Když Burian prášil

Jeden ze slabších Burianových filmů. Pouze několik málo scén lze označit za vtipné, ovšem mezi nimi se člověk těžce nudí. Zaujalo mě dekadentní, hodně lechtivé vyznění snímku. Každý druhý tam má nemanželské děti a nepociťuje kvůli tomu k partnerovi žádné výčitky svědomí, vyskytuje se zde domnělá láska mladého muže ke starší ženě (ve skutečnosti byl Nový jen o rok mladší než Valentová), Nový s kapku úchylným úsměvem klidně vykládá, jak sál mateřské mléko... tak to jsem taky slyšet nemusel. A on navíc svůj vztah k Zorce silně a celkem nechutným způsobem přehrává, to jejich pusinkování... Mimochodem, scéna s parohy ze sádry je obšlehnuta z Jerome Klapka Jeromových Třech mužích ve člunu, pravda, tam se jednalo o rybu. (08.02.2014)

Ačkoliv jsem původně byl k tomuto filmu o něco více kritický, nyní po opětovném shlédnutí s delším časovým odstupem musím přiznat, že má něco do sebe. Celkově vzato působí toto dílo velmi zábavně nejen Burianovými hláškami v podobě "alimentačního" diáře či komentářů nejen na svou nezvanou dámskou návštěvu, ale i výbornými výkony jeho tradičních přihrávačů pánů Marvana, Šlégla či Trégla, díky kterým jsou filmy našeho komika století většinou na vysoké úrovni. (28.04.2011)

"Pane, jste vy vůbec svobodný?" "Já? No...samozřejmě, že...ano." Prásk! "Pane, vy jste ženat!" "Ehm...ano, a kdo vám to řekl?" "Ten talíř." Meganaivita našich starých filmů je v některých okamžicích skoro až neuvěřitelná, ale já jsem ten poslední komu by to vadilo a historky z lesa vyprávěné baronem Prášilem Burianem o tom, jak se nechal v lese sežret medveděm si poslechnu klidně znova. (21.04.2008)

Jeden z nejlepších burianovských filmů je současně festivalem nevšedních hereckých výkonů předních dramatických umělců té doby. Některé upoutává hrrrabě Kocharrrovski Čeňka Šlégla, jiné živelné hercovství Marvanovo, další burianovská noblesa vzorné evidence alimentů a náležité svědomitosti při vyplácení těchto nedobrovolných závazků života; skvělou práci odvádí i Oldřich Nový. Pokud se nemýlím, jednu z největších ploch ve své krátké umělecké dráze tu dostává tragická sestra Lídy Baarové Zorka Janů-Babková a její křehký, i dnes působivý dívčí půvab a nepopiratelný, bouřlivě se rozvíjející talent. Český hraný film má v uchopení a zvládnutí této klasické látky lehkého žánru štěstí na dva Mistry komiky: Buriana a Kopeckého. Je to štěstí nejen naší kinematografie, ale i filmového diváka. Patrně všech žijících a snad i budoucích generací. (27.08.2007)

Komédia, ktorá začne byť naozaj vtipná až ku koncu, keď sa vyjasňujú rodinné vzťahy. Tá časť je výborná. Dovtedy ten situačný humor veľmi nefunguje, dokonca opakovanie tých istých kvázi-vtipných situácii je až otravné. Opakovaný návrat nechceného hosťa (Ema), opakovaný pád z koňa, opakované pády tanierov, opakované nedorozumenia pri vyznaní lásky, či Burianove typické exhibičné predstavenia (napodobňovanie hudobných nástrojov), nič z toho vtipné veľmi nie je. Zaujímavosťou je, že ide o jediný film, v ktorom hrajú spolu Burian a Nový. Takže Nový, inak predstaviteľ hlavných rolí, tu má menej priestoru ako v iných jeho filmoch. Marvan sa dokonca objaví až na konci filmu, ale stojí to za to, vtedy je film najvtipnejší. Aj keď to, že hraje otca Novému, ktorý je od neho starší, pôsobí nechcene komicky. Nový bol schopný hrať puberťákov aj v 50-ke. Výborná, veľmi zábavná postava bol ešte gróf Kocharowski, ktorý sa tiež žiaľ objaví až na konci filmu. (14.08.2021)