Svatá čtveřice

Priznajte sa, kto si tie sračky od Viewegha kupuje? Zatiaľ čo dielo, to skutočný kumšt úrovne fekálnej. Ale sa dobre predáva, tak musíme o tom natočiť filmy. Tak si pod svoje krídla zobral tento film upadajúci režisér a prehovoril k natáčaniu pár upadajúcich hercov. Aby som bol presný, nie pár, ale rovno dva páry. Vzhľadom na rovnicu Viewegh+ Hřebejk+ skrachovanci= Odpad! (24.12.2015)

Budu tenhle film brát jen v tom případě, když se Hřebejk přizná, že si tenhle film natočil jenom proto, aby si ho natočil a občas ho vrazil sem tam do nějakého klubového kina. Jinak je to obrovská past na diváka. Takový nápad nejenom, že si nezaslouží filmové zpracování, ale ještě k tomu si nemyslím, že by měl mít nějakou výraznější vypovídající hodnotu. Viewegh se tu krásně ukázal, co má v hlavě, když se rozhodl napsat svůj první scénář právě na tohle téma. No a já musím říct, že pokud i následující jeho nápady budou podobnou formou, tak je to moje poslední setkání s ním. (01.11.2013)

Nerozpracovaná bakalářská historka, opakující nejotravnější kameňákové stereotypy české sexuality (usínání, válení hrochů, nuda, přehrávaná trapnost) a směřující k morální i významové bezobsažnosti Poledňákové a jakési pseudo-masturbační fantazii bez fantazie (splněný sen o čtyřce, která vyléčí nudu manželství, přičemž film naprosto selhává v byť jen naznačení toho, co tak rajcovního se mezi hrdiny stane). Film je otevřenější, ale jen co se nahoty týče, jinak úzkostlivě zůstává věrný "komickému" principu, nic kousavého, humorně trapného nebo smyslného tu nenajdeme. Hřebejka je mi skoro líto, jak pracně se snaží špatně vystavěnou historku zachránit svým štědrým lyrismem, který je opět nic neříkající, místy se dokonce zcela míjí se smyslem Vieweghovy lechtivé povídky (scéna s propadlým kostelem). Závěr je bezzubý a jen podtrhuje impotenci českého filmu ve vztahu k erotickým a intimním tématům, které se tu filmařům pod rukama mění v chcípácké, nezáživné a krotké lascivnosti bez náznaku ostří i jiného než prvoplánového humoru - vděčný smích publika, když postavy po mučivě natahovaných sadách exotických pohlednic z Karibiku konečně někam běží a jedna upadne (opakovaně), je věrným barometrem stavu žánru. (23.08.2012)

Telenoveloidní příběh o různých formách lidského přátelství aneb Pohodička pohoda. 1) Mám rád pohádky. Mám rád pohodu a klídek. Rád sleduji pozitivní emoce, byť zde jsou poněkud vieweghovsko-hřebejkovsky barvotiskové. Mám už plné zuby filmů, v nichž se vraždí, útočí, střílí, ničí, znásilňuje, ubližuje. Proto se mi Svatá čtveřice líbí. 2) Nejvíce mě na filmu nezaujala sexuální výměna partnerek, byť je podána s nebývalou něžností a citlivostí, ba ani roztomilý, i když předvídaný, závěrečný vtip (pointa to zřejmě není). Nejhezčí bylo přátelství obou rodin, každodenní život ve spolupráci blížící se až jakési komuně. Tito lidé prostě mezi sebou plot nestrpí, i když jsou jediní, kdo ho v ulici nemají. 3) 50letý Michal Viewegh napsal scénář, který 45letý Jan Hřebejk pěkně zrežíroval a a po britském zámořském území Turks a Caicos se proháněl mj. už 46letý Jiří Langmajer, kterému to, až na příšerný knír, opět moc slušelo. (15.11.2013)

V mých očích velmi nepovedený film, a to po všech stránkách. Příliš mnoho hluchých míst vyplňovaných kdečím. Herecké výkony nulové, nenápaditá kamera, mizerný scénář. Od mého hodnocení „odpad!“ film zachránily dialogy, které mi přišly jako opravdu ze života. Jsem přesvědčen, že tento film už nikdy dobrovolně nespatřím. (07.02.2014)