Nejlepší ženská mého života

Vzhledem k tomu, že to natočil Martin Frič, musím být na film přísnější, protože tahle satira se nijak zvlášť nepovedla. Možná léty trošku taky vyčpěla, dnes se krade jinak, záludněji. Přestože jde o satiru, neměla scénáři ujet základní záležitost s předáváním tržeb na poště. To se opravdu kdysi takhle hotovost předávala? A všude se dávaly jen stokoruny? Vím, o tohle ve filmu nešlo, ale i satira by měla vypadat hodnověrněji. Jiří Sovák ovšem sehrál svoji úlohu podvodníka začátečníka velmi dobře, ono to dle postelové scény na začátku taky vypadalo nadějněji, ,ale sledovat dlouhé scény přebírání a razítkování bankovek, to bylo i na mne trochu moc. (08.04.2016)

"Se slušností nejvíc pokradeš." Jiří Sovák má plán na loupež století (jak tomu alespoň říká jeho vnitřní hlas). Mazaný scénář Jaroslava Dietla a Martina Friče mu ovšem do cesty postaví husičku v neodolatelném podání Ivy Janžurové, šejdíře Čestmíra Řandu, přesympatickou, půvabnou poštmistrovou Milenu Dvorskou... A v neposlední řadě také vlastní svědomí. Vznikla velice povedená komedie, v závěru i slušně napínavá. (28.10.2014)

One man & one microspcope show. Při ní chladnokrevnému podvodní(č)kovi století Winterovi, jehož roli si s noblesou jemu vlastní vychutnal Jiří Sovák, zacloumá se svědomím obrýlená domácí puťka, v práci však rázná vedoucí pošty Kaplanová, zahraná přesvědčivě nešťastnou Milenou Dvorskou: „Já hrozně ráda vařím a hrozně ráda jím, takže se vzájemně ohromně doplňuju.“ (13.01.2014)

NA POŠTE: ON: "Dobrej den, kde najdu pána poštmistra ? "....... ONA: "No u sebe, ne ?! ".......ON: "Babo nezlob, ja Ti za figuru nemůžu." V OFFICE: ONA: "Víte, já totiž hrozně ráda vařím. A taky hrozně ráda jím. Takže se vzájemně ohromně doplňuju. Jenom můj muž říká, že se prej přežíráme." ON: "Je zle, začínají se mi dělat sliny jako pejskovi pána Pavlova." (12.09.2009)

Pokud si muž středního věku pořídí manželku s čerstvě vydaným občanským průkazem, tak musí počítat s tím, že peníze na provoz domácnosti zmizí v černé díře krásčiných potěšení. Dvaačtyřicetiletý Láďa podobný model doma má, takže si už plně uvědomuje o co přišel, když se rozvedl se svou první manželkou. Láďa však má v hlavě dokonalý nápad na zbohatnutí, který hodlá dnes uskutečnit, neboť si je vědom svého neprůstřelného alibi a hlavně má jistotu, že žádné z policejních alb nedisponuje jeho fotografií. Odjíždí, se svými pečlivě nacvičenými úsměvy, do malého městečka, avšak nepočítá s výkřiky svého svědomí, křehkou paní poštmistrovou ani drzostí vedoucího samoobsluhy. (12.09.2009)