All That Jazz

Film jsem viděl snad čtyřikrát a líbí se mi to čím dál tim víc. Konstatuji, že poprvé jsem se trošku nudil, protože se nejedná o jednovrstevný film. Ale je to filmový skvost, snad nejlepší z Fossovi filmografie. Naprosto geniální Roy Scheider, když ho pozorujete s tou přirostlou cigaretou máte chuť si taky zapálit. Skvělá hudba. Prostě nejlepší muzikál, který opravdu paradoxně ani není muzikálem. 100% (05.02.2006)

Napriek záveru (či práve vďaka nemu) krásne pozitívna a zhovievavá oslava ľudského života v celej jeho rozporuplnosti. Značne autobiograficky ladený muzikál geniálneho Boba Fosseho, ktorý však vďaka priam heroickému výkonu Roya Scheidera ďaleko prekračuje ohraničenosť osobnej spovede. [100%] (08.09.2005)

Překvapivé je, že je to vlastně spíš nemuzikál. Zpívaných a tanečních pasáží je tam (až na závěrečnou část) vlastně pomálu a mnohdy jde jen o "zkoušená" čísla pro muzikál v preprodukci. Stejně tak nejde o příběhový film, podstatnější je tu pocitová stránka. Scheider je tady překvapivě skvělej a skutečně jde o vrchol jeho kariéry. Fosse se svým týmem předvádí skvělý cit pro střih a záběrovou skladbu. (05.08.2018)

Film pohybující se v tanečním rytmu zdaleka nejen jazzu plyne velice svižně, mezi spoustou muzikálových čísel ukáže lesk, dřinu i obrácenou stranu šoubyznysu. A navrch se povznese s tak divokou lehkostí a nadhledem nad tématem umírání, jak jsem to snad ještě neviděl. Neznám osobnost Boba Fosseho natolik, abych byl schopen vnímat údajnou hlubší výpověď autobiografických rysů, viděl jsem však v minulosti z jeho tvorby Lennyho a i tady jsem opět mohl být svědkem nápadité podívané s neotřelým filmovým tvarem mezi divadlem a filmem s využitím scénického i střihového umění... tentokrát navíc v úžasných barvách a s hravým splynutím s muzikálem. Rozhodně bylo co obdivovat v rámci výtvarné, hudební i taneční stránky díla a v mnoha případech jsem v pozitivním slova smyslu žasl nad tou profesionální kreativitou nesoucí se celým filmem, přestože ne všechna taneční vystoupení mi vyloženě imponovala. Zvláště tolik sexuálních motivů během tanečních scén i zákulisního plácání mi tu nesedlo, ač chápu, že to především odráželo posedlost hlavní postavy. Roye Scheidera jsem si v podobném žánru příliš neuměl představit a nakonec musím říct, že snad nikde (kromě Mzdy strachu) mě tolik nezaujal, jako ve zdejším snad životním výkonu. [80%] (01.08.2023)

Napriek niekoľkým zhliadnutým filmom, ktoré zobrazujú ligotavú i odvrátenú stranu showbiznisu, tento na mňa zapôsobil svojou neotrelou originalitou. Našťastie to nebolo o jazze, ktorý by som asi nepredýchal. Hudobno-tanečné čísla, kvôli ktorým je film zaradený ako muzikál som viac-menej pretrpel, pretože ich americkú formu znášam iba v menších dávkach. Ale ten zvyšok, či už išlo o životný výkon Roya Scheidera alebo rýdzo filmové balansovanie medzi realitou a snením, tak ten som obdivoval. A hneď po záverečných titulkoch som si išiel na balkón zapáliť. (13.03.2012)