Neodvolatelná mise

Zpochybnění stability míru napěchovaného zbraněmi bylo tématem i původního snímku Sydneyho Lumeta "Selhání vyloučeno" z roku 1964, filmu o tom, jak mylný rozkaz nezvratně namíří americký jaderný bombardér na Moskvu. Remake Stephena Frearse je bohatší o zkušenost jaderné katastrofy v Černobylu, která také byla kdysi naprosto "vyloučená", a o závěrečný výčet zemí vlastnící v současnosti jaderný arzenál. Nečekejte nic akčního, ani bombastického. V televizních kulisách nám George Clooney a spol. mluveným slovem předvedou, že hrozba jaderné války může být reálná v jakékoliv době. (30.10.2010)

"Jak může tohle? Co může ale jiného?" Téma studené války, tolikrát přenesené na filmové plátno. Tentokrát tedy ne filmové, ale televizní - a možná to přidává na hodnotě, je to komornější a svým způsobem uvěřitelnější. Nejdřív mě bavilo sledovat, kdo ze slavných se k této skupince, která se snaží odvrátit katastrofu, ještě přidá. Ale pak mě chytil samotný příběh. A černobílá tomu taky sluší. Je to jiné a zajímavé a rozhodně tohle než všechny ty nabubřelé, monstrózní americké popcorn megafilmy. (16.02.2011)

Neodvolatelná mise jako remake Selhání vyloučeno (aneb Fail Safe jako remake Fail-Safe) z roku 1964 rozhodně nezklamal. Divadelně laděný příběh podle novely Cold War od Eugena Burdicka a Harveye Wheelera je látkou velmi poutavou a nadčasovou. Doby studené války jsou pochopitelně pryč, ale jisté napětí a obavy nad hlavami mocností budou vždy. Rozdíly oproti minulé verzi? O třicet minut méně a jiní herci, ale musím jedním dechem dodat, že minimálně na stejné úrovni jako ti předchozí, což je u televizního filmu opravdu nevídané (přesto se třeba Hank Azaria nedokázal dostat na "protivnou úroveň" postavy hrané Walterem Matthauem, z původního filmu. Kratší film, méně času na detaily). Díky oběma argumentům je novější verze jednoznačně přístupnější dnešnímu divákovi a nezapomíná žádný důležitý moment příběhu. Vše není vykresleno tak skvěle a atmosféra možná není tak úžasná jako v původním filmu, ale to nevadí. jediný detail, který mě však zamrzil je konec. U obou filmů je stejný, ale rozdílnost provedení je naprosto zásadní a z původního konce mě mrazí dodnes. Frears však viditelně nechtěl kopírovat už tak velmi podobný film a chtěl ho zakončit trochu jinak, komorněji, s větším důrazem na rodinu (což je mimochodem cítit z celého filmu, klasické americké hodnoty místo mrazivého šoku). Remake hodný svého místa ve filmových archívech a současně ukázka, že i v televizi se dá točit kvalitně. (22.10.2010)

Originální film od Sydneyho Lumeta jsem neviděla, takže nemůžu srovnávat. Fail Safe v režii Stephena Frearse přináší napínavou podívanou, od začátku až do konce natřískanou brilantními dialogy. Z hvězdného obsazení si pro sebe největší prostor krade Richard Dreyfuss v roli amerického prezidenta. Je opravdu výborný. Z těch dalších je tu sympaťák George Clooney, Harvey Keitel či Hank Azaria. Když jsem ho tu viděla, vzpomněla jsem si na jeho roli vědátora Davida v Přátelích:) V určitých momentech jsem ani nedutala a seděla bez hnutí, jak byly dramatické. Jedná se v podstatě o konverzační záležitost, samotný výbuch zde ani neuvidíme. Díky autentičnosti a bezvýchodnosti situaci pro všechny strany je však nakonec i lepší, že neuvidíme, co se stalo "Den poté." (13.08.2016)

Dokonalé retro, vypiplané do detailů včetně matných záběrů z nemnohých exteriérů. Tomu již chyběly jen zaoblené rohy, jež kdysi zkreslovaly televizní kamery. Základem úspěchu je samozřejmě výtečný scénář. I když se zde nesešla herecká první liga, podali zúčastnění výkony této ligy hodné. Neodvolatelná mise se škodolibým úsměvem vytrčila prostředníček na všechny vysokorozpočtové filmy s jejich Cruisy a dokázala, že kvalita filmu rozhodně není úměrná sumě za jeho výrobu utracené. Když jsou špičkové dialogy, dá se takřka za pár dolarů natočit krásná záležitost. (22.12.2022)