Ip Man 3

Třetí pokračování Ip Mana dostalo nakládačku v podobě výměny režiséra a scenáristy. A je to vidět. Příběh nedává ani elementární smysl a vypadá to, jako by se u něho střídali líní scenáristi jako na běžícím pásu. Ip Man bojuje v první půlce se zvůlí "amerického imperialisty" v podobě Mike Tysona, který touží (proč proboha?) po získání budovy místní školy. Mistr a jeho žáci ji s pomocí tajemného drožkáře brání... tedy až do doby, kdy ji neubrání. Pak už najednou škola nikoho nezajímá a po jednom nedokončeném zápase zmizí ze scény i padouch Tyson. Drožkář mezitím zmlátí Ip Manova kamaráda, aniž by se kdo dozvěděl o tom, kdo byl pachatelem, což ale ve výsledku taky nikoho nezajímá. Žena hlavního protagonisty totiž dostane rakovinu a jako poslední přání si - zcela v rozporu s dosavadním odporem k bojovým uměním - přeje, aby její manžel přijal výzvu na souboj od drožkáře. A pak to skončí. Bohudík. Pokud je něčím třetí díl zajímavý, tak je to plné přiznání propagandistického záměru celé série. V prvním díle to ještě není tak vidět, protože místnímu divákovi chybí kontext, ale Ip Manův životopis je přiohnut, aby se stal symbolem boje proti japonské válečné okupaci. Z druhého dílu to čouhá o něco zřetelněji, neboť hlavním protivníkem hrdiny (a tedy i čínského lidu, sic!) je britský boxer v době koloniální nadvlády. Ovšem ve třetím díle se už nešetří slovy jako "americký ďábel", takže ideologická masáž může propuknout naplno. Samozřejmě bojová choreografie s Donniem Yenem v čele (mimochodem jediným opravdu slušným hercem celého snímku) je pořád skvělá, což je ale taky jediný důvod, proč tomuhle kousku věnovat pozornost. (04.01.2017)

Důstojné pokračování příběhů o Ip Manovi, už kvůli vynikající choreografii soubojů bych se vůbec nezlobil kdyby Donnie Yen pokračoval až do Ip Manova konce. Jen ta kamera by při nich mohla víc poletovat prostorem - připomíná mi to staré americké muzikály, které také stály spíš na pečlivě choreograficky zpracovaných vystoupeních, než na dynamice záběrování. Dělat souboje na dlouhé záběry je samozřejmě nutné, to je to kde pohoří většina amerických akčních filmů, ale pořádně pohybovat s kamerou při kung fu akci uměli snad jen sourozenci Wachowští. Jinak se příběh rámcuje v první půli obligátním bitkařením s gangy placenými ze západu - čínský nacionální motiv nemůže chybět (a co na tom že reálný Ip Man byl antikomunista), a v druhé půli vztahem hlavního hrdiny a jeho dlouho zanedbávané umírající ženy. Kýč je to mocný, ale neruší nijak závratně. 7/10 (09.08.2018)

Poslední díl životopisného filmu legendárního mistra kung-fu stylu Wing Chun je za námi. Sága se uzavřela a je dobojováno. Poslední úder padnul a Ip Man je stále králem ve svém stylu. Ne tak ale na plátně. Ip Man čelí nejen hongkongskému gangu, ale musí se vypořádat rovněž s vlastním rodinným životem. Ve městě protkaném korupcí, ve kterém se ho zároveň neustále pokouší konfrontovat konkurenční mistr Wing Chun, to však nemá jednoduché. Nic proti Donnie Yenovi (úplnou náhodou ho uvidíme s již dnes zmíněným Mads Mikkelsenem ve Star Wars: Rogue One), ten chlap se opět perfektně zhostil své životní role. Choreografie bojů a jeho vyjádření životního stylu je jako vždy na nebeské úrovni. Dokonce zaskočil i bývalý boxer Mike Tyson v roli šéfa gangu. Hereckýho umu a rétoriky moc nepobral, ale rozdávat rány umí pořád hodně dobře. Jeho střet s Donniem byl vrcholem filmu. Co mi ale nesedělo tak dramatická vložka filmu. Ip řeší rodinné problémy a na ty já nikdy nebyl. Ve finále to chytne za srdíčko, ale nemuselo se s tím tak přehánět. Technicky se nedá nic vytknout. Hezká atmosféra dobového Hong Kongu, kostýmy super, kamera byla tam, kde padla rána, žádný zmatky. Završení pětidílné trilogie (WTF) se teda povedlo na lepší dvojku. Nebál bych se ale Donnieho um zapojit jinde. Třeba v Raid 3, kde by se mohl potkat Iko Uwais, Donnie Yen a Tony Jaa. To bych asi už nezvládl. 4* a.k.a 80% (15.03.2016)

Muž Internetového Protokolu je zpět, zase je to ten katalogový správňák, slušňák, pyjonýr a citlivouš, nemít ve scénáři manželku a malého makaka, řekl bych, že i panic, ochránce slabých a utlačovaných, vdov a sirotků, osvoboditel Hongkongu, Číny a nejspíš i Asie, specialista na boj tři sta patnáct na jednoho a mistr bojového umění Wůl Chum, s jehož nejúčinnější technikou jste schopni úplně nejrychleji ze všech během pěti vteřin ochmatat rachitickýma ručičkama i celou stoosmdesáticentimetrovou kozatou bloncku. Jeho ukrutnými soupeři jsou tentokrát nejprve lobotomizovaný huhňavý lidoop Michal, který rozhodně nemá ve filmu co dělat, měl by být držen výhradně za elektrickým ohradníkem v Zoo a pravidelně masírován obuškem na dobytek, a poté jiný opičák, co jako obvykle tvrdí, že „mé kungfu je lepší než tvé kungfu“. A nebyl by to náš hrdinný Ípéčko, kdyby sebevědomě neomacal Míšu až k chichotání, nepředvedl tomu Chum Yak Pukovi, že jeho kungfu je prostě to nejlepší z celé tlupy kočkodanů, a pak za bouřlivého potlesku kompletního Dálného východu hrdě neodkráčel do do-dža mazlíčkovat se s dřevěným paňácou se třemi dildy. Tudíž spatříte sice hezky natočený, avšak polodebilní čínský kýč, dosud nejidiotštější z celé série IP telenovel, který však některé zdejší husté experty v Gájkidu dohnal svou „reálností“ až k slzičkám. No jediti! (13.03.2016)

I v tomto pokračování nechybí souboje jeden na jednoho nebo proti početné převaze. Akční režii dělal Yuen Woo-Ping. Příběh se odehrává v roce 1959 a to bylo Ip Manovi (narozen 1. 10. 1893 - zemřel 2. 12.1972 ve věku 79 let) 66 let. Konzultanty na Wing Chun byli Ipovi synové Ip Ching (nar. 1936) a Ip Chun (nar. 31.7.1924). Mezi top souboje patří Ip Manův střet s thajským boxerem (Sarut Khanwilai ) ve výtahu a na schodišti. Mike Tyson (Frank) je boxer a dostal přesně takový prostor, který maximálně využil. Cheung Tin-chi (Zhang Jin / Max Zhang), který o sobě prohlašuje, že reprezentuje autentické Wing Chun, je Ip Manovi ve finále rovnoceným soupeřem. Danny Chan Kwok-Kwan se jako Siu Long / Bruce Lee objeví pouze ve dvou krátkých scénách a k dovyprávění by to chtělo čtvrtý film. (26.03.2016)