyšla v omámení, které přetrvalo několik hodin. Dosud převážně umírněné herecké projevy - typické pro severské filmy - se najednou změnily v bouři emocí, kdy ___KOUSEK DĚJE ___ královna opravdu kvílí žalem a sekera, která tak dlouho visela ve vzduchu, dopadne na krk sice statečného, ale přesto viditelně se o život třesoucího lékaře. Velmi realisticky podaná scéna popravy nezacházela do naturalismu, přitom však strhujícím způsobem podala poslední momenty člověka, který se snaží uchovat důstojnost a zároveň ví, že od smrti ho dělí jen pár nádechů. Konečně scéna popravy, která je lidsky uvěřitelná. ____ Za takový závěr se dá odpustit mnohé (například trochu polopatistické metafory: náhle otevřené okno pustí do temného paláce světlo jako příslib nadcházejícího osvícenství/ nebo v červáncích zahalený obličej milované ženy coby zpodobnění právě prolité krve). Nedokázala jsem však zapomenout, jak často jsem se v přespříliš dlouhé střední části snímku dívala na hodinky. ___ Ano, jak tady píší mnozí, chtělo to STŘÍHAT. /30. 5. 12./ (30.05.2012)

Uhlazená procházka exotickým absolutismem... Tentokrát méně známý podivín z bohaté soustavy evropských monarchů ve filmu, jehož exportní potenciál je značný. O příjemné vklouznutí zahraničního diváka do děje se stará dvojice vypravěčů (anglická princezna a německý lékař), casting ještě společně s králem Kristiánem VII. tentokrát uspěl. U Královské aféry by bylo marné očekávat žánrové eskapády, je to pečlivý a s jistou rukou natočený film (trochu s něho ční snaha „hlavně nic nepokazit“), velmi obratně vsázející do melodramatické zápletky souvislejší pokus o vystižení historických souvislostí. Právě v tom umí Nikolaj Arcel se svým týmem překvapit → královo šílenství či vztah panovníka k soupeřící politické kanceláři je barvitý kontext a v tomto duchu je rozsah osvícenských reforem (+ jejich paradoxní následky) ve filmu zapracován obratně. Nehodlá unudit diváka k smrti historickým výkladem, nenápadně otazníky klade do melodramatického rámce. Sám milostný trojúhelník také není černobílý a místy se dokonce převrací jednotlivé sympatie k postavám. Uznávám, že ani jedna ze zmíněných věcí není revoluční novinkou a v kontextu konkurenční hollywoodské produkce si Arcel finančně tak tak vystačí pro přesvědčivý vizuál. Možná nebylo dvakrát moudré, chtít se každému zavděčit a prorážet si cestu po světě se skromnějším projektem tváří v tvář výpravnějším snímkům. Ovšem to je argument spíše ke globálním ambicím, jako domácí divák bych byl na tento film opravdu hrdý. P. S. - česká část štábu (dle závěrečných titulků vskutku početná) odvedla perfektní práci, všechna čest. (01.05.2012)

Po všech stránkách solidní práce, snad až příliš solidní a klasická. Chybělo mi cokoli, co by lehce provokovalo a prolamovalo ušlechtilost, předvídatelnost a didaktičnost. Nicméně dlužno přiznat, že v uchopení tématu osvícenství (egalitářství) a obrany práv běžných lidí před libovůlí šlechty a církve je tenhle film mnohem dál než třeba poslední snímky Ridley Scotta, přinejmenším proto, že se zaměřuje i na praktickou stránku rovnostářství a problematizuje postavu "osvoboditele". Navíc to dobře funguje i jako milostný trojúhelník, zejména postava krále Kristiana je skvělá a lze na ní hledět různými způsoby. I když je to hodně polopatické a místy až moc ucouraně melodramatické, je to pořád film, který stojí za to - neuráží, nemá diváka za trotla a snaží se nepřímo promýšlet i současné problémy. Výsledek je opatrný, ale veskrze sympatický. (05.04.2012)

Historické filmy nepatria k mojim obľúbeným žánrom a o histórii Dánska viem zhruba toľko, koľko vie priemerný Dán o histórii Slovenska. Napriek tomu ma tento dvojhodinový historizujúci príbeh príbeh lásky nenudil. Zaujali ma skvelé herecké výkony, ale nad vnášaním súčasného myslenia a súčasného jazyka do historického diela som často dvíhal obočie. (15.10.2013)

Po strašně dlouhé době jsem měla možnost zhlédnout opravdu pořádné historické drama. Získalo si mě především klasické pojetí, přesně díky tomuto jsem si tento žánr tak zamilovala. Jde skutečně na první pohled vidět, že s tímto filmem nemá nic společného Hollywood, není zde totiž taková ta jeho klasická líbivost a na nic si film nehraje, je odvyprávěn s velkou lehkostí, skvělá režie a skvělé herecké výkony, atmosféra je správně pochmurná, hlavní mužská postava nemá zaujmout svým zevnějškem, ale svou osobností. Tu pátou hvězdu dávám vyloženě proto, že mi udělalo radost, že ještě někdo dokáže natočit historické drama, které bude lahodit mému oku, už jsem v to ani nedoufala. (15.11.2012)