Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Druhé zpracování legendárního příběhu o slovenském lidovém hrdinovi s výrazným výkonem Pal'o Bielika v titulní roli Jury, který po návratu ze studií nenajde doma otce ani matku. Dovídá se, že otec byl ubit ve vězení. Odchází do hor, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Martin Frič získal za tento film čs. filmovou cenu za rok 1936 a Ferdinand Pečenka cenu za nejlepší fotografii. JÁNOŠÍK byl příznivě pčijat mezinárodní filmovou kritikou při svém uvedení na benátském Biennale a ještě v témže roce byl prodán do 32 států jako jediný čs. film z celého období první republiky, který úspěšně pronikl do všech velkých evropských i mimoevropských zemí. V Jánošíkovi lze jak po stránce umělecké, tak i po ekonomicko - výrobní spatřovat ojedinělý pokus o realizaci v pravém slova smyslu československého filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (79)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Druhé filmové spracovanie Jánošíka má nápad, humor, spád aj serióznych hercov. Podanie je síce ešte v duchu doby teatrálne, ale to filmu nemožno vyčítať. Chvíľu som mal pocit, že ide o hudobné pásmo, no vyvinulo sa to vždy do slušnej pointy. Rovnako ako dnes, páni sa bavia na veľkých hostinách a chudoba po krčmách, čo sa Jánošíkovej družine stane osudným. Scéna dolapenia je výborná, možno až prirýchla, strih je šialený, treba si dávať pozor na detaily v rýchlom slede. Nechýba odzemok pod šibenicou a záverečný výkrik, ktorý sa časom naplní, a nikdy sa nikomu nepodarí zabiť Jánošíka v nás. –––– Takých Jankov po chalupách rodí sa na tisíce. I vyrastú a pomstia seba i nás. A po nás prídu iní a budú sa biť za slobodu ľudí. –––– P.S. A Lima by po slovensky písať naozaj nemal, pretože z desiatich slov sú len dve správne a obidve slová sú "si". ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Frič stříhá stejně energicky, jako Juro rube proradné pandúry. Na dlouhé proslovy a nečernobílou charakterizaci postav nezbývá čas. Patrný je na tomto přímočarém zpracování jánošíkovského mýtu vliv sovětských montážníků (nepřímý) i etnografického dokumentaristy Karla Plicky (přímý). Lidé, zvyky, tradice a rituály, velká gesta, rázné činy a silný nacionalistický akcent. I po téměř osmdesáti letech stále živé a působivé, nejen díky libému vzhledu a sebevědomému projevu Paľa Bielika, v jehož podání mi přišlo jako ta nejpřirozenější věc pod terchovským sluncem, když začal tváří tvář bolestivé smrti málem break dancovat. 75% Zajímavé komentáře: Ony, Marthos, tomtomtoma ()

Reklama

janek85 

všechny recenze uživatele

Silně dramatický, místy volnější příběh. Od začátku filmu přetrvávaly napjaté scény, středem místy zajímavé a koncem silně dramatické až dojemné. Výkony herců byly kvalitní, nadchlo mne, že v jedné scéně se objevil Jaroslav Marvan. Hráli tam jak čeští herci, tak i slovenští. Atmosféra celého filmu byla napínavá, tajemná. Jánošík se mi moc líbil. Tady u tohoto filmu, kdyby šlo, bych dal 4,5*, jenže to nejde, tak se musím přiklonit k 5*, pač je to slovenský film, kdyby to byl film z jiné země, tak 4*. 84% ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Film je to slabý aj na svoju dobu, Martin Frič nebol typom režiséra pre takúto látku. Akčné scény sú síce zábavné dodnes, príbeh sám však deravý ako rešeto, akoby každú scénu vymysleli tesne predtým, než sa spustila kamera... baladické momenty než aby dotvárali, působia v tomto guláši rušivo... najzaujímavejším tak zostáva fakt, že Jánošíkov ľud tu týrajú a zbedačujú MAĎARSKÍ šľachtici, jeho samého potom zradí stará CIGÁNKA... ups! ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Po prvních dvaceti minutách jsem byl zklamaný, špatné výkony herců, nic moc režie ani scénář. Později sice děj trochu vygradoval, herci už tak nepřehrávali a hlavní hrdina se mi začal zamlouvat, jenže to už přicházel konec. Bohužel, tento film na mě příliš nezapůsobil. Zhlédnout ho je sice povinnost, ale stačí jednou, více fakt ne. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (35)

  • Martin Frič získal v roce 1936 za režii filmu čestnou Cenu ministra průmyslu, obchodu a živností. (Marthos)
  • Štefan Hoza vo svojej knihe "Ja svoje srdce dám" spomína: "Ak som už pri Hašlerovi, nedá mi nespomenúť na naše stretnutie v Bratislave, keď sa chystalo nakrúcanie filmu Jánošík v réžii Martina Friča a v hlavnej úlohe s Paľom Bielikom. Do Bratislavy prišli vtedy Karel Hašler, Jiří Mahen, podľa jeho divadelnej hry sa mal film nakrúcať, a Karel Plicka ako poradca. Prechádzali sme sa starým mestom - Vydricou, kde hľadali pre film súce exteriéry. Najviac sa im pozdávali staré zemianske domy na Žižkovej ulici. Hašlerovi nesmierne imponovalo, že ho tunajší ľudia poznali, ba aj oslovovali, spomínajúc, v akom filme ho videli. Mahen bol mlčanlivý a ustavične si poťahoval zo svojej cigárky a Karel Plicka kráčal mlčky so svojím 'verným fotoaparátom'." (Šuplík)
  • Natáčení probíhalo v Bratislavě, Poddolině, Obšívance, Terchovej, Levoči, na zámku Milotice a v obci Štefanová. (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno