Když Burian prášil

Roztomilá černobílá komedie, tentokrát s Burianem, který neválcuje všechny okolo, ale komediální talent plnými hrstmi naplňuje také Oldřich Nový. Poměrně maličká role Čeňka Šlégla je nezapomenutelná a komorník, který "že by odešel z hospody už před půlnocí?", v podání Václava Trégla, je prostě klasika. (25.04.2015)

Úžasná komedie, kterou člověk může vidět třebas stokrát a pořád se těší na plno scén, které dodnes neztratily nic ze své vtipnosti - "Hrabě Kocharovski" - "Co máte?" :D Burian prostě byl nejlepší a i když je zde i Oldřich Nový nebo Jaroslav Marvan s Čeňkem Šléglem (jeho dvorní nahrávači), tak před ním se musí neustále sklánět. (24.03.2016)

Baron prášil se pořádně rozjede až v poslední čtvrthodince, která je sice skvělá, ale bohúžel zbytek filmu tak zábavný není. Vlasta Burian má zde méně prostoru a méně komediálních čísel než jsme u jeho komediích zvyklý. Jsou filmy které na jeho komice stojí (třeba Nezlobte dědečka) a ty mám právě nejradši. Protože jeho herečtí kolegové (krom vždycky výborného Šlégla. a Marvana) toho nikdy moc nepředvedou. Ale to je můj subjektivní názor a nikomu ho nevnucuji. Ale výchazí z toho mé pouze průměrné hodnocení a celkový dojem. Burian má totiž málo prostoru a Šlégl s Marvanem se ukážou až nakonci. Všichni ostatní pouze trapně přehrávají a to u mě platí i pro Nového. A ta pravá bláznivá jízda příjde až nakonci. Do té doby mě pobavilo pouze pár klasicky Burianovských vtipů a jinak skoro nic. Je to za slabší 3. Až budu příště vybírat nějáký film s Vlastou, pokusím se sáhnout po lepším. (08.10.2016)

Upraveno v červnu 2020. Baron Prášil, film Martina Friče na základě divadelní hry Rudolfa Kautského, je českou variací na Shakespearovu Komedii plnou omylů. K parodickému vytržení melodramatické potřeby se přidává malé škádlení intimními a pečlivě tajenými hříchy soukromých životů a klaunova exhibice s tělesnou ekvilibristikou a cirkusovými triky. To parodické rozohnění se jízlivým tónem vyrovnává s pokrytectvím, nerozčiluje se, ale kreslí jiskry a vášeň na porcelánové okraje talířů. Pohonem dynamického pohybu je soustřední všech souběhů událostí do jednoho okamžiku a zmatení z nevyřčeného, či nedopovězeného. Hlavním prostředkem klaunovy zábavy je Jan Maria Archibald Prášil (přesvědčivý Vlasta Burian), baron s uhlazeným způsobem života. Hříchy z mládí jsou pečlivě zaevidované, přesto se situace pro svou nepřehlednost zvrhává v klaunovu žádostivost a opatrné klení. Hlavní ženskou postavou je Olga (zajímavá Meda Valentová), baronka a počestná choť Archibaldova. Tajemství mládí se přihlásilo výčitkou svědomí, tu následuje nedokonalá snaha o vyrovnání se s nitrem. Důležitou postavou je Arnošt Benda (velmi příjemný Oldřich Nový), nový tajemník barona Prášila. Jeho soukromé tajemství se připravuje k nesmělému přiznání, ale silná koncentrace hříchů vytváří obtížně překonatelnou hradbu omylů a zmatení. Významnou postavou je Karla (příjemná Zorka Janů), komtesa a baronova čerstvě dospělá dcera. Bezstarostnost dívčina tajemství je znenadání zastrašena a zmatena příliš vysokou intenzitou hromadného napravování pradávných hříchů mládí. Výraznou postavou je Ronald (zajímavý František Roland), vždy spolehlivý a dlouhá léta věrný a za každé situace diskrétní komorník barona Prášila v jeho poklescích a nepřístojnostech. K výraznějším postavám patří také Ema Lindová (příjemná Anna Steimarová), Olžina kamarádka v neschopnosti odjezdu. Nevyřčená tajemství ponoukají zvědavost, proto se snaží vytrvat až do samotného konce. Nepřehlédnutelnou postavou je Bohdan Kocharowski (velmi zajímavý Čeněk Šlégl), hrabě s dávným tajemstvím a toužebným přáním otcovského práva. Z dalších rolí: Arnoštův zaskočený tatínek Bedřich Emanuel Benda (Jaroslav Marvan), Arnoštova matka v náhlém záchvatu podezření Marie Bendová, rozená Šulcová (Ella Nollová), ochotný hostinský Na zámecké (Theodor Pištěk), úslužný číšník Na zámecké (František Filipovský), či opilec z baronské milosti a lesník Patočka (Václav Trégl). Fričův Baron Prášil je plný živelné energie, parodického koketování a klaunského trumfování. Patří k těm lepším kusům kabaretního komika Vlasty Buriana. (15.08.2011)

Film akoby sa celú prvú polovicu skladal z dvoch filmov. Jeden burianovský, kde si hraje Burian sám pre seba so svojimi poľovníckymi historkami o jeleňovi a višni a svojráznymi hudobnými číslami a druhý film normálny s výbornými hercami a obstojným príbehom o komplikovaných rodinných vzťahoch. Našťastie sa to ku koncu spojí, trápne fóry sa vytratia a môžem to považovať za priemernú veselohru minulých čias. (14.05.2014)