The Power of Few

Rozhodně to není tak špatné jak říká hodnocení, kdepak. Na druhou stranu to není ani nijak geniální. Zajímavý experiment skrze několik POV charakterů, povinná autonehoda za kterou by byl samotný Iñárritu hrdý, neskutečně krásná Alexa, Tick Tock mučení a nápaditý zvrat na konci, který jsem popravdě nečekal. Na druhou stranu je to vše neskutečně amatérsky natočené, ne všechny příběhy jsou dostatečně zpracované a kriminální zápletka, navíc tak absurdního rázu působí nadbytečně a směšně. Objektivně bych to měl hodnotit třemi hvězdami, jednu však přihodím, třebaže vlastně jen za Kilcherovou a Prenticeho. (24.03.2019)

Takový filmový homerun jsem ještě neviděl. Neberu v potaz, že tvůrci se snažili být, snad i záměrně, v některých scénách brutálně amatérští. Říkám, snad, záměrně. V některých scénách totiž předvádí naopak hodně slušné výkony. To všecko ale na úkor příběhu, který se z různých pohledů snaží představit jednu scénu, která se všemi protne tak, že si to vůbec ani nedokážete představit. Nebo taky ne. No a pak přijde ten brutální odpal, že si až řeknete, že tohle musel natočit snad jenom nějakej blázen. A nebo člověk, kterej moc dobře věděl, co točil. Proto tři hvězdy, protože do hlavy nikomu nevidím, ale pořád tenhle film vnímám jako něco, co už asi nikdy neuvidím. (24.01.2015)

Tak tady asi se svým hodnocením půjdu hodně proti proudu, takhle nízké hodnocení jsem tu teda nečekal. Ale chápu ho, myšlenka klonování Ježíše z Turínského plátna a skutečnost, že závěrečný "mindfuck" není divákovi vůbec vysvětlen, k tomu může být dostatečným důvodem. Na druhou stranu já beru film jako takový zajímavý experiment. Líbilo se mi rozdělení filmu na sekvence různých lidí a jejich pohledu na dění událostí. To sice není úplně originální nápad, ale často se nevidí. Kamera mi trochu připomínala Ayerovu Patrolu, což rozhodně není špatná věc, a vidět Christophera Walkena jako bezdomovce bylo k nezaplacení. Za mě 4*. Haters gonna hate (a přeju jim, aby se taky kousli zevnitř do tváře). (22.11.2013)

Čistá indie amatérčina, ktorá nadväzuje na obľúbené puzzle mozaiky, kde samozrejme nesmie chýbať automobilová nehoda. Čiže nízkorozpočtovejší Amores Perros a na úrovni trebárs 11:14 či Go. Mne tento štýl rozprávania nesmierne sedí, mám rád americkú nezávisláčinu a rád sa pozerám na príbeh z perspektívy viacerých postáv. Tu je ale obohatený o istý originálny prvok, kedy sa veci zrazu začnú dosť nečakane meniť. Čaká nás aj nejaké to morálne posolstvo, ale je podané vkusne bez zbytočnej melodrámy. (24.01.2021)

Multiretrospektivni parakotouly v pribehu nepribehu s mysterioznim nadechem ovsem vypravene reci studenta gymnazia po obrne. Radoby fylozoficke zvatlani obtloustle candy girl, je tak hloupe, ze by se nejedna dementni surikata obesila na vetvy. Forma nebyla spatny napad, ale obsah a jazyk sdeleni byl na urovni homo-bollywood (14.07.2013)