Režie:
Daniel CohenKamera:
Robert FraisseHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Jean Reno, Michaël Youn, Raphaëlle Agogué, Julien Boisselier, Salomé Stévenin, Pierre Vernier, Geneviève Casile, Serge Larivière, Issa Doumbia, Bun-hay Mean (více)Obsahy(2)
Třicátník Jacky Bonnot je talentovaný kuchař a ctitel velkého kuchařského umění. Sní o úspěchu a o tom, že si jednoho dne otevře vlastní restauraci. Finanční situace jej nutí přijímat podřadné práce, které si však není schopen udržet. Život se mu změní ve chvíli, kdy mu cestu zkříží slavný šéfkuchař Alexandre Lagarde. Zavedenou pozici Alexandra Lagarde totiž ohrožuje finanční skupina vlastnící síť jeho restaurací… (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (202)
Co se to stalo s francouzskou komedií? Já vim, zlatý časy sou v pr...yč. Kolikrát už sem tenhle scénáristickej mustr viděl? V dnešní době je to bohužel zápor, nevidim žádnej smysl, proč to bylo natočený. Na to, že si to řiká komedie, tak sem se od srdce zasmál pouze 3x. Ani Jean Reno to nezachránil, ale to neni jeho chyba. Můj dojem jakž takž zachraňuje překrásné dámské obsazení. ()
Přílišná sázka na jistotu. Na filmu si takhle v podvečer když v televizi nic není určitě pochutnáte, ale nebudete mít potřebu si jej zopakovat. Jean Reno je natolik zkušeným hercem, že svou roli zvládá samozřejmě na jedničku. Z Oui, šéfe! šlo určitě vytřískat mnohem více legrace. PS: Samozřejmě celý film vykrádá ve své podstatě Ratatouille. ()
Jacky to bere docela hluboce, ale není to až takový terno.Chef s Favreauem je více od srdce. Tam jsem měl pocit, že je to film o jídle. Oui, šéfe je spíše o makromolekularní psychoze a změny kvalitní gastronomie, byť francouzské, v totální výsměch dobrému jídlu. Na co proboha musí dělat malý kostky, kde je extrakt z kachny s nějakou další hovadinou a u toho musí vyfukovat moc dusíku? Na hlavu postavené. Je to taková klasická francouzská komedie, která toho moc nedá a naštěstí při kratší stopáži moc nevezme. A taky jsem doufal, že si Grande Lagard zaslouží hvězdičky čtyři... alespoň ty filmové. A ani toho jsem se nedočkal ()
Typicky francouzská pohodovka o jídle, posedlosti jídlem a kuchařích. A taky o rodinných trampotách s finále, které svou kompletní happyendovostí strčí do kapsy všechny pohádky. Humor šlape, tempo taky, vše je na svém místě, vše má typicky francouzský šmrnc. V podstatě je to klasický francouzský recept na komedii pocházející nejspíš tak z osmdesátých let. Vymakaný, časem ověřený. Bylo opravdu příjemně strávených devadesát minut, ale přesto, nebylo to nic tak převratného, že bych si to někdy musel zopakovat. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (5)
- Premiéra snímku proběhla na festivalu Berlinale 2012. (Krissty)
- V Polsku je snímek uváděn pod názvem Faceci od kuchni, což lze přeložit jako „Kluci z kuchyně“. Španělští diváci zase do kin půjdou na El chef, la receta de la felicidad, tedy „Šéfkuchař, recept na štěstí“. (Beer Ceps)
- Michaël Youn musel kvůli natáčení absolvovat kurzy vaření. Jeanu Renovi naopak stačila jen návštěva kuchařské školy Alaina Ducasseho, aby se naučil, jak se kuchaři pohybují, jaká mají gesta a jak se k vaření staví. [Zdroj: Deník Metro] (hippyman)
Reklama