Why Do We Need All The Brass Bands?
Obsahy(1)
Tato povídka patří k filmu Konkurs. Hudební fejeton KDYBY TY MUZIKY NEBYLY vypráví o dvou dechových kapelách, Kmochově hudbě Kolín a Dechové hudbě ZK Veřejného požárního útvaru Kolín, které se připravují na II. Kmochův Kolín... Formanovi se podařilo najít vynikající představitele muzikantů ze staré školy a ukázat kontrast jejich vztahu k dechovce a toho, jak k této hudbě přistupuje nejmladší generace. Snímek je součástí první samostatná režijní práce Miloše Formana, filmu KONKURS, který je složen ze dvou hudebních fejetonů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Dechovka patří k věcem, které opravdu nemusím, ale tady ji rozhodně můžu. Jakto, že je tento film takřka o ničem a při tom tak skvostný? Odpověď je zakleta ve slovech nová vlna, dokument, Forman, Vostrčil. A smysl pro vidění toho, co odchází. A odkud to odchází. Druhým rozměrem tohoto dílka je, že slouží jako generačně konfrontační předehra ke Konkursu. Bezprostřední přechod mezi oběma díly je stejně geniální jako pověstná pauza v úvodu Beethovenovy Osudové. ()
Těžká nuda, jejíž účel sice jakž takž chápu, ale nijak mě to nezaujalo, dechovka mě nebere už vůbec (jen při výjimečných příležitostech od určité skupiny), nic mi to nedalo, celkem rychle nejspíš i zapomenu, že jsem to vůbec viděl... Je to československá nová vlna, je to jiné než filmy předtím, ale to automaticky neznamená, že to budu jen kvůli tomu vynášet do nebes. Ono to totiž ani objektivně není moc dobré. Slabé 2* ()
Tradiční začátky Formanovy kariéry spojené s prací s neherci a pohledem do obyčejné společnosti. Prvky, které režiséra provází po celé české období. KDYBY TY MUZIKY NEBYLY je příjemnou návštěvou maloměstské lidové hudby. Škoda jen, že dnes už se podobné zábavy moc nevidí. Nadšené muzikanty, hrající od srdce, všude nahradilo disco z reprobeden. Hlavní oporou filmu je silně expresivní kamera Miroslava Ondříčka a lidová postavička Jana Vostrčila. 60% ()
Dechovečka mým uším vyloženě nevadí, ale celý tento film je prostě úplně trapný. Díky krátké stopáži diváky sice během sledování neprovázejí sebepoškozovací sklony, ale stejně se ve většině případů určitě nudí jako prase. 30 minut člověk sleduje kecy dirigentů, které jsou provázeny sotva průměrnou hudbou. Sem tam vybafne vtípek. Většina stopáže je ovšem totálně o hovně. Ani moc nechápu smysl celého snímku. V mých očích se jedná o zcela zbytečnou sračku. Děj je o nakouknutí do života muzikantů. Vostrčil je fajn, ale hvězdičku za něj nedám. Vůbec mě to jako celek neoslovilo. Pěknější odpádek. ()
Upraveno v květnu 2019. Kdyby ty muziky nebyly okouzlí postupy a vztahy a zaslouží si vyšší hodnocení. Zároveň by díky charakteru formy praktického cvičení byla lepší kvalifikace nepatřičná. Miloš Forman za vydatného přispění Ivana Passera hledal a zkoušel, identifikoval nové trendy, přistoupil k realitě všedního dne s básnickým zasněním a za každé situace si především hrál. Miroslav Ondříček přidává poetizující skladbu kontrastů a harmonie. V hlavní roli je dechovka, ve vedlejší burácející řev rozjařených motocyklů. Největší pozornost upoutá dirigent celoživotní vášně Jan Vostrčil. Dech rozvernosti ho škodolibě srovnává s dirigentem požárníků Františkem Zemanem a penzistou Jindřichem Pravečkem. Z dalších rolí zaujme problémové mládí Václav Blumentál a Vladimír Pucholt. Kdyby ty muziky nebyly jsou poetičtější, než Konkurs, přesto jde stále jen o přípravu a zkoušení. ()
Zajímavosti (6)
- Snímka bola natáčaná na 35 mm zvukovú kameru, ktorú mladým filmárom zapožičalo filmové štúdio Barrandov. (Raccoon.city)
- Film bol natáčaný v Kolíne a Solopyskoch pri Kutnej Hore. (Raccoon.city)
- Neherce Jana Vostrčila, který byl skutečným dirigentem jedné skupiny dechové hudby, objevil náhodně Jan Passer. Jeho přirozené charisma uchvátilo nejen Passera, ale i Miloše Formana, který poté J. Vostrčila obsazoval pravidelně. (mchnk)
Reklama