Dům u hřbitova

Mladá rodina Boyleových sa presťahuje z New Yorku do Withfieldu. Výmena bytového apartmánu za rodinné sídlo sa zdá ako rozumný krok pre výchovu malého chlapca. Pravda je však úplne iná. Dom sídliaci na pozemku starého cintorína skrýva hrôzostrašné tajomstvo. Talianske horory patrili v 80' rokoch medzi skvosty. Najmä čo sa gore týka. Aj v dnešnej dobe by sa "podaktorí" režiséri mali z čoho priučiť. Snímok ako taký, napriek pomerne krátke stopáži, neponúka nijak originálnu zápletku. Príbeh prostý, jednoduchý, no nijak neurazí. Až na záver, mimoriadneho napätia som sa nedočkal. Hranie aktérov mi v niektorých momentoch prišlo umelé, amatérsky nepresvedčivé ( najmä chlapcovo ). Hudobný doprovod vo vypätých scénach, katastrofálny. Záver síce veľmi potešil, ale ako som sa už vyjadril. Gore najsilnejšou stránkou - 60%. (06.01.2014)

Vele-uznávaný gore-odborník Lucio Fulci na mě bohužel nezapůsobil ani tímto dílem. Kultovní italský snímek je sice, oproti většiny ostatních Fulciho snímků, o třídu výš, i tak to le pro mě postrádá plno ingrediencí, aby to alespoň z průměru vybočovalo..Co se týče gore scén, je to bez výhrad, na to je Lucio ověřený expert ! To ostatní je ale kopice solidní nudy, které vévodí jeden opravu tragický herecký výkon za druhým- což je ostatně o jeho filmů taky celkem normální věc....Zkrátka a dobře, tenhle klasik si můj obdiv tolik nezískal a i ty jeho nejznámější kusy mě o opaku nepřesvědčí. (10.02.2012)

Typickej horor ze sedmdesátejch a osmdesátejch let se skvěle strašidelnou hudbou a totálně krutejma gore efektama. Ostatně režisér si to fakt dával a skoro bych až řek, že se v těch brutálně kravejch, až skoro nechutnejch scénách vyžíval, něco jako Peter Jackson v Braindeadu. Co se týká příběhu, tak už sem určitě viděl lepší, ale o napjatou atmosféru fakt neni nouze a tak i když sem se teda moc nebál, tak sem si ten horor docela užil, teda až na toho kluka, toho sem nesnášel od prvního záběru, ten jeho hlas píštivej byl naprosto šílenej, ale nakonec i na něho sem si zvyk (10.07.2007)

Jeden dobrý hudební motiv někde zpočátku, stylizace amerického vnitrozemského podzimu. A potom už nic. Triky jsou zoufalé, dialogy děsné, scénář bez nápadu a úplně nejhorší je zpracování těch "děsivých" scén - pořád se akorát řve, nikdo není schopen nic udělat. Šla z toho možná udělat detektivky, kdyby místo nadpřirozeného monstra vraždil například ten divný knihovník. Ztráta času, a já váhám nad odpadem. (14.08.2016)

Hm, takže je to potvrzené, italská hororová klasika na mne nezabírá, neboť Dům u hřbitova se stal asi už pátým uznávaným hororem z této země, z něhož jsem byl zklamaný. Nejenže se zde postavy chovají hrozně nelogicky, ale navíc je tu i spousta nekousnutých motivů, které nakonec nejsou vysvětleny, takže všechny působí strašně uměle a prvoplánově. Formálně se nejedná o špatný film, ani gore není špatné (vlastně je výborné, ale to se u Fulciho čeká), takže špatné hodnocení dát nemůžu, ale víc než 3* to nebudou, na to mě ten vykonstruovaný děj příliš iritoval. Posledních "sklepních" 10 minut je skvělých, mít takovou atmosféru i zbytek, zklamán bych výsledkem rozhodně nebyl. (03.06.2008)