Rybí legendy Jakuba Vágnera

Neviděl jsem všechny díly – pár jich ale bylo a nejvíc se mi na tom všem samozřejmě coby vášnivému cestovateli líbila hlavně pestrost vybraných lokalit. Mnohdy jsem Vágnerovi vážně záviděl, protože ta místa byla nádherná. Ryby jsem tam bral jako druhořadou záležitost, ale tak sakra jsme v pořadu o rybách a rybaření, tak jsem se nechal i poučit. (31.12.2019)

Zprvu zajímavý pořad, který vám ale po několika epizodách začne zapáchat rybinou, protože zjistíte, jak je to všechno nahrané. Neustále se dokola opakující šablona: Jedu chytit tuhletu vysněnou rybu, ale je to tuze nebezpečné, zprvu ji nemůžu najít, po delší době ji konečně chytím, ale to není ona, kvůli takové malé rybyčce jsem tu nepřijel a tak další den lovím znovu a ten vysněný kousek vždycky chytím. Přitom stále a za všech okolností zdůrazňuji, jak je to všechno nebezpečné a jde o život. Tipuju, že je to převzaný pořad ze západu, ta americká velkohubost na to přesně sedí. Nejvtipnější byl díl, kde vzal sebou nějakého mongolského průvodce i s manželkou a malým dítětem a opět neustále opakoval, jak je to nebezpečná pouť a můžou je každou chvíli roztrhat vlci, či medvědi - to by totiž musel přiznat, že je zrůda, která kvůli pojebané rybě ohrozila život cizí rodiny, v opačném případě, aby se vyhnul tomuto nařčení, by musel přiznat, že je to nahrané divadýlko. Z deště pod okap, Jakube. Ale jako cestopis hezké. (07.04.2022)

Ten Kuba Vágner je ale pěknej kluk, co, hoši?;-) Škoda že má hlas, jako by mu barakuda posvačila vejce... K rybaření mám lehce schizofrenní postoj: na jednu stranu je to lepší koníček, než nasávat v hospě. Chlap (ženské rybařit nevídám, ty doma uklízejí) mlčky sedí, čučí do vody a za celá ta léta venčení psa kolem rybářských tůní jsem dokonce jednou viděla, že nějaká ryba skočila na špek - měla pět očí, fluoreskující nožičky a chyběly jí rybí prsty, ale takové podružnosti v Ostravě neřešíme! Prostě neškodné hobby, co sem-tam zaplní žaludek. Ovšem v dětství mě rybáři srali, když nám, smradům, nadávali, že házíme kameny do vody (jakkoliv široko daleko neměl nikdo nahozený prut). A ještě víc na kopačku do ohanbí je, když si v zimě odmetete plochu na hokej a druhý den uprostřed najdete vysekanou díru (neoznačenou, bezpečnost především). Odstraníte sníh o kus dál a co myslíte? Druhý den máte uprostřed plochy zase vykutanou lochnu. Tak buď jsou ti rybáři fakt kokoti, nebo se kapři inspirovali krtkama a pro trochu vzduchu udělají cokoliv! Ale zpátky k tomuhle dokumentárnímu cyklu (viděla jsem teda jediný díl). Kubíček do toho dává spoustu emocí a usilí, ale stejně to působí strašně přehrávané pro kamery... a to jeho funění a vzdychání, když mu praskl vlasec a velryba uplavala, to by se dobře uplatnilo pro dabing v pornu! Letmý náhled do jiných kultur je fajn a přírodních scenérií by to chtělo víc. Pár procent přidávám za to, že Kubík ty šupinaté, slizké potvory pouští zpátky do vody. Nicméně být ryba, dám mu ocasem pořádně přes držku a něco mu pěkně sprostě od žáber řeknu! Celkově mám mnohem radši dokumenty, kde neexhibují žádní lidi. 45% (23.11.2011)

Vágner je příkladem toho, jak jít i přes odlišné přání rodičů a další různé překážky za svým snem a z ničeho si vybudovat celosvětovou známost. Přitom i tak zůstal normálním a za svoje výpravy nemůže dostat nic jinýho než pořádný obdiv. No považte, kdo z vás by se kvůli nějaký rybě několikrát skoro nechal zabít nebo snášel několik dní rozmary počasí atd.? Dobrodruh každým coulem. (11.01.2012)

Zábavný dokument/cestopis. Jakub je správně zapálen pro věc a kromě samotných ryb, o kterých se toho příliš nedozvíme se dostaneme do odlehlých koutů planety a poznáme místní obyvatele. Ocenit musím různorodost. Ať už jde Vágner lovit nilského okouna či sibiřskou štiku, vždy to je zajímavé a napínavé. Ale hlavně musím ocenit jeho odvahu a dobrodružného ducha, která se v Čechách jen tak nenajde. (26.03.2014)