Všechny moje lásky

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy Nicka Hornbyho. Stupidní český titul filmu i knihy mimochodem postrádá vtipnost dvojsmyslu ukrytého v původním názvu "High Fidelity". Hornbyho kniha je zábavné a nápadité čtení, kterému nechybí vtip ani dobře odpozorované postřehy ze života třicátníků a jejich milostných vztahů. Je to text, u něhož jsem ocenil jeho literární styl, akcentující duševní život hlavní postavy a vypravěče v jednom, a jeho kontakt se čtenářem, s nímž udržuje intenzivní pouto neustálým proudem řečnických otázek (a dalšími oblíbenými triky). Frearsův film mě naopak nijak zvlášť nenadchnul - vadilo mi herecké obsazení (a nezachránila to ani má oblíbená Catherine Zeta-Jones, která se zde stejně jen mihne v pár záběrech v maličké roli jedné z Robových ex) i přílišné lpění na zachování narativní formy knížky - film lze považovat za skoro až otrockou adaptaci předlohy, a tím pádem v podstatě zbytečnou podívanou, protože neobsahuje nic, co by nebylo v knize - naopak z pochopitelných důvodů postrádá komplexitu Hornbyho románu, včetně řady zábavných introspektivních pasáží hlavní postavy, vyprávěných v ich-formě. Pokud člověk četl knihu, nemá podle mě důvod pouštět si i film - pokud se tedy nechce vystavit zklamání z konfrontace s knižními hrdiny v podání nesympatických herců, tak jako v mém případě. Film podle mě moc neobstojí ani jako samostatný zástupce žánru romantické komedie - není zde nic, co bychom neviděli stokrát jinde, a pokud chováte tento typ filmů v oblibě, snadno najdete výrazně lepší kousky. Mimochodem na celé knize i filmu mě nejvíc zaujala myšlenka obvolávat své ex, aby na nich člověk vyzvídal, v čem udělal kdysi chybu - tohle fakt někdo dělá, nebo jsem jediný, koho děsí představa, že mu po 15 letech zavolá jeho ex s otázkou, proč to tehdy nevyšlo? Myslím, že tohle je ten typ filmů, který notně přiživuje stereotypy a životní sebepojetí určité generace tím, jak vám předhazuje, jak byste měli nebo neměli žít, a to mu osobně nemohu odpustit. Když nad tím nad přemýšlím, je mi tenhle film skoro až protivný - jestliže mi Hornbyho vypravěčský styl přijde velkorysý a velkomyslný k nedokonalosti postav jeho literárního světa, film je jen nefunkčním pokusem převést totéž na plátno, kde to však skřípe a hlavně vyzní o dost jinak - ale to by bylo na dýl. (16.12.2012)

John Cusack neví, co chce, a nepřestane, dokud to nedostane. S výjimkou geniálních vstupů Blacka coby elitářského hudebního fanatika mi to až tak vtipné nepřišlo, s Cusackovou postavou, která zoufale usiluje o návrat milované přítelkyně a přesto se vesele vyspí s jinou, jsem sympatizoval jen omezeně a rozhodně to mohlo být kratší. Taky jsem asi dost nedocenil použitou hudbu, protože můj hudební vkus je někde trochu jinde. Ale možná jsem jen neustál absenci sešněrovaného mustru romantických komedií, kdoví, každopádně jsem se po čase mírně nudil. Kdo viděl Jak na věc, natočené rovněž podle Hornbyho románu, ví co má čekat. (11.11.2006)

Ceskej preklad tohohle filmu je fakt presnej, Cusack tu postupne probere vsechny svoje pritelkyne. Muj nazor na film se behem sledovani filmu pohyboval mezi divnej, originalni a genialni. Nejvetsi problem pro me bylo zvyknout si na Cusackovo promlouvani na kameru, to mi totiz misty dost lezlo na nervy, ale jinak v podstate nemam filmu co vytknout. Akorat mi trosku prislo, ze se film vzdycky pekelne rozjede, ale za chvilku se zasekne a po chvili se zase rozjede, jako kdyz vam mechanika nechce vzit cd. Co se tyce hercu, tak Cusack je tu naprosto dokonalej, lip sem ho snad hrat nevidel, tohle bylo fakt na oskara. Z ostatnich stoji za zminku Tim Robbins a silenej, tentokrat tlustsi nez normalne, Jack Black. Dalsi co se ve filmu povedlo, je hudba, ta byla taky super, i kdyz misty ty hovory o deskach a skupinach byly otravny, protoze jsem nevedel, o cem to mluvi. Taky mi bylo dopredu jasny, jak film dopadne, poslednich zhruba dvacet minut uz filmu krapet dochazi dech. Ale celkove se mi film docela libil, skutecne se jedna o originalni komedii s par skvelejma napadama. (21.01.2007)

Hlavní hrdina je majitel obchodu s vinylovými poklady hudebního průmyslu. Doplňují ho dva prapodivní spolupracovníci, se kterými řeší všeliká úskalí života, hudby a vůbec. Příběh začíná, když mu jeho nynější přítelkyně oznámí, že se s ním rozchází. Všechny mé lásky je velice nápaditý film. Pronikáme do podvědomí hlavního hrdiny a jeho myšlenky a pocity vyřčené nahlas dodávají filmu na zábavnosti a atraktivitě. O to zábavnější je, když se začne probírat svou minulostí a v mysli si sestavuje žebříček pěti nejhorších rozchodů svého života. Skutečně jsem se bavil a myslím, že toto dílko si zaslouží i opakovanou pozornost. 75% (29.06.2016)

Myslím, že na "romantickou komedii" se jedná o dosti povedenou záležitost. Scénáře k tomuhle žánru bývají často velmi tupé. Tady má náš hrdina povahu, chyby i klady, se kterými statečně bojuje. Je myslící bytostí a dokonce se i vyvíjí. John Cusack svého rozkolísaného chlapíka hraje s chutí. Vypráví sice příběh rozchodů se svými bývalkami, ale řeší se tu ta hlavně ta poslední. Je už to tak na světě, že ženská vždycky potřebuje mít pocit, že vztah někam směřuje. Jakmile má pocit, že tomu tak není, uteče. Přitom chlapi si stagnace vztahu, stejně jako náš hrdina, většinou vůbec nevšimnou. Vyhovuje jim to. A náš hrdina je překvapen a trpí ve svém obchodě s gramodeskami, mimojiné nádherném krámku, provázen spoustou příjemné muziky a dvojicí ujetých zaměstanců. Samozřejmě ale zásadní zvraty romanťáku jsou splněny do puntíku, není to art movie, že? Celková filozofie snímku mi dost sedla, i když šlo o mainstream, zaváněly z toho tóny nezávisláku. Příjemné. 80% (06.01.2015)