Oko dravce

Dalsie prekvapenie tohto roku, pricom som necakal, ze sa mi scenar s dobrymi napadmi bude az tak pacit. Zapletka je zaujimava, ale nechcem nic prezradzat, snad len tolko, ze tvorcovia vyuzili vymozenosti dnesneho pretechnizovaneho sveta podobne, ako aj vo filme SMRTONOSNA PASCA 4.0 (2007). Cim menej budete o filme vediet, tym viac vas bude zaujimat, kto je to ta zena na druhej linke a pokial filmu odpustite prehnane sceny, ktore by mohli v skutocnom zivote dopadnut omnoho dramatickejsie a par zle dostrihanych a neprehladnych nahanaciek, mohli by ste byt spokojni. Predsa len je to skor popcornova zabava a ja som sa s chutou bavil, i ked treba uznat, ze napriklad poziciu vasho mobilu sa da uz dnes bez problemov najst. Hudba je taktiez pekna, hlavne v tych smutnych scenach. O tom, ze nova mlada hviezda Shia LaBeouf ma velky talent a stale dokaze perfektne zahrat sa sami presvedcite, ale ani Michelle Monaghan alebo Billy Bob Thornton nie su na zahodenie... 15.10.2008 ______ Shia LaBeouf - (Jerry Shaw) +++ Michelle Monaghan - (Rachel Holloman) +++ Rosario Dawson - (Zoe Perez) +++ Billy Bob Thornton - (Agent Thomas Morgan) +++ Hudba: Brian Tyler +++ Výkonný producent: Steven Spielberg +++ (Videl v kine 14.10.2008) +++ (15.10.2008)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)

„Zažijete taškařici století. Apríl v dubnu, květnu, červnu, červenci i srpnu..“ Protiteroristický Queeg ovládá reklamní panely, semafory, vlaky, letadla a v případě vysokého stupně ohrožení snad i splachování v Pentagonu. Všechny ty hi-tech thrillery s tisíci na sobě navazujícími náhodami ve scénáři se mi již zajídají, obzvláště pokud nepřinesou vůbec nic originálního a donutí mě koketovat s myšlenkou použití tlačítka rychlého posuvu na dálkovém ovládači. Caruso by měl raději dál dělat dýdžeje na diskotékách.. (06.10.2009)

Nepřítel státu meets Terminátor meets Matrix meets me... uplynul víc než rok a Shia pořád těžce ruluje. Kupředu ho popohání D.J. Caruso nadopovaný slušným rozpočtem, lišáckým scénářem a spoustou dobrých nápadů. V každé zatáčce se bojíte, že se ten film vyseká, ale je to jako kdyby do sporťáku od Japonců někdo narval technologii od NASA. Všechno sedí, všechno drží a když to akceleruje, tak se vám obličej protahuje do slastného úsměvu. Největší překvapení babího léta. (12.09.2008)

Aneb jak Nepřítel státu potkal Muže, který věděl příliš mnoho. D.J. Caruso servíruje zatraceně intenzivní akční nářez, který díky chytře postavenému scénáři uhání vpřed málem rychlostí světla, abyste nestihli prokouknout všechny finty odkoukané nebo rovnou ukradené z tuny podobných filmů. Oko dravce sbírá plusové body hlavně za to, že většinou nevíte, co se stane za pět minut, za hláškujícího Billyho Boba Thorntona (kdy měl naposledy tak dobrou roli?) a za eye-candy záběry se Shiou, které by určitě pochválil i sám Michael Bay. Poslední slovo ale zřejmě měl strýček Spielberg, jenž filmu lehce srazí vaz v závěrečné tečce. Styď se, Stevene! 8/10 P.S. Soundtrack fakt nehorázně vykrádá Armageddon a x dalších bayovek :-) (29.09.2008)