Kristian

Uživatel Oskar to napsal přesně. Zápletka je dobře a přelomově poskládaná. Mohli bychom nejprve vidět nesmělého úředníčka, kterého teprve napadne se z nudy vydávat za významného gentlemana, ale to bychom pořád čekali, kdy udělá malér a snová atmosféra by byla pryč. Stejně jako ta neposkrvěná nálada úniku z reality, která  je zde ukázana jako vzrušující slast, ale je i potestána a nakonec vše dopadne, jak má. Takže i když mám osobně trošku problém s energickou Natašou Gollovou v roli manželky, od které je potřeba utíkat, tak ta závěrečná krásná scéna to dokonale vynahradí. Ostatně jestli je zase nějaký film, kde mi příjde, že Adina Mandlová není jen pěkná, ale i hraje, tak bych řekl, že tady a té roli terperamentní Zuzany dává dokonce opravdu šťávu. Herectví Oldřicha Nového je uvizlé ve své době, ale moc pěkně. Nese všechny znaky poctivého staromilectví a oboje polohy (Kristiána, úředníka Nováka) dokázal zdařile odlišit a tato role mu prostě patří, takže ten je úplně bez debat. K tomu si připočtěme pěknou salónní atmosféru, legendární hlášku ,,Zavřete oči´´ a šlágr Jen pro ten dnešní den, který si sám rád často pustím a musím říct, že Kristián fakt patří k oblasti pamětnickým filmům k tomu nejlepšímu a pokud to nestačí na pět hvězd, tak na poctivé čtyři určitě. Tak díky a já odcházím..komentovat ještě včerejší velkou předsilvestrou projekci. (31.12.2019)

Na prvorepublikových filmech je úžasná ta uvolněná atmosféra, kterou jsou veškeré snímky prodchnuty a ani Kristián není výjimkou. Oldřich Nový si střihl bezvadnou dvojitou roli, kdy má v každé jednu holku a jeden život, což mělo samozřejmě za následek eskapádu veselých situací. Znovu to asi vidět nemusím, ale jednou to bylo fajn. 75% (13.07.2017)

Narozdíl od Krále Komiků, který mě nikdy nerozesmál, obdivuju Nového, protože byl narozdíl od úporného krále komiků přirozeně vtipnej, ironickej a sebeironickej, takže pro mě byl král Olda. Američani mají Casablancu, Češi maj Kristiána. Vlastně češi maj spíš Jágra, ale ve filmovym světě by to byl ten Kristián. (13.04.2009)

Klasika naší kinematografie s legendárním Oldřichem Novým v hlavní roli muže se dvěma tvářemi. O ději netřeba psát, spíše bych poukázal na to, že film je starý téměř sedmdesát let, viděl jsem ho mnohokrát, má velmi mnoho dalších "věrných" diváků a především dokáže stále velmi příjemně a kultivovaně pobavit. Kolik takových filmů znáte? (29.12.2008)

Jaké jsou to cigarety? – Poslední vzpomínka z mé egyptské cesty. Vzpomínám si jasně na ten okamžik, kdy jsem si je kupoval v Cairu. Byla tropická noc, palmy šuměly, moře zpívalo svou ukolébávající píseň, cikády toužily po svém bledém milenci měsíci a noc voněla skořicí a kávou. A nad tím vším vznášel se tichý nápěv moslemínovy písně z nedalekého minaretu...mmm...mmm... Je tomu již neuvěřitelných sedmdesát let, kdy se v pražských biografech poprvé ozval vemlouvavý hlas tajemného pana Kristiana, který s nonšalancí sobě vlastní okouzluje jednou v měsíci nádherné dámy v Orientbaru. Film se tehdy stal událostí číslo jedna, opravdovou legendou, ikonou své doby. Základem každého úspěchu je ovšem námět. V tomto případě se o něj postarala stejnojmenná bulvární hra francouzského dramatika Yvana Noé, která sklidila značný úspěch již v polovině třicátých let na prknech vinohradské scény. Je tedy logické, že po ní o pár let později, na úsvitu války, sáhl režisér Mac Frič. Došlo k výrazným změnám, postavy i prostředí byly přizpůsobeny nové, moderní době a příběh, jakkoli originální, získal zcela osobitou, nadčasovou tvář. A konečně, když se řekne Kristian, ozve se okamžitě jméno Oldřicha Nového. Jedinečný představitel světáckého bonvivána i zakřiknutého domáckého úředníčka stvořil ze svého obyčejného človíčka toužícího po tom vzepřít se nalajnovanému všednímu životu univerzální symbol lidské touhy po dokonalosti a štěstí. Vynikající jsou tu ale také všichni ostatní: okouzlující a duchaplná Mandlová, která povýšila svůj zavedený typ na inspirativní portrét ženské rafinovanosti a smyslnosti zároveň, Gollová, jejíž zakřiknutá ženuška snad poprvé upozorňuje na velký komediální talent této vbrzku populární herečky, Marvan, Šlégl, jehož opakující se etuda se ztraceným kapesníček vešla v nesmrtelnou známost, i Jára Kohout v roli, která jej do jisté míry rehabilituje jakožto komika s nezanedbatelným potenciálem. Kristian prostřednictvím luxusních barů, přepychových toalet a moderních bytových interiérů důstojně a s velkou elegancí uzavírá právě skončenou éru prvorepublikového filmu. Velkou, nezapomenutelnou, omamnou svou vřelostí, půvabem i smyslem pro humor. Budiž to řečeno s uznáním a úctou. (03.10.2008)