Automata

Původně jsem si říkal, co na tomhle filmu může být bulharského. Nakonec jsem ale po shlédnutí filmu zhodnotil, že takové kulisy postkomunistického betonového světa vhodné do postapokalyptického sci-fi, byste hledali v jiných zemích hodně marně. Natočeno zajímavě, odvážně a nápaditě. Onen svět roku 2044 je ztvárněn hodně věrohodně. Horší je to ale s příběhem, u kterého chvilkami nevíte, co se vlastně děje. Víte akorát to, že to má něco společného s roboty a vlastně se utápíte ve scénách, které místy nemají jasných souvislostí. Postupem času se ale nápad ustálí a i když je druhá půlka trošku nudnější, v závěru to vyrovná solidní přestřelkou. Sci-fi je obecně obtížný žánr na natočení a každý zajímavější a dobře natočený kousek by měl stát za respekt. Tento je jeden z nich. (09.01.2018)

Tři hvězdy z milosti, na logiku se tu dost kašle, stejně jako na budování děje, postav. Přesto má (mají?) Automata fajn atmosféru a troufám si říct i jistý konkrétní záměr, který bohužel ztroskotal s chatrným scénářem a vlastně i podivně unylým herectvím. Vrchol filmu a překvapivý úkaz v té šedobéžové slabotě je proslov "hlavního robota bez tlamy", který rozbil stereotyp bezcitnosti robotů a konečně ospravedlnil děravou zápletku. 5/10 (04.04.2015)

Depresivní post-apo sci-fi o tom, že člověk je taková kunda, že i na sklonku vlastní existence nenesne pomyšlení na to, že odkaz lidstva možná dál ponese umělá inteligence, která se vyvinula jako vyšší forma otročících robotů. Asi si řeknete, že něco podobného tu bylo v Terminátorech, Já robot nebo AI - umělá inteligence a do jisté míry by jste měli pravdu. Jenže každý z těchto filmů podává umělou inteligenci v trochu jiném světle a zatímco všechny nabízejí strhující podívánou prakticky od začátku, Automata je velice pozvolná a vyvrcholení přichází prakticky až v samotné závěru. Při dojemném finálním songu jen nevěřícně kroutím hlavou, že jsme ten samý druh, který dokáže tvořit něco tak fantastického, a zároveň ten druh, který vše ničí a žene se do záhuby... (27.11.2014)

Celkem ucházející robotické postapo, zabývající se ohranou myšlenkou, že stroje začaly ignorovat prastaré zákony robotiky a přemýšlejí si i konají po svém. Co zatím je se snaží vyšetřit zaměstnanec robotí provozovny, v tomto případě výborně ztvárněný Banderasem, pro kerého je tahle role celkem netradiční. Příběh sám se nesoustředí na akci, ale spíš na rádoby hlubokomyslné rozjímání o lidstvu, což mu z mého pohledu trochu škodí. Toho filosofování je zkrátka moc. Ale i tak se na to dalo koukat a to díky vydařené atmosféře, povedeným robotům a nakonec i kvůli hereckému obsazení, kdy vedle Banderase pobaví třeba Dylan McDermott v roli hajzla policajta. Lehký nadprůměr, který neurazí. 60% (04.11.2014)

Vizuálně působivá sci-fi ve stylu P. K. Dicka střihlého Asimovem. Trochu kostrbatá příběhová linie o pojišťovákovi, který se nechtě nachomýtne k nevyhnutelné druhové evoluci ve své podstatě nenabízí nic moc nového, ale je to právě ta neotesanost, která zaujme. Banderas hraje velice dobře, ale očividně proti srsti. Atmosféra je někde mezi Blade Runnerem a Elysiem a klidně bych si z téhle neveselé radioaktivní budoucnosti nechal povyprávět něco dalšího. Malinko nadhodnotím, ale opravdu jenom malinko. P.S: Skvěle budovatelské úvodní titulky. (02.11.2014)