Baron Archibald Prášil byl šlechticem, který nijak nezanedbával rozvoj populace ve svém panství. Ke svým levobočkům se však choval jako vzorný otec, aspoň co se finančního zabezpečení týče. Měl vzorně vedenou evidenci, a o svých dětech věděl všechno. Byl též vášnivým lovcem, a proto dělal čest svému příjmení, když byla řeč o lovu. Ale když se na zámku objevil mladý muž ve funkci tajemníka, netušil, že čilá dceruška na tatínka šije pěknou boudu...
V 60. letech byl film znovu uveden pod názvem "Když Burian prášil", aby nedocházelo k záměně s filmem "Baron Prášil" z roku 1961 režiséra Karla Zemana. (oficiální text distributora)
Hrabě Kocharowski RULEZZZ! Škoda, že Prášil zapadl mezi ostatní Burianovky, ačkoliv je podle mého názoru nejlepší. Frič, Burian, Nový, Šlégl, Marvan - všichni ve vrcholné formě.
Zřejmě nejlepší komedie klasika Vlasty Buriana. V tomhle filmu se pod vedením Martina Friče spojilo to nejlepší, co československý film a zábavní průmysl vůbec kdy měl... (a cítit je i jasná pudová reakce na okolní dobové ohrožení, právě v období Protektorátu vzniklo nejvíce českých komedií...)
No tenhle film musel nak zapadnout mezi Burianovo znamejsi kousky, protoze jsem ho ted videl poprve, ale musim uznat, ze se jedna o jeden z nejlepsich, co natocil. Navic i kdyz ma Burian par svejch klasickejch vystupu, tak se celkem kroti a tim padem vyniknou ostatni herci, jako Novy nebo Slegr. Jinak film je takova ta klasicka zapletka, kde nekdo nekoho chce, ale cely se to nak zamota, jenze tady se to zamota fakt pekelne a je to hodne vtipny a sem tam padne i naka slusna hlaska. Akorat skoda, ze se to na zaver nak poradne nevysvetli, prislo mi to takovy usekly a taky nak nechapu, co to ma spolecnyho s Prasilem. Dobre sem se bavil, ale na 5* to neni.
"Patočku jste mi tam neměli dávat. Já mám podezření, že ten chlap se narodil namazanej" poznamená noblesně baron Archibald Prášil a začne svými střeleckými výkony rozprašovat asfaltové holuby. Baron zkrátka rád loví, nerad (ale poctivě) alimenty platí a hrozně rád o svých proslulých příhodách zvědavým uším vypráví. Tentokrát však na pobavení publika není zdaleka sám.
Jeden z nejlepších burianovských filmů je současně festivalem nevšedních hereckých výkonů předních dramatických umělců té doby. Některé upoutává hrrrabě Kocharrrovski Čeňka Šlégla, jiné živelné hercovství Marvanovo, další burianovská noblesa vzorné evidence alimentů a náležité svědomitosti při vyplácení těchto nedobrovolných závazků života. Pokud se nemýlím, jednu z největších ploch ve své krátké umělecké dráze tu dostává tragická sestra Lídy Baarové Zorka Janů-Babková a její křehký, i dnes působivý dívčí půvab a nepopiratelný, bouřlivě se rozvíjející talent. Český hraný film má v uchopení a zvládnutí této klasické látky lehkého žánru štěstí na dva Mistry komiky: Buriana a Kopeckého. Je to štěstí nejen naší kinematografie, ale i filmového diváka. Patrně všech žijících a snad i budoucích generací.
Výborné herecké koncerty Vlasty Buriana, Oldřicha Novýho a Čeňka Šlégla ve svých nezapomenutelných rolí. Dále vyzdvihnu dobrou režii, děj, příběh i scénář.
