Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Formanovi nečinilo žádné potíže najít si vztah k těmto ryze americkým tématům, ... (zobrazit celý text)
Myšlenka, hudba, kostýmy, choreografie, herci ..... pro to všechno Vlasy miluju. Jen tak něco mě neohromí, ale tohle je moje krevní skupina. Okamžik, kdy Treat Williams mašíruje vstříc svému osudu, je tak skvěle nastřihaný, propojený s hudbou a tak dojemný a výmluvný, že bych chtěla (vlastně nechtěla) vidět toho, koho nechá chladným.
I mistr tesař se někdy utne. Bohužel byl v tomto případě tesařem MIloš Forman a utnul se na mém milovaném žánru - na muzikálu. Forman nedokázal vůbec využít všech výhod, které muzikál nabízí, nedokázal přenést pohyb, energii, lásku a svobodu z písniček odpovídajícím způsobem na plátno. Když někdo zpívá v muzikálu x minut do statické kamery, chce se mi brečet...
Zajímavosti: Nabídku na režii dostal George Lucas, ale odmítnul, protože se věnoval jinému projektu. [--] O role ve filmu se ucházeli i Bruce Springsteen a Madonna. [--] I když je film inspirován divadelním muzikálem, liší se od sebe velmi výrazně. Film se od původního muzikálu rozchází v pořadí skladeb, v tom, která postava kterou zpívá i v samotné pointě. [--] První film v Dolby Stereo, který byl nadabován do jiného jazyka, než původní Angličtiny, když byl uveden v Německu. [--] Jde o nejvíce výdělečný film v Maďarsku. [--] V závěrečné scéně je obsažen výtažek z Romea a Julie od Shakespeara.
Tohle je podle mě opravdu špička muzikálové tvorby všech dob. Soundtrack doma poslouchám každou chvíli a ani opakované shlédnutí filmu nebývá na škodu. Výjmečně silný příběh (na muzikál), dobrá choreografie (i když některá místa jsou pojatá trochu "nemuzikálově", patří to ke stylu filmu a má to zase něco jiného do sebe, než klasicky zpracované muzikály) a opravdu dobře vybraní herci. Miloš Forman ukazuje, že mu žádný žánr není cizí.
Vlasy si mě získaly od první scény. Spíš bych měl říct od prvního záběru. Treata Williamse jsem zatím viděl jen v několika rolích, a to podstatně odrostlejšího a taky zarostlejšího (Everwood), a to tedy nic extra nepředváděl. Jak můžete od kohokoliv s kým máte takovéhle zkušenosti čekat něco TAKOVÉHO? A pak už to jde ráz na ráz, sled barevných, neskutečně vitálních tanečních čísel a úctyhodných pěveckých výkonů, živé obrazy vpalující se do paměti (obzvlášť katedrála mě dostala), a celý ten střet dvou generací, názorů na svět, ale i životních stylů jedné jediné generace, se najednou zlomí do jedné z nejvíc zdrcujících obžalob války v celé historii. Na Bergerův výraz a můj pocit totálního šílenství systému a obrovské nespravedlnosti při poslední scéně nikdy nezapomenu. Teď a tady je to pro mě čistá stovka.
Nedoceněný muzikál Miloše Formana, dle mého názoru jeden z těch nejpovedenějších, a to nejen díky skvělé hudbě. Je ale škoda, že John Savage a Treat Williams nedotáhli svou slibně nastartovanou kariéru po tomto filmu někam dále. Tady oba odvádějí vynikající výkony a zasloužili by si nějaké ocenění.
Muzikály jako takové nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem. Moulin rouge je pro mě naprostý vrchol, ale Vlasy mě dokázali zaujmout a ukázat trochu něco jiného. Miloš Forman se nikdy moc nebránil experimentům a riskování svého jména a Vlasy jsou důkazem. Některé písničky jsou legendární a konec filmu, i když je tak půl hodiny před koncem jasný, je perfektně vygradován do pochodu armády a zvuků "Berger theme" a mé oblíbené "Let´s the sun shine in". Nevěřil bych, že český režisér je schopen natočit něco natolik svérázného a přesto vkusného.
Hippie-muzikál, kterému vůbec neškodí, že byl natočen až v době všeobecného vystřízlivění. Své neztratil dodnes a je jednou z nejhlasitějších Formanových poct svobodě čehokoliv. Velmi sympatický, příjemně volný a dostatečně humorný příběh. Překvapivě propracované postavy. Životní a bohužel poslední skutečně vyčnívající role Treata Williamse. Za povšimnutí stojí (a mě to obzvlášť potěšilo) i generálská rolička režisérského mága Nicholase Raye, který mimochodem zesnul právě v roce 1979 :(
Těžké zklamání :-( John Savage vůbec neumí hrát, jen ve filmu stojí a čumí - co to je sakra za herce ? A to jsem se na film tak těšil až ho konečně uvidím. Hudba taky nic moc, vetšina písní se mi moc nelíbila. No nevím, asi jsem čekal něco jíného. Konec je sice skvělý, ale celkový dojem z filmu nezmění.
Neznášam muzikály. Okrem South Park: Peklo na Zemi, Moulin Rouge a Vlasov. Pri zábere na vojakov pochodujúcich do temných útrob lietadla ako do pece v koncentráku som vždy pohnutý.
Už je to hodně dávno co mě kámoš zval na soukromou projekci filmu Vlasy. Bohužel jako lákadlo uvedl : je to o "hipících" a je to "muzikál". Nevím co si o mě myslel, ale tohle mě fakt spíše odpuzuje než láká. Přitom stačilo říci jedno --udělal to Miloš Forman. To je záruka toho že nebudu muset zkouřit, abych film pochopil. Nicméně je jen můj problém, že se mě nelíbí tato hudba a jako "dítě" jsem spíše plevel než květina. Je jen můj problém, že si nedokážu tento film díky tomu vychutnat jako většina z Vás. Film má však v sobě hodně myšlenkové síly a emočních nábojů /zejména konec/ na to aby mě zaujal a donutil repsektovat Vaše vyšší hodnocení.
Muzikály nejsou nic pro mě - Vlasy sice obsahují spoustu nesporných (a vesměs pěkných) hitů, ale že bych byla z děje filmu nějak moc unešena, to ne. Ovšem za ten neskutečně krutý závěr je ta čtvrtá hvězda nejspíš opravdu zasloužená...
Patrně nejlepší filmový muzikál západní kinematografie (nemám přehled o východní muzikálové produkci, možná některé bollywoodské či tradiční asijské muzikály jsou mnohem lepší?) s angažujícím se přesahem a skvěle choreograficky ztvárněnými hudební čísly. Politický a protiválečný akcent filmu, který si už do svého názvu vetkl symbol svobodomyslnosti druhé poloviny 20. století - délku mužských vlasů. A Miloš Forman dokazující, že i muzikálem se dá názorově a myšlenkově mnohé sdělit.
