Tři barvy: Červená

Super film, když nebudete moci usnout, fakt doporučuji. Tohle vás zaručeně uspí. Místo oveček můžete přeříkávat: bílá, modrá, červená, bílá, modrá, červená. Úspěch zaručen. (20.04.2019)

Uf, co napsat... Konečně jsem tedy viděla třetí část barevné trilogie, která mi oproti modré a bílé nějak utekla. Komentář kleopatry mi mluví naprosto z duše. Konec je naprosto geniální ! (28.05.2008)

Zajímavý příběh a zároveň úžasně natočený film. Ze série tří barev u mě vítězí na plné čáře. (29.03.2009)

Na poslední díl trilogie jsem byla velmi zvědavá, zejména kvůli nepoměru který byl z mého pohledu mezi prvním a druhým dílem. Závěr ale naštěstí nezklamal, a i když chvílema zase maličko více vykonstruované, přinesl tento silný příběh zvláštního vztahu dvou generačně vzdálených lidí, kteří jsou v podstatě ztraceni a utopeni ve svých životech - i když každý jiným způsobem, velmi kvalitní zážitek. Film, plný náhod-nenáhod, přináší zajímavý rozbor postav a plno takřka filozofických otázek k zamyšlení. Velké kouzlo tomu všemu bez debat vtiskl charizmatický Jean-Louis Trintignant v roli životem zatrpklého soudce v penzi. (24.11.2012)

Červená... barva bratrství, barva lásky, barva revoluce. Bratrství ve společnosti, bratrství v lidských vztazích, bratrství v lásce. Lásce milostné, lásce přátelské, lásce naplňující, lásce inspirující, lásce podporující, lásce zraňující, lásce nešťastné, lásce zrazené. Barva revoluce... barva změny. Změny v životě, která je způsobena láskou. Změny ve vztazích lidí, do kterých se vrací bratrství, které bylo zrazeno. Neustálý koloběh životních změn, které neustále přes mnohá zklamání vrací do života lásku i bratrství. Červená barva naplňující život těmi nejdůležitějšími, nejhlubšími a zároveň nejkrásnějšími esencemi... Pro mě nejlepší Kieslowského film, který jsem doposud viděl. Hluboký, vzhledem k tématu ani trochu kýčovitý a zároveň výborně natočený. S krásným hereckým výkonem Irène Jacob a hlavně Jeana-Louise Trintignanta v postavě starého soudce. (03.01.2014)

Na začiatku pri ceste telefônneho signálu podmorskými káblami som zostal na pochybách, či začína ten správny film o láske. A potom znovu pri nepozornom ladení rádia v aute som už niečo tušil, že to nebude obyčajný film s príbehom. Sám sa čudujem, že aj film bez jasného príbehu, riadený skôr náhodami, kde postavy len tak plávajú, ma zaujal viac ako do polovice. Potom to už išlo dosť z kopca, ale aspoň rozobral dosť silnú tému manipulácie ľudských osudov, kto a prečo môže alebo nemôže rozhodovať o živote ľudí a ako sa na to pozerať z nezaujatého naivného pohľadu modelky. –––– Lidi nejsou špatní, to není pravda! – Jsou. (09.09.2014)

ohromujuca snimka. skutocne ohromujuca a dychberuca symfonia farieb, bergmanovsky klaustrofobicka atmosfera, vynikajuce vykony a az lynchovsky pre niekoho nezrozumitelne. a predsa je to bezchybne (26.07.2006)

Krásný příběh, krásný vhled do duší dvou zdánlivě osamělých lidí. Krásné barevné ladění, krásná hudební složka, krásná Irene Jacob. (05.01.2009)

Z počátku zajímavá podívaná, ale od chvíle, kdy se soudce v penzi přizná, že odposlouchával telefonáty svým sousedům jde kvalita filmu hodně dolu a ze čtyřhvězdičkového filmu se pro mě stává tříhvězdičkový. Chybělo tam trošku vzrušení nebo nějaké zápletky, byl to hodně jednoduchý děj, který mě neutkvěl v paměti a během krátké doby na něj určitě zapomenu. 60% (23.06.2011)

Modrá je dobrá, bílá ještě lepší, červená nejlepší. Graduje moudrostí. Geniální Kieslowski, vnímavý jako nikdo jiný. (23.11.2012)

Co teď říct...? Byla jsem unešena už modrou (bílou se mi nepodařilo sehnat), tam obzvláště provedením, které bylo i v červené opravdu vynikající a zdokonaleno ještě i skvělým tématem. Nemůžu jinak, pokud jsou čtyři hvězdičky modré, těchto červených bude pět:) (15.03.2009)

Zjevení. Sen. Čistota. Ani se mi o tomto zázraku nechce psát jako o snímku, pro mě osobně přesahuje rámec filmu, je to jako poselství odněkud bůhví odkud…Příběh o osudu, o srdci, o životním prozření, o únavě i počátku, prozřetelnosti, dobromyslnosti a dobrosrdečnosti. Věřím na to, že věci se dějí podle své určité linie a tak pro mne Červená byla opravdu nadpozemsky dokonalým podíváním. Irene Jacob alias Valentina je snad anděl, který pouze nemá viditelná křídla, taková křehkost a dobrota, tolik průzračnosti a čistoty, aura neposkvrněnosti. Jean Louis Trintignat je Život sám, soudce, který sám zakouší svůj soud, aby se v závěru mohl dopsat jeho osud – alespoň zvnějšku…na bližních… Červená je hudba. Hudba andělská, hudba východu slunce i síly moře, hudba shůry, zázrak, který prostupuje postupně do „morku kostí naší duše“ , aby v ní zavládlo ticho, hloubavé plynoucí ticho jako její dozvuk. Mně nejvíc okouzlila skladba, která zaznívá při módní přehlídce…dokonalost. Červená je pocit spravedlnosti. Červená je síla skrytá v dobru odhodlaná čelit tomu, co si nechce na podstatu svého dobra vzpomenout. Červená je světlo, které neustále vychází a svítí, neúnavně, prostě. Něco tak nadějného a plného mi asi těžko kdy něco předčí … (12.03.2010)

Porovnávat "barvy" mezi sebou by zřejmě kazilo dojem a zbytečně znechucovalo zbylé dvě části. Zde musíme brát trikolóru jako celek, nikoli na části. Ač se návaznost všech částí na první pohled nijak nezdá, můžeme si přesto všimnout detailů a především nádherného uzavírajícího konce. Některé věci nejsou ve filmu vyřčeny, ale pouze naznačeny a výsledek je pro diváka skrytý, což umožňuje vlastní představu světa lidí, hrajících uvnitř "trikolóry". Metaforické babičce konečně někdo pomohl s lahví, nastává spojení osudů a vzájemné pomoci, smutek se odkládá, pro někoho znovu přichází a završuje tak celou ságu, pro někoho však štěstí, v němž se sám vidí. P.S. Pocta Van den Budenmayerovi alias Preisnerovi byla na místě a zasloužená (27.05.2008)

Musím to vidět ještě jednou, zatím tomu dát plný počet nemůžu. Byla to krásná podívaná, ale asi jsem to úplně nepochopila. (02.12.2010)

Výborný film...páčil sa mi......80%. (24.02.2011)

No, aspoň tak... V porovnání s Bílou klenot, jinak ale žádná petelice. (18.10.2015)

Přestože se mi líbily všechny Tři barvy, tak červená jasně vede. (26.11.2008)

Čím jste byl dřív? Policajt? (...) Hůř. Soudce. Červenou je Kieślowski  po disciplinovanější Modré zpátky ve [svém] světě mysteriózních dualit, kde se lidé a situace opakují v čase po sobě i zároveň; kterým Bůh kráčí po červené, barvě nevyzpytatelných cest Lásky. Zanedbaný starozákonní Trintignant (který byl starý už ve dvaadevadesátém roce!) odposlouchává sousedy, což jeho již dosti pošramocený názor na lidi nezlepšuje. Iréne fotí artové reklamy na žvýkačky, je hodná a naivní a zapšklý starý pán, který má v zásadě pravdu, v ní nachází Pravdu vzdor zásadám. Tato esteticky vytříbená obhajoba iracionální nadřazenosti Nového zákona se odehrává zastřena současnějšími motivy soukromí, promiskuity a zrady. Zahaleny též kouzlem tehdy nadějeplných devadesátých let, kdy šlo ochutnávat hudební nosiče přímo v music-storech prostřednictvím sluchátek visících od stropu (cover Dirt od Alice In Chains na hranici rozpoznatelnosti!), kdy technologie respektovaly zdravou míru vlezlosti.  Irene Jacob na rozdíl od Juliet Binoche plní spíše funkci překrásného obrázku (a plní ji dobře), to důležité herecky odmaká Trintignant. (29.05.2022)

POslední barva z trilogie se nese ve stejném duchu jako předchozí dvě. Tempo je pomalé, řeší se morální hodnoty, nahlíží se do minulosti. Zjišťuje se, že minulost není i přes přetechnizovanost, moc odlišná od současných mezilidských problémů. Oproti dvoum dílům předtím se nám dostává překvapivého závěru, kdy dojde tak na vysvětlení předchozích dvou dílů. závěr je za 5*, ale musím jednu ubrat za předchozí část filmu, která mi přecejen přišla příliš pomalá. (01.03.2009)

Tak jsem si musel přečíst zdejší komentáře, abych se mohl dozvědět o čem že to vlastně bylo... Tahle NEUVĚŘITELNÁ NUDA zapříčinila to, že jsem málem usnul. Ve dne. Bez jakýchkoliv prášků na spaní. Ale vydržel jsem to a zdárně, i když téměř zdeptán nudou, jsem to dokoukal. Zdejší rozplývání se nad tímto počinem je vážně prazvláštní. Nevím jestli mi nějaká hluboká myšlenka unikla, ale nemám rozhodně v úmyslu si dávat repete. Jednoznačně nejhorší z celé trilogie!!! (11.08.2012)