Vlasy

Zatím nejslabší film Miloše Formana. Jsem asi trošku předpojatý, protože hnutí hippies dlouhodobě nemusím. Rozhodně mají velkou zásluhu na zkvalitnění skupinového sexu, ale přelomové změny ve společnosti, které se v šedesátých letech děly všude na světě, probíhaly celkem jinde, než u hipíků, i když byli mnozí důležití - umělci, progresivní politici, feministky atd., na ně napojeni. Snímek jako takový je strašně jednoduchý. Písně jsou až na výjimky obyčejné, myšlenka vyprávění celkem jasná, až na některá tripová hudební čísla vás nic nepřekvapí. Kromě oceňovaného závěru se mnou pohla píseň černošské manželky, která trošku mířila do řad hippies - k čemu je boj proti systému, když za kecy o vesmírném napojení se skrývá pouze nechuť starat se o svou rodinu. A to, že válka ve Vietnamu byl průser, o kterém americká vláda neustále lhala, je jasné každému a vlasy k tomu také nepotřebujeme. Vážně nevím, co by u mě tenhle film mohlo zvednout z ranku průměrných. (20.08.2018)

Nádhera. A kultovní záležitost. Kdysi prý Miloši Formanovi tvrdili, že je to pořád ještě příliš evropský film. Samozřejmě, nejsa Američan, to nemůžu tak úplně posoudit. Ale mám dojem, že film o svobodě může mnohem lépe natočit ten, kdo přichází z komunistického Československa, než ten, kdo se rochní v americké svobodě, a pro její permanentní přítomnost si ji naplno není schopen uvědomit. (04.01.2006)

Často se setkávám doslova se šokem, když někomu řeknu, že mi mi nelíbí Vlasy Miloše Formana. Skoro, jako by bylo povinností, aby se mi líbili filmy ověnčené oskary nebo z horních příček jakéhokoliv žebříčku. Protože je to jev poměrně častý, rozhodla jsem se dopsat k Formanových filmům komentář. V obecné rovině jsou je cizí většina filmů pojednávající o květinových dětech a feťácích. Je to skupina lidí, se kterými nedokážu sympatizovat. Nesednou mi ani filmy z amerického prostředí. Je to prostě způsob života, chování a smýšlení, který je mi vzdálený, proto podobné filmy ani nevyhledávám. Ale na druhou stranu - nelze je minout. Nejsou mi extra blízké ani muzikály, ale dokážu se přesto přenést. Nevylučuji možnost, že mě zaujme nějaký americký muzikál o feťácích, ovšem případ Vlasů to zrovna není. Byť jsem film viděla nejméně třikrát, pokaždé s odstupem let, ale nikdy ke mě nepronikl. Připadala jsem si jako pozorovatel z velké dálky, necítila jsem se vtažená do děje, hlavní představitelé si nezískali mé sympatie a na konci nenaskočili ty správné emoce. Od filmu očekávám osobní poselství, ta pověstná chemie, pochopení díla. To nenastalo. Hlavní posleství jsem pochopila, ale přesto se mě film nedotkl. Neviním z toho Miloše Formana. Jako člověka ho mám ráda, jsou mi sympatické jeho názory, ceníme si stejných knih, máme rádi stejnou muziku, líbí se mi co říká, ale přesto se ve filmech míjíme. Ne že bych to opakovaně nezkoušela a najdou se i dva filmy, které se mi od něj líbí a které mě osolovili. Leč Vlasy to bohužel nejsou. Moje hodnocení nevyjadřuje nic o kvalitě filmu, jsem přesvědčená, že je natočený dobře, jenom nespadám do cílové skupiny diváků, pro které je určen. Zdejší hodnocení vyjadřuje pouze můj osobní postoj, který jsem zde náležitě vysvětlila. Děkuji za pochopení!                                                                                                                                                                                                                          Zajímavé komentáře: mupimup, Prochy84 (09.05.2014)

Nikdy som nebol na muzikály, ale ako vždy je to o príbehu a tu navyše aj o pesničkách. Ak sa piesne vydaria a do filmu zapadnú ako tu, tak to môže zaujať. Forman to dokázal aj keď z toho hipies obdobia a použitých piesní ma bavili asi 3-4. Ostatné piesne dotvárajú atmosféru a posúvajú dej, ale sami o sebe nie sú pre mňa zaujímavé a počúvateľné. Z celého filmu ma najviac zaujala scéna na stole a hlavne skvelý záver, kde slová priateľ a priateľstvo dostávajú nový rozmer. West side story i Vlasy vidím kvalitatívne asi na jednej úrovni. 80%. (23.01.2016)

Muzikál mého srdce a film, který mám od Formana nejraději. Krásný příběh přátelství, Berger jako lehkomyslný hippie i nejlepší přítel, zahraný skvělým Treatem Williamsem. Snobská bohatá dívenka, kterou oukouzlí parta nespoutaných divochů. Strhující hudba, zapadající do filmu naprosto dokonale. Zajímavé je, že pokud poslouchám samotný soundtrack, moc se mi nelíbí, ta hudba patří prostě k tomu filmu. Nejdojemnější a nejlepší scéna z celého Hair je, když Berger nastupuje do letadla, nechápající, neschopen uvěřit. Muzikál s velkým poselstvím a hlubokou myšlenkou. (18.04.2005)