Konkurs

I přesto, že to je vlastně o ničem, tak díky Formanovu citu pro trapnost to má jakýsi podmanivý náboj, díky kterému jsem se nenudil. Je to asi určené spíše pro pamětníky, kteří si s chutí s nostalgickou slzou v oku postesknou po zlatých starých časech, ale fanoušci pana Formana všech věkových kategorií si tu musí přijít na své. 75% (18.08.2011)

Na Konkursu si cením několika věcí. Napíšu zde alespoň tři. Jednak dokumentuje význam a postavení divadla Semafor v 60. letech, kdy se prostě jednalo o elitní líheň umělců a také jediný protipól "oficiální" kultuře. A nic víc tuto důležitost nesymbolizuje víc, než davy lidí před divadlem, usilující o angažmá v době, kdy neexistovali takové prostředky komunikace jako dnes. Za druhé, opravdu nevím, kde se jedné o hrané záběry a kde o dokumentární, každopádně konkurs samotný vlastně nabízí ve zkratce to samé co dnes různé Superstar, respektive to co je na nich nejlepší (spíš jediné dobré) a to zástupy sebevědomých absolutně nesebektritických exotů, o nichž lze pochybovat, zda jsou vůbec duševně při věci. No a za třetí, i kdyby býval Semafor jen fiktivní divadlo, tak Konkurs pořád obstojí, coby kavlitní krátkometrážní snímek s dějem a pointou. (22.07.2010)

Souhlasím s názory, že Konkurs  je pouhou předzvěstí Formanovy následující legendární (a pro mě zcela geniální) české trilogie Petr-Lásky-Panenka a i kdybych se chtěl podívat na Semafor ve zlaté éře, dal bych radši  přednost Kdyby tisíc klarinetů nebo o rok novějšímu Recitátu. Přesto dostane Konkurs čtyři hvězdy, protože to jsou pořád šedesátá léta a  šedesátkový Semafor a i v tom předcházejícím hudebním čísle Křesadlové s dvěmi dalšimi děvčaty je šedesátkové atmosféry až, až (Ty ji znáš? Neznám, ale je mi protivná. Proč? Mně se líbí. Tak jak zpívá, prosimtě) Možná  jsem jenom byl zklamán, že samotný konkurz s malým k tvoří slabou půlhodinku 78minutového filmu. Co si ty slečny asi myslely, když to později viděly? Každopádně takové natřásání před pány Suchým a Šlitrem má vážně svou hodnotu ve vyobrazení tehdejší situace. Ten závěr je trochu podobný s koncem Platovlásky, kde si Andulka vymyslela chlapce, zde děvčátko úspěch v divadle. Před semaforskou druhou částí má první povídka Kdyby ty muziky nebyly zdlouhavé motorkářské scény, ale v monolozích tří dirigentů už se hodně projevuje ta Formanova touha a schopnost  zachytit autentické momenty života. Zpočátku to možná ještě  není tolik vtipné, ale pak už se začnou objevovat perly. Nehrajeme proto abychom někomu vyrvali slzy, ale příbuzní ať si zapláčou. Zaplatili jsi to.  (31.10.2022)

Prepojením dokumentovanej reality a autorskej fikcie vytvoril študent Miloš Forman svieži produkt, v zábavnosti porovnateľný s Hviezdnou rotou dnešných „má talent/superstar/x-factor“ kreácii, a čo je hlavné, poburujúco vytrhnutý z okov socialistického realizmu. Hoci mi uniká hlavná myšlienka tejto jednohubky a musím uznať, že jeho technické spracovanie je slabé, najmä čo sa postsynchrónu týka, celkom ma to bavilo. S rock and rollom na večné časy a nikdy inak. (6/10) (29.04.2013)

50% - Pěkný úsměvný film o amatérském zpívání se závěrečným konkurzem, proti němuž je SuperStar hadr! Problém této Formanovy prvotiny je však, že neobsahuje žádné konkrétní sdělení, a že stojí a padá s hudbou, která je v něm použita. Tu mám sice rád, ale svým obsahem tento krátký film neutáhne. Od toho by tu měly být jiné věci. …A nejsou. Konkurz je tak pro mě spíše zajímavost předznamenávající pozdější geniální „volbu královny krásy“… (09.04.2007)