Kapitál

Francouzská trefa do černýho. Film, který naprosto přesvědčivě ukazuje zákulisí nejvyššího byznysu, kde vládne špína, špína a zase jen špína. Gad Elmaleh patří v současnosti mezi největší francouzské hvězdy a zde jasně dokazuje, že právem. Nelíbila se mě dějová osa top modelkou, protože takový pokusy si holčičky mužou zkoušet na nějaký druholigový ňoumy, ale postava Marca byla první liga a byly vykreslena takovým způsobem, že slečinka měla hned poznat, že nenarazila na žadnýho nadrženýho osla, který si nevezme co chce. Naštěstí i tohle bylo ukončenom přijatelným způsobem. Pokud jde o obsah jako takový, film má v sobě napětí, nekompromisnost a hlavně pořadnou řachu reálnosti. (19.10.2013)

Neuvěřitelná pecka aneb Wall Street pro dospělého diváka. Domnívám se, že jen málokdo chce uvažovat nad tím, zda by tohle všechno mohla být pravda. Resp. je ta představa děsivá. Já se té představy nebojím, neboť jsem přesvědčena, že "tohle všechno" v různých podobách pravda je. A pravděpodobně je ještě horší. Jen asi není takhle nahuštěná do jednoho příběhu, osudu. Proto se také celý svět nachází už dlouho v páchnoucích močálech a ještě hodně dlouho se v nich nacházet bude. Bez ohledu na to, co do nás hustí média (a ratingové agentury) horem dolem, věřím tomu, že pravda o celé "krizi" je zobrazena právě zde. V tomto Costa-Gavrasově filmu, kterému uděluji s úctou plné hodnocení. Výkony herců ani nic dalšího komentovat nemůžu, protože jsem filmem naprosto fascinována. (03.01.2014)

Peníze, peníze a zase peníze, o nic jiného přece nejde? A když nám dojdou, chudým sebereme a bohatým přidáme, tak se to přece normálně dělá! Gad Elmaleh exceluje v roli cynického ředitele velké francouzské banky, jehož kariéra vstoupá vzhůru opravdu raketovým tempem a na nějaké soupeře, či protivníky nebere vůbec zřetel. Malinko mi osvětlil, jak to v těchto vysokých kruzích možná chodí, za plat několika miliónů eur za rok. (05.02.2015)

Takto si tu žijeme, my osvietení bankári a majitelia bánk. Kapitál odkrýva masku pokrytectva. Ukazuje správanie sa elít. Rafinované podrazy, náhle výpovede, dôraz na plnenie zjavne nezmyselných príkazov. A paranoja. Drzejší špeh vyhráva. Žiadna vecná odbornosť v riadení ("Čo to vlastne predávame?" pýta sa riaditeľ banky). Rozhodujúce sú manipulatívne hry o ulapenie si priestoru moci plus využívanie revolucionárskych modelov ("Použi Maov model kultúrnej revolúcie", radí riaditeľovi manželka). Ambiciózni ľudia majú zvyčajne inú predstavu o poschodiach vplyvu. A možno sú len neradi, ak ľudia vidia, ako to chodí. Pozn.: Existuje minianalýza zákonom uložených a neustále narastajúcich povinností štátu voči občanovi, čo nepodniká, nepracuje a má spoločnosť na háku. Všetky tieto povinnosti sú sankcionovateľné. Nútia občana žiť ako by bol matrica v stroji. Niektoré priamo prikazujú zaplatiť štátnemu výpalníkovi nezmyselné poplatky aj pri nulovom príjme (zdravotné a sociálne poistenie). Všetko nenápadne prepojené s bankami. Je na to tisíc dôkazov. Ak mi neveríte, skúste len taký mipokus: trvajte na Vašej zákonom umožnenej povinnosti, aby Vám bola mesačná výplata vyplácaná výhradne do vlastných rúk a nebola odvádzaná zamestnávateľom na účet v banke. Skúste to a uvidíte kolotoč. Nárast povinností vyžadovaných štátom od občana od 17. 11. 1989, sústavne narastá. Sústavne narastá od zániku režimu, ktorý podľa rôznych politikov, analytikov a politológov bol neznesiteľne dirigistický a od každého vyžadoval hrozne veľa povinností. Nuž vyžadoval, súhlasím. Len vyžadoval oveľa menej zákonom prikázaných povinností ako dnešná demokracia. Zákonná úprava bankovníckych práv vzrástla s porovnaním s minulým režimom asi o 2000%, čo sa týka len rozsahu úprav. O priznaných právach bánk obsiahnutých v týchto normách radšej nevravím. Dennodenné odrbávanie ľudí bankou a jej mocenskými hráčmi (majiteľmi a ich výkonnými poskokmi) milujúcimi peniaze, ich rast, drzé intrigy, sex a maximálny luxus, je známe hádam každému, len málokto si uvedomuje jeho Božskú trojjedinnosť ("Banka Ťa ojebe trikrát: ako klienta, ako zamestnanca aj ako občana", hovorí ľavičiarky strýko vo filme a riaditeľ banky na to: "On má v dosť veciach vlastne pravdu"). Jednoducho po zrútení bloku štátov, kde výrobné aj pracovné prostriedky vlastnil ústredný výbor strany, dominuje nielen v našom geografickom priestore (bývalé Česko - Slovensko) systém, kde kapitál ovládajú banky. Nenásytne, kruto a dennodenne prznia chudákov, žijúcich v ilúzii nekonečnej slobody. Costa- Gavras pochopil nemožnosť zmeny súčasného stavu. Pochopil, že snahy kritikov budú vždy zadupané večnými hráčmi, občas si uvedomujúcimi dopad svojich konaní, no vždy víťaziacimi kódom mamony - potrebou rozmnožovať množstvá zarobených peňazí a tváriť sa pritom ako intelektuálni guruovia. A pochopil tiež, že iná cesta k zmene ako náhly krach spôsobený nepredvídanou udalosťou (živelná katastrofa, vojnový konflikt, násilná revolúcia) jednoducho nevedie. (03.02.2014)

Výtky předkomentátorů o tezovitosti filmu mají své oprávnění za předpokladu, že v nich přetrvávají iluze o aktuálním stavu vzdělanosti naší doby na této planetě. Být predátorským spekulativním podnikatelem-bankéřem znamená plné, v podstatě workoholické pracovní nasazení doprovázené současnou vědomou rezignací na pozitivní hodnoty a ideály. Ve filmu tuto okolnost naznačuje ženský trojúhelník manželka-manekýna-tvořivá podřízená. Základní mechanismus kasínového kapitalismu je tu zachycen s brutální věcností a oproštěností jdoucí až na kost syžetu i scénáře. Lidé se v tomto soukolí zbytnělé vůle a vlastnického kýče mění v schemata a jen jako schémata v tomto drsném prostředí burzovní džungle mohou přežívat. Není náhodou, že film končí křečí v křeči: hlavní hrdina svůj pomyslný triumf v jedné z virtuálních štvanic vykupuje ztrátou rodiny, vynikající manželky, ale i jednoho z mála podřízených, před nímž (jíž) nemusí předstírat muže bez nervů a který má vzácnou schopnost vidět stejně dobře jako on - popřípadě i lépe - , ovšem z odlišných zorných úhlů mravu i ideálu. Gavrasova tvůrčí metoda, spočívající v propojení úsečně tvarované ideovosti a poetiky akčního filmu, tu slaví jeden ze svých vrcholných úspěchů. (21.10.2013)