Oko dravce

Disturbia (výrazně více) i Zloděj Životů mě od D.J. Carusa bavily a proto jsem se těšil i na Eagle Eye. Verdikt: očekávaní naplněna vrchovatě a stoprocentní spokojenost po návštěvě kina. Jako výrazně akčně laděná popcornová jednohubka je tento film takřka bez chyby. I když je někdy dost věcí na hraně, nikdy nepřeskočí přes hranici únosnosti. U akce s Porsche Cayenne mě místy trochu vadil zběsilý střih a tím pádem vzniklá nepřehlednost, jediná chybička v akčních pasážích. Triky na vysoké úrovni, stejně jako herecké duo Shia LaBeouf [Jerry Shaw] (tohle „chlapce“ čím dál více žeru) a Michelle Monaghan [Rachel Holloman] žádná velekráska, ale zato herecky nadprůměrná a dost sympatická. Jediný herec, který mi totálně nesedl do role a místy iritoval byl „komediant“ Billy Bob Thornton [Agent Thomas Morgan] – sorry ;-)) -9/10* (13.10.2008)

Celej film se skládá z okamžiků pobavení a nasrání a je to celkem vyrovnaný skóre. Strašná kamera totálně zabíjí veškerý pokusy o akci, takže jsem delší úseky musela přetáčet, aby se mi z toho neodvařil mozek. Většinou to je jak kdyby kameraman zběsile mával kamerou do stran a je více méně náhoda, když se mu tak podaří zachytit aspoň nějaký ty klíčový objekty - např ujíždějící auta. K tomu hudba co mi přišla jak okopčená z Hitmana a ten jí zase okopčil z Bourna, holt se všechno dneska kopčí. Navíc se tu vyskytuje hrozně moc debilit, jako např. už vůbec ten nápad o absolutním přehledu o všem díky vychytávkám jako vibrace hrníčku apod., nepochopitelný scény jako zbytečný vysvětlování v krámku s videem, skoky z žánru do žánru a střídaní rovin reálna s béčkovým sci-fi. Ten jeden nápad o jakýsi vyšší moci, která může úplně všechno, není tak nosnej, jak by se zdálo, takže v druhý půlce už se neděje nic, než se furt někam utíká (stejně všichni víme, že je až tak do posledních deseti minut nechytnou) a sem tam scénka s agentama. Třeba Deja Vu byla taky blbost, ale kam se na tohle hrabe. Takže proč 3*... Nebylo to až zas tak strašný, protože Caruso vládne talentem prodat podprůměrnej blábol jako super chytrej nářez a dokáže, aby člověk párkrát i zapomenul, jakou sleduje slátaninu. A taky samozřejmě za Shiu, představa že se tam pachtí nějakej nesympatickej trouba a víc jak 1* by to ze mě nevymáčklo ani omylem. (19.04.2011)

Spielberg je produkčně při chuti, takže pod svým patronátem nechává slušné režisérské řemeslníky, aby prokázali talent. Carusův film není ničím jiným než celovečerním popcornem bez vyšších ambicí, který pevně svírá několik žánrů, obratně cituje slavnější kolegy a přitom dvě hodiny poctivě baví, bez jediné hluchého místa, kde je tempo natolik zběsilé, že zabíjí i děravou logiku, a herci natolik výteční, že i ty tuhé dialogy mohou jít k čertu. Rozzuřené výtky okolo, určené těkavé kameře a zběsilému střihu, jsem ochoten akceptovat leda tak u automobilové honičky, kde ty destrukční hody nevyniknou úplně naplno, ale jinak zatraceně gut. Fajn pohádka na dobrou noc, po které budu opět po dlouhé době usínat s cynickým pocitem, že podobné hračky jednou pohřbí celý ‚civilizovaný‘ svět. :) (21.12.2008)

Zklamání po všech stránkách. Z hlediska námětového - vykradená Kubrickova Vesmírná odysea. Z hlediska žánrového - podprůměrný a stokrát viděný otřepaný žánrový rastr. Z hlediska marketingu - rafinovaně klamavá reklama, díky které se snímek honosí jménem Stevena Spielberga, přičemž Oko dravce jde přesně proti duchu Spielbergových filmů i tvůrčích postupů. Z hlediska hereckého - Billy Bob Thornton si patrně potřeboval vydělat na novou luxusní nemovitost, proto bere podobné filmy. Herecké výkony tu chybí. Z hlediska zábavnosti - nuda. A to je ona skutečná prohra... Film pouze o efektech a akci... :-( (05.12.2008)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)