Cigán

Jistě, Romové by potřebovali pomocnou ruku „zvenčí“. Otázka je, zda-li do ní spíše nekousnou, než aby ji vlídně stiskli. Na takovou otázku Cigán poskytnout odpověď nedokáže. Snímek tak vyzní spíše naprázdno. Možná měl okleštit rádoby umělecké scény, které filmu nijak neprospívají. Spíše prohlubují onen patos, který z Cigána prýští od první minuty. Je zřejmé, že chtěl snímek Cigán vyvolat alespoň údiv nad tím, jak se žije Romům na Slovensku. Nelze ale údiv srovnávat se soucitem. Lítost nad jejich životem prostě pocítit nemůžete. Každý svého štěstí strůjce (víceméně), tudíž nelze očekávat, že si po zhlédnutí filmu sbalíme batůžky a pojedeme zachraňovat Romy ,jako by to byly na břeh vyvržené velryby. Přečtěte si celou recenzi. (13.07.2011)

Odvážný pokus o osobité zpracování hamletovského sociálního dramatu, středoevropsky experimentálně se vymykající zažitým filmařským stereotypům. To se díky Šulíkově jistotě a čitelnému poetickému režijnímu rukopisu poměrně daří, nedotaženosti scénáře ale ani zvládnutá civilně symbolická rovina nezachrání. Překvapením jsou kvalitní výkony vyrovnaných neherců, na hony vzdálené trapnému přehrávání mnoha dnešních profesionálů. Jakkoliv zúžený vhled do prostředí osady je lepší než u některých dokumentů. Landové v kápích se ovšem vzteky obracejí v buginách. 3-4* (04.06.2012)

veľmi pekný, potrebný film, ktorého jedinou chybou je to, že nešikovne korčuľuje medzi Šulíkovou poetikou a akousi snahou o Dogmu 95- pretože keď sa Šulík snaží o drsnú realistickosť tak je to moc poetické a keď chce byť poetický tak je to zrazu smiešne. 4* dávam za skvelý krok v obsadení nehercov, Godárovu hudbu- ktorá ma dostane aj keby bola v bratislavafilme a veľmi vtipné vykrádanie Hamleta. a OVEĽA viac ako to že či je to pravda alebo nepravda o cigáňoch ako tu niektorý v komentároch píšu, ma trápy fakt (pri všetkej úcte k bratom čechom) že na slovenský film musíme zháňať peniaze z Českého ministerstva kultúry. (18.07.2011)

Smutná ukázka scenáristické roztříštěnosti, jejímž důsledkem je směsný film, který se naoko snaží působit realisticky, ale milerád do sebe vpchá i četná scenáristická klišé a mysteriózní prvky, díky nimž ho nelze brát jako sociální drama nikterak vážně. Aneb není nad deus ex machinu v podobě zesnulého otce a "tradiční" pohovor se záporákem za vesnicí za dohledu pobíhajících pštrosů. Jeden z nejvýznamějších filmů MFFKV? Houbeles, další slovenský film, jenž se sice tváří světově (technicky kvalitní a víceméně nevyhraněná filmařina), ale ve skutečnosti jde jen o lokální frašku (šílené postsynchrony, režijně nezvládnuté časové předěly) zajímavou leda námětem. Velká škoda. (06.07.2011)

Na začiatku som bol veľmi prekvapený. Zjavujúci sa mŕtvy otec? Krásne nájazdy kamery a príjemný ústredný motív? Všetci rozprávajú po rómsky. Až som sa čudoval nad nízkym hodnotením. Potom ale film začal napredovať. Pomaly rozvíjať motívy a motivácie. Snažil sa poukazovať, definovať, meniť a dávať nádej. Snažil sa byť skutočným, krutým, nespravodlivým a dokumentárnym. Chcelo to byť poetické a zároveň tak tvrdé ako realita sama. Bola tu snaha o vytvorenie bezchybného koloritu jednej komunity so všetkým čo k tomu patrím. A aj napriek sympatickému hlavnému hrdinovi, ktorý tiež len dumal a rozmýšľal až mu z toho nakoniec trklo a on sa to celé rozhodol zakončiť artovo, mi bolo všetko čo sa tam dialo strašne jedno. Nechcem tvrdiť, že treba aby sme sa stotožnili. To tam ako tak funguje. Ale dakedy treba aj trocha emócií. Strach z niečoho dramatického je v tomto prípade taký veľký, že najviac ľúto je nám pštrosov a aj to zaujímavé prostredie zanikne, keď tu chýba neha. A takýchto sociálnych a morálnych sônd do rómskej komunity bolo tak veľa, že Šulík nemal možnosť, alebo nechcel byť iným a zaujímavým. Veľké sklamanie. (19.07.2014)